Česká hrdost – Znovu na okruzích!!!

Patnáct let poté, co se značka Tatra zaskvěla na nejvyšším stupínku Evropského mistrovství závodů tahačů, je opět kopřivnická automobilka mezi nejlepšími na okruzích. Tentokrát to však nejsou evropské, nýbrž čínské asfaltové tratě.

Abychom mohli tuto skutečnost opravdu správně ocenit, je třeba drobné retrospektivy a snad i zamyšlení. Samotná značka Tatra vznikla na přelomu desátých a dvacátých let minulého století. Od té doby jsme ji mohli vídat na celé řadě různých výrobků, z nichž jednoznačně nejdůležitějšími byla osobní a především nákladní vozidla. Až do konce druhé světové války převládaly ve výrobním programu kopřivnické automobilky osobní vozidla, do té doby byla Tatra o něco více německá než česká. To vše se však posledním dnem války změnilo. Nastal boom opravdu českých nákladních vozidel Tatra. Ty osobní byly však stále vyvíjeny a vyráběny, přesto, že mezi nimi byly opravdové skvosty, doba je postupně vedla k jejich konci. Výroba osobních automobilů Tatra nepřežila více než jednu dekádu po politickém převratu v roce 1989. Od té doby je značka Tatra spojena jen a výhradně s těžkými nákladními vozidly (plus středně těžká modelová řada T 810).

Náklaďáky a speciály

Tatra, to jsou dnes zkrátka a jedině nákladní vozidla – skvělá, jedinečná, v terénu nepřekonatelná. Opravdu jen v terénu? Ta otázka rezonuje automobilovým průmyslem již pěknou řádku desetiletí. Čas od času, jako výsledek snahy dokázat opodstatněnost efektivního provozu těžkých nákladních vozidel Tatra na všech površích  za všech okolností, vybublá a vynese na povrch konstrukční řešení, která mají za úkol „zatnout tipec konkurenci též na silnici“. Za všechny chci zmínit projekty T 162, T 165, několik rozličných řešení nehnaných náprav – např. lichoběžníkové přední nápravy, náprava typu Bezděk či typické tatrovácké nápravy s výkyvnými nezávisle odpruženými poloosami s absencí hnacích segmentů, systém kombinovaného odpružení King Frame, pneumatické odpružení všech náprav, jsou zde však další a další. Současným vrcholem v tomto ohledu jsou modelové řady těžkých nákladních vozidel T 158 Phoenix a T 815-7. Především prvně jmenovaná nabízí těžká nákladní vozidla využívající podvozek „tatrovácké koncepce automobilu“ v kombinaci s agregáty výrobců světové pověsti (PACCAR, ZF, Allison...), která zaručuje efektivní provoz vozidel Tatra nejen v terénu či v rámci kombinovaného provozu, ale též – a to je v dnešní době extrémně důležité – na silnici. Jinak řečeno, Tatra dokáže již dávno být na silnici stejně efektivní jako vozy jakékoliv konkurence.

Premiéra na okruzích

Pro někoho zcela překvapivě se v roce 2000 objevila na závodních okruzích kapotová Tatra Jamal Stanislava Matějovského. Hned pro další sezonu speciál přestavěli přímo v dílnách kopřivnické automobilky a výsledkem byl prémiový titul Mistra Evropy v závodech na okruzích. Osobně jsem přesvědčen, že dodnes jde o nedoceněnou a mnohdy podceňovanou skutečnost. Pro další sezonu byl speciál v Tatře opět z gruntu přepracován a navíc byly vyrobeny další podvozky okruhových speciálů. S typickým kulatým logem Tatra se vozy objevovaly na okruzích ještě v roce 2003. Evropský titul z roku 2001 je důkazem schopností a umu kopřivnických konstruktérů a dělníků. Když byl v roce 2010 založen marketingový projekt The New Tatra, jehož součástí byl také vývoj a realizace nové modelové řady T 158 Phoenix, byla také poprvé diskutována otázka možnosti opětovného vstupu značky Tatra do kolotoče ETRC (Evropský šampionát závodů tahačů na okruzích FIA), tentokrát v součinnosti s excelentním a veleúspěšným závodním týmem Buggyra. Během krátkého času vznikla konkrétní představa o účasti značky Tatra jak v závodech ETRC, tak o spolupráci s týmem Buggyra v soutěži Dakar. 

Výhodné spojení

Díky flexibilitě Buggyry a především vizi, správnému zápalu a velkorysosti Martina Koloce, zakladatele týmu Buggyra na jedné, a schopnosti prozíravosti a nefalšované snahy posunout image značky na vyšší úroveň na straně druhé, u nových majitelů značky Tatra a nejvyšších manažerů nově vzniklé společnosti Tatra Trucks a.s., nakonec v roce 2013 opravdu došlo ke spojení značek Tatra a Buggyra. Nicméně původní priority se prohodily. Nejprve došlo na úzkou spolupráci v rámci týmu Tatra Buggyra Racing s tovární podporou ve světových soutěžích dakarského typu včetně vrcholného podniku Dakar. Nyní, po třech letech nebývalého nasazení lidských a finančních zdrojů došlo též na okruhy! V rámci globalizace, jak aktivit značky Buggyra 1969, tak Tatra, představila roudnická společnost nový okruhový speciál Tatra Phoenix v druhém ročníku série závodů China Truck Racing Championship (CTR).

Čínská kapitola

Značka Buggyra si během své existence vybudovala ve světovém motorsportu takové postavení, že si ji organizátoři nové série závodů CTR vyžádali jako technologického a logistického partnera. Jde jednoznačně o obrovský úspěch, který se odehrál ještě před tím, než vůbec první ročník závodů čínského mistrovství trucků na okruzích loni začal. Buggyra nasadila hned čtyři jezdce, aby se trochu překvapivě stal prvním mezinárodním Mistrem Číny v tomto novém sportovním odvětví pro rok 2015 (alespoň co se Říše středu týká) Martin Kolomý, do té doby ryzí soutěžák. Do druhého ročníku (2016) se Buggyra, věrna své strategii, rozmáchla ještě více a ke čtyřem jezdcům přidala také novoučký speciál Tatra Phoenix vybavený svým vlastním motorem Gyrtech. Za jeho volant usedl dvojnásobný Mistr Evropy v závodech tahačů na okruzích FIA a mnohonásobný držitel světových rychlostních rekordů David Vršecký. Matador, který ukončil svoji závodní kariéru v Evropě a započal další kapitolu svého profesního života právě v Číně. V rámci týmu China Buggyra Racing závodí v nejlidnatější zemi světa letos David Vršecký, Adam Lacko, Miroslav Forman a Michal Matějovský (syn Mistra Evropy z roku 2001 s Tatrou Jamal Stanislava). Letošní sezona sestává ze tří závodních víkendů, během nichž jezdci odkroutí vždy dva poctivé závody. Deset týmů nasazuje dvacet jezdců (v sezoně 2017 to bude 30 speciálů a o rok později dokonce 40) především s vozidly čínských značek, jako jsou Auman, FAW, Dongfeng, Jianghuai, Shaanqi. Vozidla jsou poněkud jednodušší než ta, která známe z ETRC, některá mají dokonce tři nápravy (to není v ETRC možné). To ovšem neznamená, že by boje byly méně tvrdé nebo povedené. 

Na cestě za titulem

První letošní závodní víkend proběhl v červnu v milionovém městě Čcheng-tu. Díky perfektní přípravě a skvělým výsledkům se právě David Vršecký s Tatrou Phoenix ujal, po zisku dvou vítězství, vedení v šampionátu a netají se ambicemi zaútočit na titul. Loni jsem publikoval sérii článků o vzniku, vývoji a výrobě vozidel obchodní řady T 163, dříve Jamal. V jednom z nich jsem vyslovil soud o tom, že okruhovou Tatru zřejmě hned tak neuvidíme. Jak jsem se mýlil! Jsme rád, že jsem se mýlil! A jsem rád, že ji vidíme – „hned tak“ – letos. Již jen to stojí za obdiv jak značkám Tatra a Buggyra, tak všem, kteří se o to zasloužili. Sledujte Tatru na čínských okruzích. Jednak to stojí za to a jednak jsme svědky vpravdě historických událostí. Doceníme je opět, třeba zase až za čas, a možná, že ani ne všichni – ale dějí se právě teď. Právě nyní máme možnost být u toho, třebas jen zprostředkovaně. Držím ti palce Davide, tobě i Tatře!  

Převzato z časopisu

Fotogalerie