Praga Lady – Dáma z Libně

V říjnu 1935 představila československá automobilka Praga nový vůz střední třídy s motorem 1,5 litru a noblesním jménem Lady…

Praga Lady, v dobové motoristické mluvě zvaná lejdyna, debutovala ve chvíli, kdy po letech hospodářské krize nakrátko přišla konjunktura. V nabídce pražské automobilky se zařadila nad kompaktní typ Baby a těsně pod větší vůz Super Piccolo, který měla záhy nahradit. V duchu ­tradice značky nepřinášela žádné revoluční výstřelky, ale solidní klasické řešení v kvalitním provedení. Také Lady se podle reklamního sloganu značky Praga měla stát vozem na statisíce kilometrů. Lady dostala do vínku robustní rám se ­dvěma podélníky a středovou výztuhou ve tvaru X, dělenou přední nápravu odpruženou příčným listovým perem a poháněnou tuhou zadní nápravu s podélnými půleliptickými listovými pery.

Obě nápravy byly opatřeny olejovými tlumiči, zadní také zkrutným stabilizátorem. Podvozek s rozvorem náprav 2650 mm měl vpředu rozchod kol 1230 mm a vzadu 1260 mm. Bubnové brzdy se ovládaly mechanicky, kola nesla pneumatiky rozměrů 5,75 x 16. Připomenutí zaslouží skutečnost, že vozy Lady do­staly standardně volant umístěný vlevo, zatímco většina jejich tuzemských konkurentů měla ještě pravostranné řízení. Prvních sto padesát automobilů Praga Lady ročníku 1935 poháněl čtyřválec SV 1446 cm³ o výkonu 28 k (20,5 kW)/3000 min^‑1, který se již dříve osvědčil ve voze Piccolo. I tentokrát byl spojen s tří­stupňovou převodovkou, jež měla syn­chronizaci druhého a třetího převodového stupně. V roce 1936 se už Lady dodávala s větším čtyřválcem SV 1660 cm³, předtím montovaným do typu Super Piccolo. Při nezměněném zdvihu 94 mm měl vrtání zvětšené ze 70 na 75 mm a nabízel výkon 35 k (26 kW)/ 3500 min^‑1.

Spolu s tímto výkonnějším motorem se montovala zesílená převodovka, ovšem nadále třístupňová. Praga Lady prvních pěti sérií z let 1935 až 1937 se vyráběly se 4,2 metru dlouhými továrními karoseriemi ve třech základních provedeních jako čtyřmístný ­tudor, čtyřmístný čtyř­dveřový sedan s malými okénky za druhým párem bočních dveří a coby čtyřmístný dvoudveřový kabriolet. Hmotnost jednotlivých verzí se pohybovala kolem 1150 až 1200 kilogramů, automobily s motorem 1,45 litru dosahovaly největší rychlosti 95 km/h, s větším 1,66 l uháněly přes 100 km/h. Nejznámější (a patrně vůbec nejzdařilejší) zakázkovou karoserií na podvozku Lady z tohoto období je dvoumístný roadster ročníku 1936, který vznikl v dílnách Oldřicha Uhlíka v Praze-Strašnicích. Vůz postavený na podvozku druhé série se může pochlubit dynamickými liniemi a prodlou­ženou splývavou zádí, ozdobenou tehdy módní svislou ploutvičkou. Nemusíme snad ani připomínat, že vzácný unikát už léta opatruje Emil Příhoda, majitel značkového muzea Praga ve Zbuzanech u Prahy.

Praga Lady se v letech 1936–1937 objevila i v řadě dalších převleků. Za všechny připomeňme pohlednou skříňovou dodávku s decentně zakrytými zadními koly, anebo valníček s dřevěnou korbou opatřenou plachtou, postavený pro pražskou uzenářskou firmu Josefa Nováka. Zmínku si za­slouží sanitní Lady, dodaná v roce 1937 do Košic. Měla prodlou­ženou zaoblenou záď, celkovou délku 4,6 metru a asymetrické uspořádání karoserie. Zatímco na pravém boku byly jen jedny dveře vpředu, na levém byly navíc druhé boční, otevírající přístup do sanitního pro­storu. Nosítka, ať už s pacientem, anebo prázdná, se ovšem zasouvala a vysouvala jednokřídlými dveřmi v zaoblené zadní stěně. V polovině října 1937 měla na Pražském ­autosalonu premiéru modernizovaná Praga Lady s novou karoserií elegantně zaoble­ných linií. K ní a jejím verzím se vrátíme příště.

Fotogalerie