Seat Zona Franca - Auto Emoción

Všechno začalo v roce 1953 v bar­celonské továrně v Zona Franca, když z výrobní linky vyjel první sedan Seat 1400 podle licence Fiat 1400. Továrna stojí dodnes, přestože se v ní automobily už nekompletují. Finální montáž všech typů Seat (s výjimkou Alhambry) byla převedena do nového závodu v Martorellu, otevřeného o čtyřicet let později na druhé straně kata­lánské metropole. V Zona Franca však zůstala lisovna a produkce i distribuce ­náhradních dílů, převodovky se od roku 1980 vyrábějí v Del Prat (Barcelona) a Martorell usiluje o zvýšení produkce nad půl ­milionu ročně (loni se prodalo 339 500 vozů Seat včetně Alhambry z portugalské Pal­mely). Továrna v Pamploně (dříve Authi ­British Leyland) byla v roce 1994 prodána Volkswagenu…

Jedna tovární hala v areálu Zona Franca však ukrývá vzácné exponáty, které nejsou veřejně přístupné, ale podobně jako sbírky automobilů Citroën nebo Lancia se otevírají jen pro zvané hosty. Tovární sbírka Seat Historical Cars je rozdělena do tří tématických sekcí, v době naší návštěvy tvořila část sériových modelů celkem pětapadesát automobilů; sportovní sekce Competición čítala šestnáct vozů včetně monopostu F1430 z roku 1970 a konečně unikátní soubor prototypů a koncepčních studií tvořilo čtyřiadvacet vozidel (1981 – 2007).

Samozřejmě, nejvíce nás zaujaly koncepční studie a sportovní siluety, z nichž vyniká ­Cupra GT s motorem Lamborghini (2006). První studie vznikly ve spolupráci s Giorgettem Giugiarem, který je autorem designu úvodních generací Ibiza a Toledo. Jako předobraz druhého a většího z těchto vozů připravil studie Proto T (1989) a TL (1990). Sbírka však začíná evolucí Seat Proto C (1990), evokující tvary Ibizy druhé generace, která přešla na podlahovou plošinu VW Group. Na Pařížském autosalonu 1992 se představila studie kupé 2+2 na bázi Toleda, označená jako Concepto T, o šest měsíců později na Barcelonském autosalonu 1993 následovala studie kabrioletu 2+2, označená Concepto T Cabrio. Bohužel, oba vozy z Centro de Diseño Seat zůstaly jen ve fázi prototypů, ­sériová výroba nebyla nikdy zahájena. Výrobce uváděl vpředu napříč uložený motor (I4 nebo V6 s výkonem až 147 kW/200 k), pohon předních nebo všech kol se stabilizací EDS, plně nezávislé závěšení kol a pneumatiky 235/40 ZR 17. Cabrio s elektricky ovládanou plátěnou střechou mělo vnější rozměry 4307 x 1741 x 1322 mm při rozvoru náprav 2560 mm. Ještě dnes budí červený vůz pozornost čistými nadčasovými liniemi a svalnatým postojem, totéž platí pro žluté kupé.

Nový design přídě, který se stal poznávacím znakem sériových typů Seat na přelomu století, uvedla koncepční studie Seat Bolero (1998), předobraz sedanu vyšší třídy, jenž se však také nerealizoval, ale stylistické prvky převzaly Toledo druhé ­generace (1998) a první León (1999). Na designu se podílelo dnes už zrušené nezávislé středisko pokrokového designu ­Design Center Europe, zalo­žené 24. září 1994 společně značkami Volkswagen, Audi a Seat, sídlící ve futuristické stavbě v Sitges jižně od Barcelony. Později jednotlivé značky VW Group opět pokračovaly ­samostatně, ale jedním z největších hitů ze Sitges je bezesporu sportovní koncept Seat Fórmula (1999), dvoumístný roadster s poháněcím ústrojím z Córdoby WRC, tedy čtyř­válcem 2.0 20V Turbo/177 kW (240 k) a šestistupňovou sekvenční převodovkou Sportronic, ale jen s pohonem zadních kol a motorem uloženým uprostřed. Vůz na dvacetipalcových kolech zrychluje na sto za 4,8 sekundy a dosahuje největší rychlosti 235 km/h. Jeho hmotnost činí jen 900 kg (celková 1200 kg), má rozvor náprav 2523 mm a rozměry 3943 x 1758 x 1152 mm.

V roce 1999 se Walter de’Silva stal šéfem designerského centra Seat v Martorellu, uplatnil prvky ze svého předchozího působení u Alfy Romeo a vtiskl vozům Seat tvář, jakou mají dodnes. Zrodil se multifunkční Seat Salsa (2000) s pohonem všech kol a šestiválcem 2.8 VR6/ 184 kW (250 k), jeho drsnější off-roadová verze Salsa Emoción (2000) a úhledný roadster Seat Tango (2001), ovšem už s motorem 1.8 20V/132 kW (180 k) uloženým vpředu. Elegantní ­automobil pro radost z jízdy má rozvor náprav 2200 mm a cel­kové rozměry 3685 x 1714 x 1181 mm; jezdil na pneumatikách 225/35 R 17. Bohužel šlo o poslední silniční sportovní vůz, jaký se u Seatu zrodil. Další studie pak předznamenávaly jen sériové produkty, jako například Altea Prototipo (2003) a Toledo Prototipo (2004, předobraz kontroverzní třetí generace).

Styl Tanga našel uplatnění na sportovním prototypu Seat Cupra GT, jenž slavil premiéru na Barcelonském autosalonu 2003 jako závodní automobil pro klienty divize Seat Sport. V trubkovém rámu je uprostřed před poháněnou zadní ­nápravou uložen motor Audi 3.0 V6 Bi-­Turbo/404 kW (550 k) se šestistupňovou sekvenční převodovkou, který vozu o hmotnosti 1150 kg (limit předpisů) uděluje zrychlení na sto za 4,2 sekundy a největší rychlost 300 km/h. Rozvor náprav je 2650 mm, cel­kové rozměry 4562 x 2100 x 1190 mm a pneumatiky R 18 (vpředu 265/650, vzadu 285/680). Automobil byl nasazen do špa­nělského mezinárodního šampionátu GT Open, pro vyšší konkurenceschopnost ­později dostal motor Lamborghini V10 a týmu SunRed posloužil jako základ vlastní konstrukce SR21 s britským osmiválcem Judd 4.0 V8/368 kW (500 k). Úspěšnější však byla silueta Seat Toledo GT se ­stejným tří­litrem Bi-Turbo, s níž Gines Vivancos v mistrovství GT Open v sezoně 2003 zvítězil. V depozitáři v Zona Franca odpočívají nejen tyto speciály, ale také Córdoba Silhouette (2002) pro Christopha Bouchuta, dvoumo­torová Ibiza Bimotor (1984) pro španělské rallye, Toledo Marathon pro soutěže typu Dakar (1991) a samozřejmě úspěšné vozy ze světových rallye a závodů ces­tovních ­automobilů na okruzích. Průřez ­výrobním programem za téměř šedesát let začíná od prvních typů 1400 a 600D a končí u Leónu, vyráběného dodnes.

TOM HYAN, Barcelona (E)