Svezli jsme se

Škoda 136 GL: důstojné rozloučení (retrotest, 1989)

Milan Jozíf 04.07.2026 01:36

Foto: Milan Jozíf

V rámci ověřování provozních vlastností výrobků našeho automobilového průmyslu měla redakce Automobilu možnost sledovat v běžném provozu automobil Škoda 136 GL, jehož technický popis byl uveden v AR 5/'88.

Sledovaný vůz byl vyroben v AZNP Vrchlabí v březnu 1988 (č. karoserie 3624902/84460, č. motoru 5817354/136) a uveden do provozu v dubnu 1988. Jde o základní provedení tohoto typu, jehož výbava byla v průběhu provozu doplněna o zadní svítilny do mlhy a zástěrky za přední kola. Při první záruční prohlídce (po 2000 km) byly reklamovány dvě závady: zatékání při pravém rohu čelního skla a nenavíjející se cívka bezpečnostního pásu na levém zadním sedadle. První závada byla opravena zatmelením, druhá, způsobená prasklou pružinou v navíjecím mechanismu, řešena výměnou bezpečnostního pásu. Během dalšího provozu v roce 1988 se již žádné závady nevyskytly.

Foto: Milan Jozíf
Z vnějšku se Škoda 136 GL v základním vybavení odlišuje od provedení 136 L především ochranou boční lištou, ozdobnou prahovou lištou, ozdobnými kryty kol a chromovaným označením na plastovém spoileru víka motorového prostoru. Na zkoušeném voze byly doplněny lapače nečistot za přední kola, dvě přední mlhové světlomety a pravá koncová svítilna do mlhy

Vozidlu je poskytována obvyklá běžná péče, v odborném servisu bylo seřízeno a ošetřeno podle doporučení výrobce po ujetí 2000 a 6000 km v rozsahu 1. a 2. záruční prohlídky. Automobil je užíván v běžném silničním provozu a při většině jízd zatížen pouze řidičem. Převažoval provoz mimo město na vzdálenosti 30 až 60 km a průběžně byla zaznamenávána spotřeba paliva. K 31. 12. 1988 vůz ujel celkem 7521 km a spotřeboval 470 litrů benzínu BA 96 Super; průměrná spotřeba paliva tedy dosáhla 6,25 l/100 km.

Foto: Milan JozífVolant vozů GL je shodný s Rapidem, stejně jako nový sdružený přístrojový štít, který má vpravo od rychloměru s denním počítačem kilometrů ještě otáčkoměr a vlevo skupinu velkoplošných kontrolek, měřič stavu paliva a teploměr chladicí kapaliny. Ke standardnímu vybavení vozů GL patří také cyklovací stěrač s měnitelnou frekvencí, ovládaný levým otočným spínačem nad střední konzolou

Při účasti v plzeňské EKO-rallye (trať 70 km, silnice I. až III. třídy, minimální průměr 59 km/h, přídavné měření nádrže s palivem) dosáhla posádka se sledovaným vozem spotřeby 4,218 l/100 km, samozřejmě při využívání jízdy na volnoběh a s vypnutým motorem, což je sice v souladu s propozicemi podobných soutěží u nás, ale v rozporu s mezinárodními pravidly soutěží spotřeby. Motorový olej byl vyměněn po 2000 km za Mogul Super Extra a jeho úbytek v provozu byl minimální, takže doléván nebyl.

Foto: Milan JozífPod kapotou je přepracovaný motor s osmikanálovou hliníkovou hlavou, který se od motoru pro Favorit liší především karburátorem Jikov 32 SEDR, klasickým zapalováním s pohyblivými dotyky a materiálem sedel výfukových ventilů, takže není schopen soustavného provozu na bezolovnatý benzín

Z technických důvodů nebylo možno měřit dynamické parametry vozidla s potřebnou přesností. Pro potřebu tohoto článku uvádíme v tabulce základní dynamické vlastnosti Škody 136 GL změřené při objektivních zkouškách sériových výrobků. Při subjektivním porovnání jízdních vlastností a jízdního pohodlí tohoto vozu s ostatními představiteli typové řady Š 742 (Š 105 až Š 130 L) je možno uvést, že proti těmto typům došlo ke zřetelnému snížení hladiny vnitřního hluku, topení je účinnější a dynamické vlastnosti jsou zejména ve srovnání se Škodou 130 L znatelně zlepšené.

Foto: Milan Jozíf

Dovolíme-li si letmé porovnání subjektivních dojmů z jízdy se Škodou 136 GL a Škodou Favorit 136 L, pak Favorit je o poznání tišší, ovšem Š 136 GL je proti Favoritu 136 L subjektivně dynamičtější. Na základě dosavadních zkušeností lze říci, že automobil Škoda 136 GL je vcelku důstojným vrcholem typové řady Š 742 s motorem vzadu.

AR 7/´89