Praga Piccolo (1. díl) – Pikola slaví stovku

Foto: Archiv Jana TučkaPřed sto lety, v dubnu 1924, slavila na pražském autosalonu premiéru Praga Piccolo, tehdy nejmenší typ své značky. Postupně zdokonalovaný kompaktní vůz, lidově zvaný Pikola, se stal jedním z nejúspěšnějších automobilů meziválečného Československa.

Praga Piccolo ročníku 1924, označovaná také jako typ 3/10 HP, měla obdélníkový rám tvořený lisovanými podélníky a příčkami, obě tuhé nápravy byly odpruženy podélnými půleliptickými listovými pery. Za přední nápravou uložený vodou chlazený řadový čtyřválec SV s vrtáním 50 mm a zdvihem 90 mm dával z objemu 707 cm³ výkon 10 k (7,5 kW). Navazovala na něj suchá jednokotoučová spojka a třístupňová převodovka.

Motor byl opatřen elektrickým spouštěčem, elektrická soustava Bosch pracovala s napětím 6 V. Palivová nádrž o objemu 20 l byla v motorovém prostoru, u jeho zadní stěny. Patentované zařízení zvané hlídač mazání bránilo v případě nedostatku oleje zvýšit otáčky motoru z běhu naprázdno.

Poháněná tuhá zadní náprava se obešla bez diferenciálu, vozy tří prvních sérií měly jediný brzdový buben umístěný vzadu u skříně rozvodovky. Od čtvrté série vyráběné v roce 1926 měl vůz dva brzdové bubny u zadních kol.

Foto: Archiv Jana Tučka

Kompaktní vůz s rozvorem náprav 2400 mm a rozchodem kol 1100 mm vpředu i vzadu byl dlouhý 3400 mm, široký 1320 mm a s nataženou plátěnou střechou vysoký 1720 mm. Samotný podvozek vykazoval hmotnost 440 kg, otevřený faeton vážil kolem 640 kg. Disková kola byla obuta do pneumatik rozměru 715 x 115, resp. 5,00 – 19, na nichž vůz dosahoval největší rychlosti 60 km/h. Jeho spotřeba benzínu se pohybovala mezi 7 a 8 l na 100 km. ­Vedle otevřeného provedení nabízeného za 34 000 Kč byla Praga Piccolo k mání i s pevným nástavkem, který ji proměnil v limuzínku. Na ten si zákazník musel připlatit 6000 Kč. Pikola ročníku 1925 se od původního provedení odlišovala plochým niklovaným chladičem místo dřívějšího se „zobákem“.

V sezóně 1926 se začal montovat čtyř­válec s vrtáním zvětšeným na 54 mm, ­který z objemu 824 cm3 dával výkon 12,5 k (9 kW). Díky němu vzrostla největší rychlost vozu na 70 km/h. V roce 1927 přišla na trh zdokonalená Praga Piccolo 4/12 HP s rozvorem prodlouženým na 2500 mm, délkou 3600 mm, šířkou 1360 mm, výškou 1700 mm a hmotností 700 až 725 kg podle provedení. Měla osvědčený čtyřválec SV s vrtáním 55 mm, objemem 856 cm³ a výkonem 13,5 k (10 kW), do její palivové nádrže se vešlo 30 l benzínu.

Automobilka pro tento vůz používala ­reklamní slogan „Nejlepší výrobek za nejlevnější cenu“. V září 1927 způsobila značný rozruch na pražském autosalonu nejlevnější verze typu Piccolo nabízená za 25 000 Kč, zatímco standardní faeton stál 36 000 Kč. Spartánsky vybavený automobil měl otevřenou dřevěnou karoserii bez dveří, jen s výřezy v bocích, sedadla byla potažena koženkou. V případě nepohody posádku chránila jen jednoduchá plátěná střecha bez bočnic. Podoba dřevěné karoserie s tehdejšími školními lavicemi vozu vynesla přezdívku „obecná škola“.

Foto: Archiv Jana Tučka

Továrna tento model prezentovala jako „sportovní čtyřsedadlový“, nabízela jej i na splátky, z nichž první činila 8000 Kč, a díky jeho uvedení na trh získala státní prémii 50 milionů korun vypsanou pro tuzemského výrobce nejdostupnějšího lidového vozu. Tuto částku využila k nákupu moderních karosářských lisů americké výroby.

Podle dobového tisku bylo dáno do výroby několik tisíc těchto automobilů, označovaných také jako Piccolo Special nebo Lido, ale kolik jich skutečně vzniklo, nevíme. Traduje se však, že většina majitelů si po čase dala tyto vozy překarosovat do komfortnější podoby.

Počátkem září 1928 byla na pražském autosalonu představena výrazně modernizovaná Praga Piccolo, označovaná jako model 1929. Dostala nový motor litrového objemu se snímatelnou hlavou z hliníkové slitiny se spalovacími prostory typu Ricardo. Nový čtyřválec, opět s rozvodem SV, měl vrtání 60 mm a zdvih 88 mm, z objemu 995 cm³ dával výkon 18 k (13 kW).Chlazení motoru bylo nadále termosifonové, za chladičem však přibyl ventilátor poháněný řemenem od klikového hřídele. Převodovka zůstala třístupňová, ale s nově upravenými převody, zadní náprava byla opatřena diferenciálem. Mechanicky ovládané bubnové brzdy už byly na všech čtyřech kolech.

Foto: Archiv Jana Tučka

Nová Praga Piccolo 5/18 HP s rozvorem náprav 2600 mm a rozchodem kol 1200 mm byla dlouhá 3840 mm a široká 1500 mm, její hmotnost vzrostla nad hranici 900 kg. Na osmnáctipalcových kolech obutých do pneumatik rozměru 4,75 – 18 dosahovala největší rychlosti 80 km/h a spotřebovala kolem 9 l benzínu na 100 km.

V sezóně 1929 automobilka zavedla systém dvojích cen. Nejlevnější Praga Piccolo se čtyřmístnou otevřenou karoserií faeton se dala pořídit za 29 000 Kč, neměla však nárazníky, tlumiče pérování, elektrický klakson (jen ruční houkačku) ani hodiny a tachometr. Se zmíněnými prvky stál faeton 32 000 Kč a v luxusním provedení 41 000 Kč. Za nejdražší čtyřdveřový uzavřený model zákazník zaplatil 47 000 Kč.

Na jaře 1930 automobilka nabízela celkem osm karosářských provedení vozů Praga Piccolo. Vedle dvousedadlového roadsteru s vyklápěcím sedadlem v zaoblené zádi bylo k mání i dvoumístné kupé s krátkou střechou, landaulet se stahovacím zadním dílem střechy, jenž se uplatnil zejména jako taxi, skříňová dodávka a valníček s užitečnou hmotností 300 kg.

Foto: Archiv Jana Tučka

Na podzim 1930 byl výkon litrového čtyřválce zvýšen na 22 k (16 kW), kompaktní vůz s ním dokázal uhánět rychlostí přes 80 km/h. Na jaře 1931 dodala Praga ministerstvu vnitra první z pěti desítek automobilů Piccolo Normandie určených pro četnické pátrací stanice. Měly čtyřmístnou otevřenou karoserii se zadní partií tvořenou dřevěnou kostrou s výplněmi z překližky. Stejná karoserie existovala i v užitkovém provedení.

V říjnu 1931 se Praga na pražském autosalonu pochlubila, že od roku 1924 vyrobila a prodala 10 tisíc vozů typu Piccolo. Pokračování úspěšné kariéry automobilů Praga Piccolo si připomeneme v příštím vydání Automobilu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie