Seat 1500 a 1400 C (1960 – 1972) – Mil Quinientos

Předchůdcem velkých automobilů Seat, které dnes reprezentuje především Tarraco, byly elegantní sedany Seat 1500 zvané Milquinientos...

Patnáctistovky Seat samozřejmě pocházely ještě ze spolupráce s italským Fiatem, jenž s nimi mířil poněkud výše, když stejně karosované vozy uvedl pod označením Fiat 1800 a 2100 v roce 1959 výhradně s řadovými šestiválci (později také Fiat 2300). Pak se ukázalo, že fleetoví zákazníci by uvítali i levnější verzi prostorného vozu, a tak kombinací karoserie Fiat 1800 a čtyřválcového motoru Fiat 1500 vznikl nový automobil s označením 1500 L (Lunga = dlouhá karoserie), který se stal základem španělského licenčního modelu Seat 1500, a to navíc nejen coby sedan, ale i ve verzi kombi Familiar. 

Historie je to však poněkud delší a sahá až k samotným počátkům Seatu, protože mezityp Seat 1400 C byl automobilem s karoserií Milquinientos (1500), ale ještě s motorem z prvního Seatu 1400, sedanu oblých tvarů z licenční spolupráce s turínskou automobilkou. Španělská automobilka Sociedad Española de Automóviles de Turismo, zkráceně SEAT, vznikla 9. května 1950 s kapitálem 600 milionů španělských peset, ale už 26. října 1948 byly položeny základy velkosériové výroby ve Španělsku, když Juan Antonio Suances, ředitel Národního institutu pro průmysl (INI), a Giu-seppe Valletta, tehdejší generální ředitel italského Fiatu, podepsali smlouvu o výrobě sedanu Fiat 1400. V roce 1953 byla dokončena továrna v Zona Franca v Barceloně a první Seat 1400 tam vyjel z linky 13. listopadu téhož roku (925 zaměstnanců vyrábělo pět vozů denně; viz AR 12/’11). 

Seat 1400 byl klasický sedan s podélně uloženým podčtvercovým čtyřválcem OHV 1395 cm³ (ø 82 x 66 mm) o výkonu 32 kW (44 k)/4400 min^-1, který poháněl tuhou zadní nápravu přes čtyřstupňovou převodovku. Čtyřdveřový automobil o hmotnosti 1130 kg zcela odpovídal italskému vzoru, uháněl rychlostí až 125 km/h a spotřeboval 10,5 l benzinu na stovku kilometrů. Postupně se vyráběl v modernizovaných verzích (1400 A a B), výkon motoru vzrůstal až na 43 kW (58 k)/4600 min^-1 a nakonec se v roce 1960 objevil coby Seat 1400 C, tedy s novou pontonovou karoserií ostřejších linií, vycházející ze zmíněných šestiválců Fiat 1800/2100. Byl to automobil, jehož produkce neměla v Itálii obdoby, tam přešli z čtrnáctistovky rovnou na velké šestiválcové typy 1800/2100 (1959), ale také připravili odlišný Fiat 1300/1500 (1961), jehož podvozkové skupiny se naopak staly základem typu Polski-Fiat 125p z Varšavy, kde byly zkombinovány s modernější karoserií italského Fiatu 125. Tehdy konstruktéři uměli dokonale využít všech možností! 

Vraťme se však k Seatu. Mezityp 1400 C se objevil v prodeji v roce 1960, na nový motor 1500 si ovšem musel počkat až do roku 1963, ve výrobě však přetrval do počátku sedmdesátých let. Stejná karoserie se stala základem nástupce označeného Seat 1500 (neboli Milquinientos), ovšem i v provedení Familiar (kombi). Jeho nový čtyřválec 1481 cm³ (ø 77 x 79,5 mm) z Fiatu 1500 dával se stupněm komprese 8,8 výkon až 59 kW (80 k) podle SAE při otáčkách 5200 min^-1; uděloval vozu se čtyřstupňovou převodovkou největší rychlost přes 140 km/h a spotřebu benzinu 9,5 l/100 km, což s šedesátilitrovou nádrží vystačilo na více než 600 km. Samonosná čtyřdveřová karoserie byla spojena s podvozkovými skupinami na rozvoru náprav 2650 mm, délka vozu činila 4465 mm, šířka 1620 mm a výška 1431 mm, byl to prostě reprezentativní automobil, vrchol tehdejší typové řady Seat. Zavazadlový prostor sedanu měl objem 380 litrů. Kombi se délkou nelišilo, zadní převis byl poměrně značný, variabilní uspořádání interiéru verze Familiar ovšem umožňovalo třetí výklopnou řadu sedadel, určenou zejména dětem, jež seděly zády proti směru jízdy. Obsaditelnost tak vzrostla na sedm až devět osob (včetně tří dětí). 

Podvozek Seatu 1500 odpovídal tehdejší klasické koncepci s motorem uloženým podélně vpředu a pohonem zadní tuhé nápravy, přesto se však ve všech třech sériích Seat 1500 od licenčního vzoru Fiat výrazně odlišoval! Vůz jezdil na čtrnáctipalcových kolech (pneumatiky 5,90 S 14), ale díky velké světlosti 211 mm neměl problémy ani na španělských cestách s nezpevněným povrchem. Postupně procházel modernizací, výkon původního motoru Fiat 1500 rostl z 53 na 59 kW (tedy 72 až 80 k), ale na rozdíl od originálního Fiatu se objevily i modely se vznětovým čtyřválcem Mer-cedes-Benz ze španělské produkce (Cispalsa/Mevosa) v Barceloně, typem OM636 (1767 cm³) pro Seat 1800 Diesel a OM615 (1988 cm³) pro Seat 2000 Diesel, které nabídly výkon jen 34 kW (46 k) a 40,5 kW (55 k), ale spotřebu nafty sníženou na 6,8, resp. 8,2 l/100 km. 

První vozy byly přezdívány Monofaro (po jednom hlavním světlometu na každé straně), po modernizaci ve třetí sérii (model 1969) získaly příď novějšího šestiválce Fiat 2300 s celkem čtyřmi světlomety (Bifaro, dva na každé straně masky). Seat použil původní řešení Fiatu 1800/2100, tedy vinuté pružiny spolu s čtvrteliptickými pery na zadní tuhé nápravě, zatímco Fiat přešel po modernizaci (typy 1800 B, 2300 a 1500 L) na jednodušší podélná listová pera. Také vpředu na všech typech 1500 volil Seat příčná trojúhelníková ramena a vinuté pružiny, zatímco Fiat měl podélné torzní tyče! Ve třetí sérii přešel Seat z původně bubnových brzd na čtyři kotoučové s posilovačem. 

Podle dostupných pramenů bylo vyrobeno 134 766 automobilů Seat 1500, vrcholu dosáhla produkce se 26 974 vozy v roce 1966. Na španělský trh byly uvedeny v roce 1963 (vzniklo prvních 1252 kusů) za poměrně vysokou cenu od 141 994 peset. Během let se objevily rovněž užitkové verze Pick-Up, Furgoneta (skříňová), Ambulancia, Fúnebre (pohřební) a Autobastidor (podvozek pro účelové nástavby). Nástupcem Milquinientos se staly sedany Seat 132 (licence Fiat 132) v roce 1972 včetně verzí se vznětovými motory Mercedes-Benz od Mevosy.

Převzato z časopisu

Fotogalerie