Mazda MX-30 (dlouhodobý test) – Začínáme s elektrikou

Elektromobily se již v Automobilu objevují pravidelně takřka v každém vydání. Tentokrát ale podrobíme elektrickou Mazdu MX-30 tříměsíčnímu testování. Právě začínáme.

Mazda MX-30 (viz AR 8/’20) vstoupila na evropské trhy doslova jako vítr. Ještě před několika lety Mazda prohlašovala, že budoucnost spatřuje ve spalovacích motorech, a nedlouho potom jsme na konci roku 2019 již seděli za volantem prvních prototypů s elektrickým pohonem. V polovině minulého roku se pak tento vůz představil na českém trhu, od podzimu je v plném prodeji a do konce února letošního roku se jich objevilo již 84 v registracích nových vozů na našem trhu.

Mazda model MX-30 pojala originálně, a to nejen podle jejího vzhledu, ale též celkovým naladěním. Nesnaží se totiž útočit maximálními hodnotami dojezdu, ale spíše vsadila na menší akumulátor s kapacitou jen 35,5 kWh, který je levnější a lehčí (i tak váží i s obalem 315 kg). Mazda uvažovala logicky, vždyť elektrické automobily se používají především ve městech, a zde činí průměrné denní nájezdy přibližně 40 km. Kdybychom k tomu připočetli dalších 60 km pro člověka cestujícího z některé z příměstských obcí, dostaneme se na stovku ujetých kilometrů, a tuto vzdálenost Mazda MX-30 ujede mezi nabitími za ­každých okolností a za jakékoliv teploty. I v mrazech přesahujících –12 stupňů Celsia při zapnutém topení a vyhřívání sedadel a bez předchozího rozmrazení elektřinou ze zásuvky jsme s ní dokázali absolvovat běžným jízdním stylem přes 120 km. Při teplotách jen mírně nad nulou se dojezd prodlouží na přibližně 160 km.

První zkušenosti z dlouhodobého testu v mrazivých podmínkách ukázaly, že při rychlonabíjení střídavým proudem o výkonu 50 kW se doba nabíjení výrazně prodlužuje, nicméně při častěji používaném nabíjení z běžné elektrické zásuvky se tento vůz dobíjí stále stejně rychle. Ideální je Mazdu MX-30 nabíjet pomocí domácí nabíječky. S výkonem 6,6 kW získáte energii na 100 km jízdy za méně než čtyři hodiny. A to v praxi pro běžné používání zcela stačí.

První zkušenosti ukazují na praktické řešení s originálními křídlovými dveřmi. Sice je třeba přivyknout tomu, že zadní pár dveří není zcela nezávislý a může se otevřít pouze v případě, pokud cestující vpředu otevře své dveře, avšak samotné nastupování na zadní sedadla, případně umisťování dětí do dětských sedaček je bez středového B-sloupku příkladně snadné. Sympatický je též fakt, že Mazda MX-30 vnitřním prostorem odpovídá automobilům nižší střední třídy, což se oproti elektrické konkurenci v dané cenové hladině projevuje zejména v šířce interiéru, prostoru nad hlavou vpředu a objemu zavazadlového prostoru.

Pro život s elektromobilem se velmi hodí používat aplikace umožňující spojení s vozem, nabízí je již mnoho výrobců. Řešení Mazdy v podobě aplikace MyMazda je příkladně funkční. Velmi snadné je propojení vozidla a telefonu. Stačí do aplikace zadat VIN (lze jej přečíst fotoaparátem třeba z OTP) a následně požádat o spojení. Systém do vozidla pošle kód, jenž po zadání do aplikace vozidlo s telefonem prostřednictvím serverů automobilky propojí.

Nejpraktičtější funkcí aplikace je možnost sledování kapacity akumulátoru, ale například také spuštění nabíjení a jeho nastavení. V zimě se velmi osvědčil časovač klimatizace, díky němuž bylo i při hodně nízkých teplotách uvnitř během nějakých deseti minut příjemné klima. Aplikace na displeji telefonu nabídne v mapě graficky znázorněný dojezd, umožní sledovat tlaky v pneumatikách, vyhledat nabíjecí stojany nebo si domluvit servisní prohlídku. V praxi jsme ale aplikaci používali prakticky pouze pro kontrolu aktuální kapacity akumulátoru a klimatizace.

V dalších vydáních Automobilu se zaměříme na praktický život s Mazdou MX-30, její nabíjení, dojezd a spotřebu elektřiny. Budeme se soustředit také na praktičnost její karoserie, jízdní vlastnosti, výbavu a provozní náklady.

Převzato z časopisu

Fotogalerie