NAVISTAR INTERNATIONAL (1902 – 2016) – Poslední Mohykán

Velkých a samostatných automobilových výrobců už na této planetě mnoho není, a proto Navistar International navázal spolupráci s Volkswagen Group…

Přestože společnost Navistar International není v Evropě už příliš známá, její výrobky byly na starém kontinentu poměrně rozšířené. K nám přijely Internationaly v roce 1945 ze dvou směrů, používaly je obě největší vítězné armády, navíc do Evropy pak putovaly v rámci hospodářské pomoci UNRRA. Legendární nákladní automobil International K-Series se dokonce (a bez licence) stal vzorem pro statisícové série ruských nákladních vozů ZiS (později ZiL) a jejich čínských i severokorejských derivátů... Historie této významné americké automobilky je opravdu dlouhá, sahá až do předminulého století, kdy začala výroba zemědělských strojů u jejích předchůdců.

Zcela zapomenuto je také, že se po válce vrátila k výrobě osobních automobilů v podobě kombi Travelall a terénního Scoutu. Prvními vozidly byly ovšem motorové bryčky na vysokých kolech, a to v osobních i užitkových verzích, jejichž jméno se v roce 1911 změnilo z Auto Wagon na Motor Truck, čímž byla jasně určena specializace značky International, resp. International Harvester Co. (IHC). Ta druhá vznikla v roce 1902 sloučením výroby traktorů a zemědělských strojů McCormick a Deering, jež přežila do nedávných let jako Case IH (nyní CNH, tedy Case New Holland, součást Fiat Industrial Group). Složitá cesta skončila před třiceti lety oddělením produkce automobilů a motorů do nynější International Truck & Engine Corporation (jméno od roku 2000) se sídlem v Chicagu, kterou vlastní holding Navistar International Corporation. V Severní Americe má Navistar International přes tisíc dealerů v USA, Kanadě, ale i v Mexiku. Po racionalizaci v listopadu 2008 byly vytvořeny čtyři divize, a to North American Truck Operations, Global Truck Operations, Global Bus Operations a Navistar Defense.

První se zaměřuje na tři skupiny nákladních automobilů, nyní pouze s klasickou kapotovou budkou. Vlajkovou lodí těžké řady je stylisticky výrazný LoneStar s designovými prvky tradičních modelů minulých let, představený na Chicago Auto Show 2008; program doplňují klasický truck série 9000 (Eagle) a aerodynamicky optimalizované modely ProStar a TranStar. Řadu Severe Duty pro nejtěžší podmínky (např. stavebnictví) tvoří legendární PayStar, WorkStar a nový HX Series (od 2016); střední kategorie se skládá z modelů DuraStar a TerraStar, když bezkapotový CityStar už vyběhl z výroby. International vyrábí vlastní motory, v posledních letech však řešil problémy s emisními limity (EPA), takže sáhl i po pohonných jednotkách od jiných výrobců (Cummins, Caterpillar). O tom, že tvůrci vozů International mají smysl pro humor, svědčí limitované série největších pikapů světa XT (Extreme Truck), postavené na základech automobilů střední řady. Jejich uvedení vzbudilo mimořádnou pozornost a stalo se vlastně pokračováním slavné řady osobních typů Scout. První se zrodil v roce 1961 jako konkurence Jeepu, jejich úspěchy pak inspirovaly detroitskou konkurenci k uvedení modelů Ford Bronco a Chevrolet Blazer. International Scout se vyráběl až do roku 1980, vzniklo přes půl milionu vozů, drtivá většina měla pohon všech kol a pro společnost International Harvester přinesla nové poznatky.

Automobily Scout si kupovali klienti, jací dnes sáhnou po SUV, kromě fleetů i soukromníci. To byla pro výrobce nákladních vozů nová zkušenost, ten ale bohužel svého náskoku nevyužil, když se v osmdesátých letech znovu soustředil na nákladní vozy a autobusy. V dlouhé řadě slavných automobilů International patří významné místo kromě zmíněné K-Series (přes milion vozů od 1940) především typu LoadStar, jenž se po léta vyráběl v mnoha variantách s různými řadovými šestiválci nebo vidlicovými osmiválci vlastní konstrukce International, v obou případech v provedení vznětovém, zážehovém (benzin) a plynovém LPG (tovární úprava). International LoadStar patřil ke standardnímu obrázku americké ulice od roku 1967 spolu s konkurenčními výrobky Ford a Chevrolet, všechny bojovaly o první místo na trhu. Ve finále International druhé dva konkurenty (ale i Dodge) přežil, když se největší americké automobilové koncerny zaměřily na osobní typy. Jeho nástupci se vyrábějí dodnes.

Global Truck Operations vytváří vozidla vyvinutá pro specifické podmínky jiných zemí mimo Severní Ameriku a využívá spolupráce s partnery, jako jsou indická automobilka Mahindra & Mahindra, čínská Anhui Jianghuai, dceřiná společnost MWM International Motores v Brazílii i automobilky Ford Motor Co. a General Motors Corporation (GM do Brasil). International Global má desítky dealerů v devadesáti zemích světa. Global Bus Operations vychází z divize IC Bus a specializuje se především na městské, meziměstské a školní autobusy jak obvyklé konstrukce, tak na podvozcích kapotových nákladních vozů, včetně diesel-elektrických hybridů. Mexická pobočka Navistaru navázala spolupráci s brazilskou karosárnou pro společnou výrobu samonosných autobusů IC Bus (2009); Workhorse Custom Chassis jsou podvozky pro rozvážkové skříňové vozy, obytné automobily a malé autobusy. Navistar Defense upravuje sériová vozidla pro vojenské použití, ale staví i vojenské speciály.

Patří k nim MaxxPro MRAP (Mine Resistant Ambush Protected), odolávající výbuchům nájezdových min, MTV (Medium Tactical Vehicle) na platformě WorkStaru a lehký obrněný Valanx JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) ze spolupráce s BAE Systems. Navistar International je i významným výrobcem vznětových motorů už od roku 1933, vyrobil jich přes patnáct milionů a dodává je pro zástavbu i do jiných vozů Ford (PowerStroke pro pikapy), Chevrolet, VW do Brasil, Volvo Trucks, Land Rover, Nissan a typů brazilských značek Agrale (nákladní) a Troller (kopie Jeepu Wrangler). Nabídku tvoří motory s objemem válců od 2,8 do 15,0 l; typy MaxxForce 11 a 13 pro těžké nákladní vozy vznikly ve spolupráci s MAN Truck & Bus (základ MAN typu D20; výroba od třetího čtvrtletí 2008). Během let uzavřel Navistar strategickou alianci s Caterpillarem (odběr motorů, výroba v Číně a dodávky speciálních stavebních typů pod značkou Caterpillar).

S firmou Modec uvedl rozvážkové elektromobily eStar; s Eatonem vyvíjí diesel-elektrické hybridy a s naší Tatrou jednal o spolupráci v oblasti vojenských typů, ale tato smlouva nedošla naplnění (v roce 2010 však vznikly prototypy ATX6 a ATX8 s podvozkem i kabinou Tatra 815-7 a motory Navistar). Hledání partnera pro další rozvoj vyvrcholilo letošní smlouvou z 6. září o spolupráci s Volkswagen Group, která převzala 16,6 % akcií Navistar International a překvapivě tak vstoupila na severoamerický trh užitkových automobilů. Předpokládají se nové synergie ze spolupráce Navistaru, brazilské pobočky Volkswagen Caminhoes e Onibus, jakož i evropských značek MAN a Scania, jež patří do divize Volkswagen Truck & Bus GmbH a již zahájily cestu ke vzájemné spolupráci.

Převzato z časopisu

Fotogalerie