Peugeot 204 (1965 – 1976) – Vše vpředu

Peugeot 204 byl pro francouzskou značku doslova revolucí, znamenal nejen přechod na přední pohon...

Peugeot 204 se představil 23. dubna 1965 na velké akci v Palais des Sports v Paříži jako sedan Grand Luxe; tehdy přišel na 8950 nových franků (se střešním oknem 9100 F), což bylo více než většina domácích konkurentů; nabízel výrobně náročnější, ale nejmodernější techniku. Byl to první Peugeot s předním pohonem, navíc s motorem uloženým vpředu napříč v bloku s převodovkou (společná náplň oleje). Zážehový čtyřválec XK 1130 cm³ (ø 75 x 64 mm) měl celohliníkovou konstrukci, stejně jako hliníková vlečená ramena nezávislého zavěšení zadních kol (premiéra u Peugeotu, klasické typy 404 a 403 měly vzadu tuhou poháněnou nápravu). K novinkám patřily rovněž kotoučové brzdy vpředu (Girling), kapalinové vypínání spojky, ventilový rozvod OHC s pohonem vačkového hřídele řetězem, od roku 1966 posilovač brzd apod. Bohatě prosklená karoserie byla výsledkem tradiční spolupráce s italským studiem Pininfarina, design za francouzskou značku koordinoval Paul Bouvot (1922 – 2000), v letech 1960 až 1980 vedoucí Centre de Style Peugeot.

Bouvot nejen úzce spolupracoval se Sergiem Pininfarinou, ale také miloval Bugatti a po válce byl majitelem řady vozů Ferrari (a Lamborghini Miura); konec života zasvětil malování obrazů a kreseb. Jeho nástupcem se stal Gérard Welter (přijal ho jako osmnáctiletého adepta designu). Peugeot 204 byl přijat s nadšením, vyráběl se více než deset let a vzniklo přesně 1 604 296 vozů. Po premiéře sedanu následovalo úhledné kombi 204 Break GL stejné délky, ale se zesíleným zadním odpružením (celková hmotnost 1325 kg). Atrakcí autosalonu v Paříži 1966 byla dvě provedení Peugeot 204 C, dvoudveřové kupé a kabriolet podle návrhu Pininfarina, postavená na zkráceném rozvoru 2305 mm (délka 3740 mm); poháněcí soustava se čtyřválcem 1130 cm³ zůstala shodná.

Automobily řady 204 pak procházely průběžnými zlepšeními, např. průměr spojky se zvětšil ze 180 na 200 mm, přišla levnější výbava sedanu 204 Luxe (bez střešního okna), nová sedadla, dodávková verze 204 U4 Fourgonnette (Panel Van) s užitečnou hmotností 375 kg a ložným objemem 1,5 m³ (vše do konce 1966) atd. V září 1967 se představil první vznětový motor pro příčnou zástavbu a přední pohon, byl zabudován nejprve do kombi 204 Break GL. Vycházel ze zážehového čtyřválce, byl to první diesel z hliníku, objem vzrostl na 1255 cm³ (ø 75 x 71 mm) a výkon činil 40 k DIN (45 k SAE)/5450 min^‑1; s motorem Indenor XLD dosahovalo kombi rychlosti 124 km/h a udávaná spotřeba nafty byla 5,3 až 8,5 l/100 km. Základním zůstával nadále zážehový typ XK 1130 cm³, jehož výkon pro rok 1969 vzrostl z 58 na 60 k SAE (typ XK4). 

Na Pařížském autosalonu 1969 se představil Peugeot 304, vlastně větší dvěstěčtyřka, ale výroba obou řad pokračovala souběžně, pouze Coupé a Cabriolet byly v březnu 1970 vystřídány velmi podobnými variantami 304. Následovaly další úpravy, alternátor nahradil dynamo, od dubna 1970 se standardně montovaly bezpečnostní pásy vpředu, došlo ke změnám na přístrojové desce, objevily se nové vnitřní výplně dveří. Modelový rok 1971 pro-běhl beze změn, a přesto Peugeot 204 zůstal jedničkou francouzského trhu (1972 také!); diesel byl nadále alternativou jen pro 204 Break (nikoli pro dodávku)! V září 1972 skončila levnější 204 Luxe (sedan), protože ji na trhu nahradil zcela nový kompaktní Peugeot 104 (uveden na Pařížském autosalonu 1972). Výbavu L (Luxe) měla jen Fourgonnette, GL (Grand Luxe) sedan zvaný Berline a kombi Break, v roce 1972 dostal sedan větší zadní svítilny.

Od dubna 1973 přišel silnější vznětový motor XL4D s objemem 1357 cm³ (ø 78 x 71 mm) a výkonem 45 k DIN/5000 min^‑1, který se stal alternativou nejen pro Break, ale prvně (a dost pozdě) i pro skříňovou Fourgonnettu 204 U4D a od září 1974 dokonce pro sedan. Modely 1975 dostaly černou plastovou mřížku přídě místo kovové, nový volant byl shodný s 304. Pro export mimo Evropu (Afrika, Malajsie, Střední východ) se montovaly také větší zážehové motory XL3 o objemu 1288 cm³ (ø 76 x 71 mm), resp. XL5 o objemu 1290 cm³ (ø 78 x 67,5 mm) z typu 304 (305).

Původní 1130 cm³ dostal nový blok (XK5), ale to už se blížil konec úspěšného vozu. V květnu 1976 vyběhl z výroby, 31. července 1976 zmizel z katalogu, ale v historii zůstane zapsán jako průkopník, následovaný typy 304, 104, 305, 205 a mnoha dalšími s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol. Samozřejmě, i 204 se stala základem karosářských kreací. Za všechny jmenujme jednoprostorové Heuliez Taxi 204 H4 (1972), či kupé fastback 204 GT Autobleu (1967; spolupráce Pietro Frua). Málo známé jsou sportovní aktivity spojené s konstrukcí Peugeot 204. Dva sedany jely dokonce East African Safari Rally 1967, posádka Lionnet/Cliff vyhrála svou třídu. Charles Deutsch, výrobce sportovních vozů DB (s René Bonnettem) a později CD, ve spolupráci s Peugeotem připravil tři sportovní prototypy CD 66 (motor Peugeot 204, 1149 cm³ a 110 k/7500 min^‑1 se dvěma dvojitými karburátory Weber, ovšem posunutý vzad před zadní poháněnou nápravu). Do 24 h Le Mans 1966 vyjely tři vozy CD 66 – Peugeot, ale neuspěly. Dvojice Alain Bertaut/Pierre Lelong odpadla pro poruchu převodovky (No.52), v páté hodině bylo při kolizi -zničeno No.51 (Jean-Claude Ogier/Claude Laurent; Ogier převezen do nemocnice vrtulníkem) a újmu utrpělo i No.53 (Georges Heligoin/Johnny Rives), zapletené do kolize s favority Ludovicem Scarfiottim (Ferrari) a Jo Schlesserem (Matra). Zbylé dva vozy po úpravě jako CD 66C nastoupily v ročníku 1967, tentokrát nevydržely motory z dílen Moteur Moderne (No.53 André Guilhaudin/Alain Bertaut, No.52 Dennis Dayan/Claude Ballot-Léna). Ve dvanáctihodinovce v Remeši 1967 posádka Guilhaudin/Bertaut dobyla třinácté místo průměrnou rychlostí 168 km/h mezi mnohem silnějšími automobily. Odkaz sériového Peugeotu 204 ovšem žije dodnes v typu 208.

Peugeot 204 (1965)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, uložený vpředu napříč (skloněn o 20° vpřed), OHC 2V (řetěz), pět hlavních ložisek klikového hřídele; hliníkový blok a hlava válců; jeden karburátor Solex 32 PBISA; 1130 cm³ (ø 75 x 64 mm); 8,8:1; 53 k DIN (58 k SAE)/5800 min^‑1 a 88 N.m/3000 min^‑1; jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová synchronizovaná převodovka s řazením pod volantem (3,73 – 2,27 – 1,49 – 1,04 – Z 4,03); stálý převod 4,06; pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena a svislé pružinové vzpěry; odpružení soustřednými vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči Peugeot; vpředu kotoučové brzdy Girling ø 256 mm, vzadu bubnové; hřebenové řízení, 3,75 otáčky na plný rejd; pneumatiky 135 x 355 (135 – 14).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2590 mm; rozchod kol 1320/1250 mm; d/š/v 3970/1400/1340 mm; prosklená plocha 2,72 m²; objem zavazadlového prostoru 370 l; objem palivové nádrže 42 l; pohotovostní/celková hmotnost 850/1275 kg; rozložení hmotnosti P/Z 640/635 kg; hmotnost přívěsu do 850 kg (do 70 km/h).

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 138 (40 – 66 – 101) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 21,0 s; spotřeba paliva 6,8 až 8,5 l/100 km; spotřeba oleje 0,1 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie