Historie

PEUGEOT 403 & 404 – Pininfarinův dotyk

Tom Hyan 23.06.2016 06:27

Historie Peugeot 403 se vyráběl až do šedesátých let (na snímku modely 1964)

Na eleganci automobilů Peugeot od poloviny padesátých let měl značný podíl italský design od Pininfariny...

Spolupráci Peugeot – Pininfarina zahájil návrh robustního sedanu typu 403, jenž byl uveden na trh před šedesáti lety jako první výsledek společného vývoje, který přispěl k vynikající pověsti francouzských automobilů Peugeot coby vozů nadčasového designu, moderního ještě po letech. Následovala dlouhá řada typů, završená krásným Peugeotem 406 Coupé ve druhé polovině devadesátých let; pak se však Peugeot vydal cestou vlastních návrhů. V letošním roce uběhne 65 let od zahájení této italsko-francouzské spolupráce, první kontakty pocházejí už z roku 1951... Pininfarina rozjel spolupráci s Peugeotem úspěšným typem 403, jehož produkce se překrývala s nástupcem 404 ještě řadu let, zatímco třetím návrhem pak byl revoluční 204, první Peugeot s pohonem předních kol (1965). Oblé tvary 403 se pro 404, uvedenou v květnu 1960, změnily na ostřejší linie s velkou obdélníkovou maskou vpředu a náznaky křidélek v americkém stylu na zvýšené zádi, která ukrývala neobyčejně prostorný a dobře řešený zavazadlový prostor.

Peugeot 403 byl tříprostorový sedan oblých linií s přívětivou oválnou maskou chladiče, evokující cosi jako úsměv; pod karoserií ukrýval koncepci pohonu tehdy ještě nazývanou klasickou, tedy s motorem uloženým podélně vpředu a pohonem zadní tuhé nápravy kloubovým hřídelem. Představil se v říjnu 1955 na autosalonu v Paříži; plná produkce naběhla před šedesáti lety, kdy továrnu v Sochaux opustilo 71 551 automobilů typu 403. Možná mohl být největší hvězdou salonu v Grand-Palais 1955, kdyby tehdejší konkurent současně nepředstavil svou největší, nejslavnější a nejpokrokovější kreaci zvanou Citroën DS-19! Peugeot však už v roce 1955 vyrobil 21 326 čtyřistatrojek a zaměřil se tradičně na poněkud konzervativnější klienty. Za celou kariéru dosáhl 1 214 121 prodaných automobilů typu 403, ale v součtu se spřízněným nástupcem 404 vlastně výrobními počty rivala překonal (společně přes čtyři miliony; revoluční DS/ID zaznamenala 1 456 115 kusů do roku 1975). Typ 403 byl prvním typem Peugeot, jenž překonal hranici jednoho milionu vyrobených kusů. Při uvedení dostal Peugeot 403 zážehový motor 1468 cm³ o výkonu 43 kW (58 k) při otáčkách 4900 min^-1 a čtyřstupňovou plně synchronizovanou převodovku (viz technické údaje), dosahoval největší rychlosti 135 km/h a výrobce udával spotřebu benzinu 8,5 l/100 km. Pětimístný sedan byl uveden jako Berline Luxe za 710 tisíc starých franků, za verzi se střešním oknem se připlácelo patnáct tisíc franků.

O rok později byl hvězdou stánku v Paříži nový Peugeot 403 Cabriolet 2/3 places, tedy otevřený se stahovací plátěnou střechou pro dvě až tři osoby, cena ovšem prudce narostla na 1,25 milionu starých franků! Shodný motor měl výkon zvýšený na 45 kW (61 k) při stejných otáčkách, ale vyšším kompresním poměru 7,4:1. S rozvorem prodlouženým o 240 mm slavila světovou premiéru na témže autosalonu kombi 403 Familiale a Commerciale, vybavená tuhou zadní nápravou s podélnými listovými pery (pro větší zatížení), výkon motoru 43 kW (58 k) se nezměnil. Pařížští taxikáři zkoušeli provedení se vznětovým motorem Indenor 1816 cm³ o výkonu 35 kW (48 k)/4000 min^-1, ten se pak alternativně objevil pod kapotou všech karosářských verzí s výjimkou Cabrioletu. Ekonomická verze dostala slabší zážehový motor 1290 cm³ z typu 203. To však už byl na světě nástupce, zvaný Peugeot 404, jehož design sice připomínal jiné Pininfarinovy kreace, ale byl osobitý a pro 404 typický; rozhodně nezaměnitelný s jinými vozy Austin/Morris, Fiat nebo Lancia, vycházejícími také z projektu karoserie A19 (1956). Obdélníkový sdružený přístroj před volantem se později (od 1966) změnil na trojici kruhových a po pětimístném sedanu se známým čtyřválcem 1618 cm³ o vyšším výkonu 53 kW (72 k)/5400 min^-1 (SAE) postupně přibývaly další karosářské i motorové verze.

Podle údajů výrobce vzniklo celkem 2 885 374 vozů typu 404 na celém světě, z toho 1 672 395 sedanů a přímo u Pininfariny 10 387 nádherných kabrioletů a 6837 neméně elegantních kupé. Samozřejmě šlo o vůz klasické koncepce, tedy s motorem podélně vpředu a pohonem zadních kol. Nový styl podtrhla paleta méně konzervativních barevných odstínů včetně červené (tango). Na autosalonu v Ženevě 1961 se představil Peugeot 404 Injection, vybavený motorem 1618 cm³, ale s nepřímým vstřikováním benzinu Kugelfischer, jež zvýšilo výkon na 63 kW (85 k)/5500 min^-1 podle SAE a největší rychlost na 150 km/h za současného snížení spotřeby o 5 až 10 procent! Kromě toho tam debutovala verze Super Luxe s bohatší výbavou. Výkon vstřikového motoru vzrůstal až na 71 kW (96 k) SAE, čtyřválec 1618 cm³ dostal v roce 1963 pět hlavních ložisek (dříve byly tři) a hitem téhož roku se stala vznětová varianta Indenor 1948 cm³ o výkonu 50 kW (68 k)/4500 min^-1 s největší rychlostí 130 km/h a spotřebou 7,5 až 8 l nafty na stovku kilometrů.

Prostorné kombi doplnilo program v roce 1962 s prodlouženým rozvorem 2840 mm, takže nechyběla ani šesti- až osmimístná verze Familiale! Odvozené Camionnette měly užitečnou hmotnost do 1000 kg (pick-up, podvozek s kabinou). Samočinná třístupňová převodovka ZF s měničem nahradila do roku 1965 alternativně nabízenou elektromagnetickou spojku Jaeger (standardně čtyřstupňová převodovka s manuálním řazením). Ve druhé polovině šedesátých let přišly kotoučové brzdy na přední nápravě; krátce se vyráběla hospodárná verze 404-8 se čtyřválcem 1468 cm³ z typu 403. Samostatnou kapitolou jsou kabriolety 404 (od 1961) a kupé (od 1962), montované u Pininfariny, které dostaly novou příď v modelovém roce 1967. S motory 1618 cm³ o výkonu 59 kW (80 k; karburátor) nebo 71 kW (96 k; nepřímý vstřik) uháněly rychlostí až 157, resp. 167 km/h. Ostatně ke sportu měly Peugeoty 404 vždy blízko, robustní sedany čtyřikrát vyhrály East African Safari Rallye zásluhou místních borců Berta Shanklanda (1966 a 1967) a Nicka Nowického (1963 a 1968); vítězily i v Jižní Americe a jinde. Propagací vznětového motoru se staly rekordní jízdy. Monopost 404 Diesel, odvozený z kabrioletu, v roce 1965 kroužil na Montlhéry 72 hodin průměrnou rychlostí 161,49 km/h. Sériový sedan 404 Diesel ujel na okruhu Bugatti Le Mans o rok později přes 1500 km průměrnou rychlostí 74,95 km/h při spotřebě 7,03 l/100 km. Do roku 1975 se osobní vozy typu 404 prodávaly ve Francii. Až v dubnu 1988 tam skončila produkce pikapů, tedy osmadvacet let po uvedení výjimečného automobilu Peugeot 404, nemluvě o montáži v jiných zemích, kde tyto robustní vozy ještě stále dobře slouží.

Technické údaje

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA

Kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, uložený podélně vpředu; OHV 2V, karburátor Solex 32; objem válců 1468 cm³ (ø 80 x 73 mm); 7,0:1; 43 kW (58 k)/4900 min^-1; jednokotoučová suchá spojka, čtyřstupňová synchronizovaná převodovka s řazením pod volantem; pohon zadních kol. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 55 A.h.

PODVOZEK

Samonosná ocelová konstrukce; přední kola nezávisle zavěšena na příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; pérování vpředu příčnými listovými pery, vzadu vinutými pružinami; teleskopické tlumiče odpružení; kapalinové bubnové brzdy; hřebenové řízení; pneumatiky 165 x 380.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI