Škoda 783 – Kvasinský solitér

Foto: Archiv Jana TučkaKvasinský solitér. V letech 1986 a 1987 vznikl v pobočném závodě AZNP v Kvasinách jediný exemplář třídveřového kupé Š 783 odvozeného z typu Š 781 Favorit. Do sériové výroby se tento pohledný vůz nedostal, naštěstí se dodnes dochoval v mladoboleslavském muzeu.

Tvarové řešení sportovně střiženého automobilu s předním pohonem bylo stejně jako návrh karoserie základního typu Š 781 Favorit dílem italského studia Stile Bertone. V tomto případě však práce turínských designérů nepřekročila stadium modelu v měřítku 1:4 a v efektní stříbřité barvě s fialovým nádechem.

Podle tohoto modelu začali v Mladé Boleslavi koncem roku 1985 zpracovávat výkresovou dokumentaci potřebnou ke stavbě prototypu, už v lednu 1986 však byl celý projekt předán do Kvasin. Zahájení sériové výroby kupé se orientačně plánovalo na období po roce 1993, ale bylo zřejmé, že jde spíš o zbožné přání.

Jak po letech přiznal tehdejší vedoucí vývojové konstrukce kvasinského závodu Ing. Jiří Šedivý, on i jeho spolupracovníci byli víceméně smířeni s tím, že zůstane jen u jediného funkčního prototypu, u jakéhosi pomníčku tamějších vývojářů. O to větší úsilí věnovali konstruktéři i pracovníci vývojové dílny realizaci tohoto atraktivního zadání. Na výkresech kupé Š 783 začali v Kvasinách pracovat 27. ledna 1986 a už před koncem téhož roku byla hotová okovaná karoserie.

Foto: Archiv Jana Tučka

Montáž vozu vyvedeného v módní zlatavé barvě dokončili v dubnu 1987 jen pár dní před květnovou prezentací na zimním stadionu v Mladé Boleslavi. Na této přísně střežené akci se všechny osobní vozy nové typové řady s předním pohonem, hatchback Š 781, sedan Š 782, kupé Š 783 a kombi Š 785, představily vybraným hostům. Nejvýznačnějším z nich byl Nuccio Bertone, jehož doprovázeli dva nejbližší spolupracovníci, šéfdesignér Marc Deschamps a ředitel Filiberto Gian­nini. Pan Bertone tam prototyp kupé ­spatřil poprvé a vyjádřil se o něm velmi pozitivně. Mimo jiné ocenil řešení se „ztracenými“ středními sloupky karoserie.

Kvasinští designéři sloupky překryli prodlouženými zadními bočními okny, takže kupé na první pohled působilo dojmem, jako by nad pontonem mělo průběžné prosklení kabiny.

Změnami vynucenými okamžitou situací bylo použití standardních nelakovaných nárazníků místo původně navrhovaných s lakovanou spodní částí a absence podélných plastových panelů, které měly chránit boky karoserie mezi výřezy předních a zadních blatníků.

Základem prototypu Š 783 byla podvozková plošina typu Š 781 Favorit se standardním rozvorem 2450 mm a rozchodem kol 1400 mm vpředu a 1365 mm vzadu. Poháněcí ústrojí odpovídalo chystanému sériovému modelu Š 136 L, tvořil je vpředu napříč uložený kapalinou chlazený čtyřválec OHV o objemu 1289 cm3 a výkonu 62 k (46 kW), spojený s přímo řazenou pětistupňovou převodovkou. Papírové záměry sice předpokládaly montáž výkonnějšího motoru 1400 cm3 o výkonu 76 k (56 kW), ten však v době stavby prototypu nebyl k dispozici.

Foto: Archiv Jana Tučka

Přední partie karoserie Š 783 se prakticky nelišila od hatchbacku, rozdíly začínaly od čelního skla, jež bylo skloněno pod ostřejším úhlem. Prodloužené boční dveře měly okna s bezrámovými skly a obešly se bez vnějších klik. Ty nahradily páčky vyčnívající do prolisu v boku karoserie těsně za dveřmi podobně jako u třídveřového provedení vozu Fiat Uno.

Tkaninou potažené profilované vnitřní výplně dveří byly opatřené zaobleným vybráním sloužícím jako loketní opěra. Ve spodní části je doplňovaly plastové přihrádky na drobné předměty. Palubní deska převzatá z hatchbacku v provedení Lux Super byla vedle rychloměru osazena i otáčkoměrem.

Nahoru vyklápěcí třetí dveře v šikmé zádi, jejichž převážnou část tvořilo rozměrné sklo, měly práh umístěný výš než u hatchbacku, nad úroveň zadních sdružených svítilen, které u tohoto vozu nebyly dělené. V otevřené poloze držela dveře dvojice plynových vzpěr, nechyběl stěrač.

Třídveřové kupé Š 783 bylo koncipováno jako čtyřmístné. Bylo dlouhé 3830 mm, široké 1620 mm a vysoké 1370 mm, bylo tedy o 45 mm nižší než pětidveřový hatchback. Vykazovalo pohotovostní hmotnost 860 kg a jeho užitečná hmotnost byla snížena na 350 kg, což odpovídalo čtyřem osobám po 75 kg a 50 kg zavazadel. ­Celková hmotnost vozu měla hodnotu 1210 kg.

Foto: Archiv Jana Tučka

Zajímavostí je, že téměř na všech dobových fotografiích je kupé Š 783 zvěčněno na třináctipalcových litých kolech navržených firmou Bertone. Stejnými byla ostatně v letech 1986 a 1987 vybavena i řada dalších prototypů, od hatchbacku Š 781 přes sedan Š 782 až po kombi Š 785.

Brzy se však ukázalo, že tato efektně tvarovaná kola nebyla dostatečně dimenzována, v provozu se na nich objevovaly praskliny a následně nevyhověla při předepsané vrubové zkoušce. Kupé pak dostalo nová osmipaprsková kola z lehké slitiny, jež byla vyvinuta pro vozy s příplatkovou výbavou.

Pohledné třídveřové kupé Š 783 nedostalo šanci navázat na kvasinskou tradici sportovně střižených vozů Škoda 450, Felicia, 110 R Coupé, Garde a Rapid. Automobilovou výrobu v Kvasinách nakonec zachraňoval v roce 1991 pick-up Š 787, o tom ale až zase někdy příště.

Převzato z časopisu

Fotogalerie