Automuseum Dr. Carl Benz – Menší část hvězdy

Menší část hvězdy. V Ladenburgu nedaleko Mannheimu lze nahlédnout do pestrého života Carla Benze, otce prvního automobilu. V historické budově jeho bývalé továrny je umístěno muzeum mapující jeho život a vlastně i počátky dnešní automobilky Mercedes-Benz.

Automuseum Dr. Carl Benz vzniklo v Ladenburgu již v roce 1984, avšak až v roce 2004 začal sběratel automobilů Winfrie A. Seidel za podpory Mercedes-Benz restaurovat původní výrobní haly společnosti C. Benz Söhne a přeměnil je na současné reprezentativní výstavní prostory. Jistě není bez zajímavosti, že ve zdejším areálu společnost, v níž měla podíl rodina Carla Benze, ještě v roce 2010 vyráběla náhradní díly pro užitkové modely Mercedes-Benz.

Foto: Petr Hanke

I když je zdejší muzeum zasvěcené konstruktérovi Carlu Benzovi, je pojaté jako průřez automobilovou historií, samozřejmě s jednoznačnou dominancí vozů nějakým způsobem spojených se značkou s třícípou hvězdou ve znaku. Je zde k vidění více než stovka exponátů od prvních dřevěných odstrkovadel přes jízdní kola, motocykly, první patentovaný automobil až po formuli 1 McLaren Mercedes MP4/14 z roku 1999.

Celá expozice je rozdělena na šest sekcí, z nichž první se zaobírá samotnými začátky automobilismu s fragmenty původní dílny továrny Benz, kde vznikal vůbec první automobil. Druhá sekce je situována ve dvou patrech v zádi hlavní haly a věnuje se jednostopým strojům, k vidění je odstrkovadlo barona von Dreise, který se na něm poprvé projel Mannheimem v roce 1817, ale nechybí ani první „motocykl“, tedy spíše jakési odrážedlo s motorem od jistého Gottlieba Daimlera z roku 1885…

Hlavní prostor je věnovaný automobilům se jménem Benz ve znaku z mannheimské společnosti Benz & Cie a ladenburské C. Benz Söhne. Ze zdejší továrny se na celém světě dochovaly jen tři vozy a dva z nich jsou zde vystaveny. U stěny pod okny jsou za sebou seřazené vozy Mer­cedes-Benz ze sekce věnované období po roce 1926, kdy došlo ke spojení ­společností Daimler Motorengesselschaft a Benz & Cie. V muzeu ale nechybějí ani některé zásadní modely automobilové historie v podobě například Fordu T nebo Volkswagenu Brouk, včetně bohatého výkladu zabývajícího se vývojem automobilové techniky. V samostatné hale je sekce věnovaná světu závodních vozů, kde je k vidění Benz 10/30, jenž v roce 1921 vyhrál vůbec první závod na berlínském okruhu Avus, ale nechybí ani závodní Mercedes-Benz 190 SL či vozy Salmson, Amilcar, Porsche a další.

Foto: Petr Hanke

Kromě samotných automobilů je zdejší muzeum také studnicí informací o samotném Carlu Benzovi, který si 29. ledna 1886 podal u císařského patentového úřadu v Berlíně patent číslo 37435 na „vůz bez koní“. Text popisu patentu začíná takto: „Tato konstrukce je určena především k provozu lehkých vozíků a malých vozů používaných k přepravě jedné až čtyř osob. Hnací sílu zajišťuje malý plynový motor různého druhu. Ten je zásobován plynem z doprovodného zařízení, v němž se plyn vyrábí z ligroinu nebo jiné zplyňovací látky. Válec motoru se udržuje na stálé teplotě odpařováním vody.“ Specialita Benzova návrhu spočívala v tom, že motor, podvozek a komponenty pohonu byly vzájemně sladěny a tvořily jeden celek. Benz se totiž nechtěl vydat cestou instalace motoru do již existujícího kočáru, protože ty se špatně řídily z důvodu jednoduchého řízení s jedním čepem – to byl důvod, proč pro konstrukci prvního automobilu zvolil jedno řídicí kolo vpředu.

Motor o hmotnosti přibližně 100 kg byl na tehdejší poměry velmi lehký. Horizontálně umístěný čtyřtaktní jednoválec měl zdvihový objem 954 cm³ a dosahoval výkonu 0,55 kW (0,75 k) při 400 min-1. Přesto měl všechny hlavní prvky modernějších spalovacích motorů, jako například klikový hřídel s protizávažím, elektrické zapalování, sací šoupátko, výfukový ventil ovládaný vačkou přes vahadlo a vodní chlazení. Automobil vybavený karburátorem s hnanými zadními koly vykazoval spotřebu kolem 10 l na 100 km. První veřejná jízda patentního automobilu Benz se uskutečnila 3. července 1886 na Ringstrasse v Mannheimu.

Při podání patentu bylo Benzovi již 44 let. Před tím si v roce 1871 po studiích na polytechnice v Karlsruhe založil v Mannheimu se společníkem Augustem Ritterem strojírenskou dílnu. Ritter ale nebyl spolehlivý partner pro podnikání, a tak jej Carl Benz z podniku vyplatil a věnoval se vývoji dvoutaktního plynového motoru s cílem vývoje „vozu bez koní“. Motor se mu rozbíhá v roce 1879, a tak na základě tohoto úspěchu se stává podílníkem ve společnosti Gasmotorenfabrik Mannheim zabývající se výrobou stacionárních plynových motorů.

Foto: Petr Hanke

Benzovým cílem ale zůstává „automobil“, a tak se v roce 1883 spojuje s Maxem ­Rosem a Friedrichem Wilhelmem Esslingerem a zakládají novou společnost Benz & Cie. Rheinische Gasmotoren-Fabrik Mannheim, v níž na trh uvádějí dvoudobý motor. Jeho společníci ale nechtějí o vývoji automobilu slyšet a raději se věnují již rozběhnutému obchodu se stacionárními motory.

Po svém patentu na vůz bez koní z roku 1886 se i proto Benz v roce 1890 spojuje s Juliem Ganssem a Friedrichem von Fischerem ve společném podniku kombinujícím výrobu stacionárních a automobilových motorů. Po jmenování nových společníků se akciová společnost Benz & Cie. stává druhým největším výrobcem motorů v Německu a do přelomu století i předním světovým výrobcem automobilů. Postupně vzniká několik dalších vývojových verzí původního „Patentwagenu“ – s jednou z nich uskutečnila manželka Carla Benze Bertha svoji jízdu do více než sto kilometrů vzdáleného Pforzheimu, kterou chtěla demonstrovat spolehlivost nového dopravního prostředku.

Foto: Petr Hanke

Mezi významné vozy podniku patří Benz Victoria z roku 1893, což byl první čtyřkolový Benz. Své jméno získal po Benzově zvolání „victoria“, když se mu podařilo vyvinout řízení s rejdovými čepy (tzv. Ackermannovo řízení) spočívající v podmínce, že se osy zatočených předních kol protínají na ose zadní nápravy. Právě s tímto vozem uskutečnil svoji 1900km dálkovou cestu z Liberce do Remeše a zpět tehdy 22letý baron Theodor von Liebig, jenž byl velkým propagátorem automobilů.

Ekonomický průlom ale přichází až se čtyřkolovým motorovým vozem známým jako Velo, který se vyráběl v letech 1894 až 1901. Právě tento automobil s příznivou cenou je považován za první sériově vyráběný automobil – vznikl v celkovém počtu kolem 1200 kusů. Na přelomu tisíciletí tak Benz vyrábí kolem šesti set vozů ročně.

Benz se ale postupně dostával do vážných názorových rozporů se svými společníky ohledně budoucího směřování společnosti. Zatímco Benz zastával názor, že automobily by neměly z důvodu bezpečnosti jezdit rychleji než 50 km/h, Ganss stále volal po nových technologiích a vyšších rychlostech (jak paradoxní, když v současnosti je v celé oblasti Mannheimu zóna 30 km/h). Důsledkem toho Ganss za Benzovými zády přivedl do Mannheimu francouzského konstruktéra Maria Barbaroua s kompletním týmem inženýrů, jimž dokonce založil vlastní konstrukční kancelář. Nicméně jejich projekt nového vozu nazvaný Parsifal byl obchodní katastrofou. Benz proto v dubnu 1903 společnost opouští. Zůstal však tichým společníkem a od roku 1904 až do své smrti byl členem dozorčí rady.

Foto: Petr Hanke

V roce 1906 nicméně Carl Benz založil další společnost: C. Benz Söhne, v níž byl jeho společníkem syn Eugen a později i Richard. Zatímco vozy Benz z Mannheimu si na mosazných chladičích ponechaly známý znak Benz, vozy z Ladenburgu dostaly na chladič štítek s nápisem Benz Söhne, který byl obklopen ozubeným okružím. Prvním modelem z ladenburské továrny Benz byl vůz 6/10 PS, který ale vznikl jen v malém počtu. Následující vůz 8/18 PS si však okamžitě našel své zákazníky. Na trh se rychle dostávaly nové modely se čtyřválcovými čtyřdobými spalovacími motory.

Prvního března 1912 odchází Carl Benz z firmy do důchodu a přenechává výhradní vedení společnosti svým synům. I potom ale Carl Benz nadále každý den dochází do firmy pracovat a své vozy vlastními silami dále vyvíjí a zdokonaluje. Stále se zaměřuje na stavbu motorů a podvozků, zatímco karoserie jednotlivým zákazníkům přizpůsobují specializované karosárny, jako například Drautz v Heilbronnu či Stadler a Jest v Ludwigshafenu.

V důsledku první světové války dochází k zastavení výroby automobilů. Dne 31. srpna 1923 je prodán vůz C. Benz Söhne poslednímu zákazníkovi. V roce 1924 jsou v Ladenburgu vyrobeny další dva vozy pro vlastní potřebu a jeden z těchto vozů je k vidění i v ladenburském muzeu. Po ukončení výroby automobilů se ve zdejších prostorách prováděly generální opravy velkých motorů pro letadla a lodě a rozvíjely různé jiné formy podnikání. Carl Benz umírá v Ladenburgu v roce 1929 ve věku 85 let.

Ještě ale zpět ke společnosti Benz & Cie., již postupně ovládl obchodník s automobily, majitel taxislužby a burzovní spekulant Jacob Schapiro. Patřily mu podíly také ve společnostech Daimler, NSU, Dixi, NAG a dalších. A právě na tomto pozadí došlo v krizových 20. letech v německém automobilovém průmyslu k velkým změnám. Jednou z nich bylo také sloučení dřívějších konkurentů: dominantní Daimler Motorengesselschaft a menší Benz & Cie. Tím v roce 1926 vznikla společnost Daimler-Benz, která začala s výrobou automobilů Mercedes-Benz. Co na tom, že se pánové Carl Benz a Gottlieb Daimler nikdy osobně nepotkali.

Převzato z časopisu

Fotogalerie