Technika Mercedes-Benz ESF 2019 – bezpečnost budoucnosti

Mercedes-Benz představil vůz ESF 2019, na němž ukazuje, jakým směrem se budou vyvíjet bezpečnostní systémy budoucnosti. Nové airbagy, osvětlení, ale také komunikace se světem, to jsou jen některá témata.

Bezpečnost automobilů začali výrobci řešit postupně s tím, jak se motorismus rozvíjel a jak začal mít na svědomí více obětí. Zaváděly se účinnější brzdové systémy, bezpečnostní skla, polstrované interiéry, výkonnější světlomety a mnoho dalšího. Postupně se ukázalo, že právě bezpečnost je pro zákazníky obecně jednou z nejdůležitějších vlastností při výběru nového vozu. I proto mnoho automobilek právě důraz na bezpečnost hojně používá jako svůj marketingový nástroj a již od počátku vývoje svých nových modelů tento přístup zahrnují do jejich konstrukce.

I když pod bezpečností si většina lidí představí především airbagy nebo deformační zóny, toto téma je mnohem širší, a když budete chtít, aspekt bezpečnosti můžete aplikovat prakticky na cokoliv, například na výkon motoru, přehlednost ovládacích prvků nebo třeba činnost klimatizace. Značný záběr bezpečnosti je zřejmý například z prezentačních prototypů Mercedes-Benz ESF (Experimental-Sicherheits-Fahrzeuge), jež automobilka poněkud nepravidelně představuje od roku 1971. Tyto automobily Mercedes-Benz stavěl zpočátku pro vlastní vývojové účely a zkoušel v nich nové přístupy a koncepce bezpečnosti. Nepřekvapí proto, že většina z více než 30 postavených vozů byla v průběhu nejrůznějších testů zničena. Zbyly jen čtyři vozy, k nimž se po přelomu tisíciletí přidaly dva prezentační prototypy ESF 2009 a letošní novinka ESF 2019.

Všem vozům ESF je společné, že se zaměřují na bezpečnost obecně a nevybírají si pouze určitou oblast. Proto i první veřejně prezentovaný vůz ESF 5 z roku 1971 byl postaven tak, aby obstál při nárazech do rychlosti 80 km/h, měl k tomu například pětibodové bezpečnostní pásy a také airbagy pro přední, ale také zadní (!) cestující. K tomu ale ve výbavě nechybělo právě vyvíjené ABS, nově řešená poziční světla, upravené bezpečnostní pedály nebo stěrače světlometů. Po ESF 5 „přežily“ ještě prototypy ESF 13, 22 a 24.

V roce 2009 se představil demonstrační vůz ESF 2009, postavený na základě tehdejší třídy S. Automobil vybavený pokrokovou senzorikou, ale také rozšiřitelnými deformačními zónami, brzdicím airbagem pod vozem, airbagy v bezpečnostních pásech, konceptem Pre-Safe nebo systémem komunikace mezi vozidly byl ve své době hodně pokrokový. Až dnes se některé z jeho prvků objevují v sériové výrobě. 

Po deseti letech Mercedes-Benz představil další z vozů ESF, tentokrát využívající jako základ plug-in hybridní verzi nové třídy GLE. Kromě jiného si jím automobilka připomíná 60 let od uvedení vozu s deformačními zónami a 50 let od zahájení programu výzkumu reálných dopravních nehod. Nejnovější vůz je postaven tak, aby ukázal, jaké nové možnosti a výzvy stojí před konstruktéry v budoucnu, kdy se obecně počítá s přechodem vozidel směrem k elektrickému pohonu a současně rozvoji systémů autonomního řízení.

Právě schopnost automobilů řídit způsobí, že řidič již nebude sedět v prakticky jediné pozici, jako je tomu doposud, ale bude se více hýbat. To znamená, že bude více možností, kde bude sedět, což bude klást nové nároky například na systém airbagů. S autonomními vozidly bude souviset také potřeba speciální komunikace vozidla směrem k ostatním účastníkům provozu. Na první pohled totiž bude nutné, aby bylo zřejmé, že jde o vůz jedoucí v autonomním režimu. Již proto odpovědní vývojoví pracovníci největších automobilek vytvořili pracovní skupinu, v níž vymýšlí „jazyk“, jímž budou automobily se svým okolím komunikovat. Koncept ESF 2019 k tomu používá například čtveřici „tykadel“ na střeše, jež v případě autonomního provozu svítí modrozeleně. Stejnou barvu má v daný okamžik i maska chladiče v okolí znaku automobilky. V případě hrozícího nebezpečí nebo jiných situací tyto prvky mohou měnit barvu. Použití zelenomodré není v případě Mercedesu náhodné, nesouvisí však s barvami používanými týmem formule 1, ale vychází z prostého faktu, že bílá, červená a oranžová jsou již pro osvětlení vozidel vyhrazené jiným funkcím.

Velkoplošné displeje integrované do masky chladiče a zadního okna nabízejí další možnosti komunikace s okolím. Automobil například dokáže naznačit chodcům, aby začali přecházet, a současně se na zadním okně tato situace zobrazí pro řidiče v závěsu. Autonomní automobil bude registrovat objekty ve svém okolí neustále, tedy i v případě, že bude zaparkován. Dokáže tak například rozpoznat nebezpečí v situaci, kdy dítě běží mezi podélně zaparkovanými vozy za míčem směrem k silnici, po níž jede vozidlo, jehož řidič jej nemůže vidět. Vůz budoucnosti, v tomto případě prototyp ESF 2019, pro upozornění dítěte aktivuje svítilny a zvukovou výstrahu a současně červeně rozsvítí linku na bocích a „tykadla“, aby na nebezpečí upozornil řidiče. Při nehodě automobil na střeše vyklopí výstražný trojúhelník, případně může automaticky z podlahy vypustit dálkově ovládaný pojízdný trojúhelník, jenž sám dojede za vozidlo do bezpečné vzdálenosti. Současně se na zadním skle objeví grafika upozorňující na nebezpečí. Dojde také k zaslání informace do řídicího dopravního centra automobilky.

Autonomní provoz ale neznamená pouze flexibilnější polohu těla řidiče, ale také potřebu menšího volantu. Obě tyto skutečnosti vedly k vývoji nového typu airbagu řidiče (objem cca 120 l), jenž je umístěn v horní části palubní desky a po nafouknutí je širší a opře se o čelní sklo. S tím souvisí také „křídlové“ boční airbagy, jež se rozvinou z obou stran sedadla a tělo osoby vycentrují. Součástí nového systému airbagů jsou nafukovací vaky pro zadní sedadla tvořené vzduchovými trubicemi, mezi nimiž je tkanina. Tyto trubice mají objem jen 16 litrů, takže jsou spolu s plynovým zásobníkem dostatečně skladné.

V rámci projektu ESF 2019 inženýři vyvinuli také novou generaci dětské sedačky, napojenou na systém vozu a s integrovanými čidly zapnutí bezpečnostního pásu, napnutí pásu, srdeční činnosti dítěte a kamerou snímající jeho obličej. Tyto informace se po vyvolání mohou zobrazovat na displeji ve voze. Sedačka byla rovněž vybavena mechanicky vystřelovací boční oporou v případě nárazu a také otočným mechanismem umožňujícím její používání po směru i proti směru jízdy.

V roce 2001 byl v lidském oku objeven receptor modrého světla, jenž ovlivňuje naši aktivitu během dne. Ve voze ESF 2019 Mercedes-Benz na základě tohoto objevu instaloval do stropu nad hlavu řidiče speciální světlomet, jenž vyzařuje modré světlo, a tím řidiče stimuluje k větší aktivitě.

Nedílnou součástí demonstrační bezpečnostní třídy GLE jsou vyspělé asistenční systémy. Jednou z nových funkcí navrženou při zastavení v koloně je i schopnost vozu rozpoznat nevyhnutelný náraz vozidla zezadu. V tom případě například na dálnici vůz ESF 2019 rozbliká brzdová světla a popojede co nejvíce dopředu k vozidlu vpředu. Tím vozidlu vzadu dá více prostoru pro zastavení. Tento pohyb vůz navíc načasuje tak, že při něm dojde k natlačení hlav na hlavové opěrky, což následně zmenší ráz na krční páteř při případném nárazu zezadu.

Automobilová bezpečnost je jen na poli samotných automobilů rozsáhlým tématem. Koncepční vůz ESF 2019 prý ukazuje jen některé nápady, o nichž inženýři vývojového centra koncernu Daimler diskutují. Není pochyb o tom, že mnoho z nich se v blízké či vzdálenější budoucnosti objeví v sériové produkci.

TECHNOLOGY CENTRE FOR VEHICLE SAFETY
Prezentace vozu ESF 2019 se konala v technologickém bezpečnostním centru Mercedes-Benz, jež bylo v Sindelfingenu nedaleko Stuttgartu otevřeno v roce 2016 a patří k nejmodernějším svého druhu na světě. Jeho nejdelší ze čtyř testovacích drah pro nárazové testy měří 200 m. Rozsáhlé kapacity umožňují v novém areálu během jednoho roku provádět přibližně 900 nárazových testů. Samotná budova centra je zajímavým technickým dílem. Z důvodu potřeby volného prostoru v hlavní místnosti pro nárazové testy zde nejsou žádné sloupy a střecha má rozměry 90 x 90 metrů. Pro její podporu byla použita železobetonová konstrukce s více než 7000 tunami oceli, což je podobné množství, z něhož byla postavena Eiffelova věž v Paříži. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie