Hyundai Ioniq 6 4x4 – Cesta za rychlostí

V polovině května se nám sešla plánovaná cesta na Velkou cenu Itálie formule 1 se zápůjčkou elektrického Hyundai Ioniq 6. Výsledkem bylo 2329 elektrických kilometrů, které přinesly zajímavé zkušenosti s elektrickou mobilitou.

V neděli 19. května se v Imole jela GP Itálie, což byl hlavní cíl naší cesty, během níž jsme navíc chtěli navštívit muzea Ferrari v Maranellu a v Modeně. V plánu jsme měli vyrazit v úterý odpoledne, dojet do oblasti Brenneru a odtud ve středu pokračovat do Modeny k muzeu Enza a Dina Ferrari. Čtvrtek měl patřit Maranellu a Ferrari a pátek plus celý víkend formuli 1 v Imole. A pak po závodě cesta směrem na Benátky, nocleh a v pondělí přes Alpy zpět do Prahy. Skutečnost, že jsme na cestu vyrazili vozem s elektrickým pohonem, si nevyžádala v našem původním plánu žádné změny.

Foto: Petr Hanke

Hyundai Ioniq 6 (viz AR 8 a 10/’22) patří k nejlepším elektrickým vozům pro dálkové cesty. Má malou výšku s vynikající aerodynamikou, akumulátor 77,4 kWh není omezující, a především se dokáže zásluhou 800V palubní sítě velmi rychle nabíjet. Proti minulým cestám s elektrickými vozy Hyundai je zřejmý také pokrok v plánování cest, protože palubní systém je nyní lépe schopen naplánovat nabíjecí zastávky. Nic na tom nezměnilo, že k cestě jsme měli k dispozici Ioniq 6 s pohonem 4x4 postavený na 20palcových kolech, který normovaně vykazuje o 15 % vyšší spotřebu, a tím kratší dojezd než základní varianta se zadním pohonem a 18palcovými koly. Tento rozdíl nedokážou vyrovnat ani aerodynamičtější digitální zpětná zrcátka, prodávaná za 40 000 Kč.

I když člověk používá elektrický vůz každý den, před delšími cestami se nevyhne troše plánování. My jsme byli schopni plánovat pouze první část cesty do Modeny, a pak jsme se přizpůsobili situaci. Snažili jsme se využívat síť rychlonabíječek Ionity, promyšleně rozmístěných na hlavních dálničních tazích. Cestu jsme ale nepojali jako eko-rally, ale pohybovali jsme se po silnicích podobně jako s vozem vybaveným spalovacím motorem.

Více jsme se byli nuceni uskrovňovat pouze na německých dálnicích v úsecích s neomezenou rychlostí, na nichž jsme se drželi kolem 160 km/h. Nicméně několikrát jsme atakovali i maximální rychlost, když při indikovaných 192 km/h zasáhl omezovač. Ioniq 6 se přitom neustále choval stabilně a jistě, doslova fascinující byla také nízká hlučnost ve vysokých rychlostech, na niž měla vliv digitální zrcátka. Spotřeba při tomto stylu jízdy letěla strmě vzhůru, nicméně 30 kWh/100 km nepřekročila, což znamená, že Ioniq 6 je schopen absolvovat velmi rychlým tempem i více než 200 km.

Foto: Petr Hanke

Nabíjení je tradičně silnou stránkou vozů postavených na platformě E-GMP, protože jsou schopné dlouho udržovat nabíjecí výkon nad hranicí 200 kW. Nabíjecí křivka výrazněji klesá až od přibližně 70 procent, při nabití na 80 % se nabíjecí výkon většinou pohyboval kolem 70 kW a na hranici 90 % stále kolem 30 kW. Během cesty jsme se ale snažili k nabíječkám přijíždět s co možná nejvíce vybitým akumulátorem (často i pod 10 %), abychom maximálně využili schopnost rychlého doplňování energie při nižších úrovních nabití. Mnohdy jsme tak nabíjeli třeba jen do 60 %. Na Brenneru dokonce jen na 50 %, protože před námi bylo více než 200 kilometrů jízdy z kopce směrem na Veronu.

Během zpáteční cesty z Benátek, kde jsme nabíjeli, do Villachu se nám ale tento přístup málem vymstil (jen bychom museli změnit plán, protože systém v našem okolí neustále nějaké nabíječky nacházel), protože nabírání nadmořské výšky směrem do Alp si vyžádalo energii navíc. Na krásné zatáčkovité dálnici kolem Udine jsme tak bohužel museli jet pod povolený dálniční limit. Nakonec jsme ale začínali nabíjet se zbývajícími 8 %.

Cesta s elektrickým Ioniqem 6 byla zcela bez potíží. Nakonec jsme na nabíječkách strávili celkem přibližně čtyři hodiny, což se může zdát hodně. Nicméně nabíjecí zastávky jsme většinou využili k občerstvení nebo vyřízení pracovních povinností, takže reálné ztráty byly menší. Nutno ale podotknout, že doba nabíjení je pouze jednou z časových ztrát při cestách, protože často stejně času zabere samotný příjezd k nabíječce z vytyčené trasy a následný návrat. Samozřejmě platí, že s vozem vybaveným spalovacím motorem bychom určitě stavěli méně často.

Foto: Petr Hanke

Na konci našeho putování palubní počítač ukázal 2329 ujetých kilometrů s průměrnou spotřebou 20,5 kWh/100 km, což považujeme vzhledem k celkové průměrné rychlosti 74 km/h za velmi dobrý výsledek. Nicméně sledování množství doplněné energie ukázalo 508,8 kWh, což odpovídá spotřebě 21,8 kWh/100 km. Tento rozdíl jde na vrub ztrátám při nabíjení, ty samozřejmě platíte, a v našem případě znamenaly 6 %.

Ioniq 6 ukázal, že díky kombinaci spotřeby, rychlosti nabíjení a jízdních vlastností stále patří k nejlepším elektrickým vozům na trhu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie