ŠKODA KODIAQ – Důvěřuj, ale prověřuj!

„Jen to nejlepší jest pro naše zákazníky dost dobré,“ slibovali již před více než 100 lety otcové-zakladatelé Václav Klement a Václav Laurin. Neustálé vylepšování je tedy součástí DNA automobilky Škoda odnepaměti.

Pojďme nahlédnout pod pokličku testování předsériových exemplářů. Zvláště náročné je u vozů SUV, které musejí zvládnout doslova všechno. Začátky bývají čistě virtuální. Dlouho před tím, než se v prototypové dílně začnou stavět opravdové prototypy z ocelových plechů, se již ve fázi konceptu provádějí simulace s prototypy digitálními. Inženýři vypočítávají například tuhost karoserie, akustický komfort celého vozu, deformační vlastnosti při různých scénářích nehod a mnoho dalších zátěžových stavů.

V zimě i v horku

Klimatické komory patří ke zkušebnám nejvyšší technické úrovně. Až na mínus 40 stupňů se zde neochlazují jen celé prototypy, ale také jednotlivé díly a komponenty. Cíl je jasný: zjistit, jak se materiály roztahují při horku, a naopak jak se smršťují při chladu. V klimatické komoře se automobily a jejich části trápí tisíce hodin. Největší výzvu představují celky složené z více jednotlivých dílů. Každý materiál se chová při chladu a horku jinak a spojení mezi díly musí držet a fungovat. Zkouší se i funkce pohyblivých částí. Koneckonců zamykání dveří, stahování oken a jiná elektrická zařízení musejí fungovat bezchybně při mínus 40 i plus 80 stupních, stejně tak při 5% jako při 95% vlhkosti vzduchu v interiéru.

Na silnici i mimo ni

I když během raného vývoje byly provedeny simulace mnoha jízdních situací na počítači, bez tvrdých reálných testů nemůže přijít na trh žádný nový vůz. Aby bylo možné všechno pořádně „proklepnout“, testuje se po celém světě. Během zkušebních jízd s vozem ŠKODA Kodiaq se pozornost soustředila především na nové asistenční systémy, na jízdní i akustický komfort a na jeho schopnosti v terénu. Prototypy tak najely hodně přes dva milióny kilometrů. Tehdy byly testovací destinace tajné, dnes už lze něco prozradit. ŠKODA Kodiaq absolvovala spoustu jízd na polygonu Ehra-Lessien na jižním okraji Lüneburských vřesovišť. Přístup do areálu o velikosti kolem 11 miliónů metrů čtverečních s testovací dráhou dlouhou zhruba 100 kilometrů je možný pouze se zvláštním povolením.

Protřepat, nemíchat

Nejsenzačnější testovací zařízení je určitě to hydropulzní. Vozidlo se namontuje na hydrauliku, která přenáší síly do karoserie. Tady lze již v rané fázi vývoje sbírat první informace o tuhosti a pevnosti prototypových vozů. Největší množství poznatků skýtá dlouhodobá zkouška. Trvá zpravidla 130 hodin, což odpovídá 8000 kilometrům v zostřeném provozu. Tuto vzdálenost lze srovnat s opotřebením po 150 000 kilometrech v režimu průměrného používání. Hydropulzní zařízení však není zdaleka -jediné svého druhu, které by návštěvníka přivedlo v úžas. 

Otevřít a zase zavřít

Otevírají a zavírají se páté dveře i po letech bez problémů? A platí to i pro boční dveře, kapotu či okna? Právě ty zdánlivě nejjednodušší funkce auta se před začátkem výroby intenzivně testují. Ještě že existují roboti. Asi by se nenašel nikdo, kdo by chtěl 100 000krát otevřít a zavřít dveře ručně. Aby se ušetřil čas, provádějí se tyto zkoušky současně. Přesto test zabere plných 6 týdnů bez přestávky. Je to na pohled docela působivé: synchronní otevírání a zavírání dveří, zadní výklopné stěny a kapoty vypadá jako dobře nacvičený balet. A když se něco nepovede? Pokud během zkoušky například praskne nějaký závěs nebo díl, musejí konstruktéři přijít s nápravným opatřením a zkouška se spustí znovu od začátku. Poslední důležitou zastávkou na cestě k sériové výrobě jsou testy v akustické a EMC zkušebně. Právě EMC (elektromagnetická kompatibilita) je kvůli razantně narůstajícímu počtu čipů v autě čím dál významnější. Tři měsíce před začátkem výroby je konečně hotovo. Testovací fáze skončila a Kodiaq může jít na poslední přejímací jízdu. Ta se koná za přítomnosti expertních týmů, ale i členů představenstva. Tady se otevírají poslední příležitosti pro hodnocení výsledků dlouholeté práce. A pak už hurá na výrobní linku...

Převzato z časopisu

Fotogalerie