Mercedes-Benz 540 K (1938 – 2014) – Renovace

Oddělení Mercedes-Benz Classic zrekonstruovalo pozoruhodný stroj, jenž je zřejmě nejneobvyklejší verzí meziválečného typu 540 K…

Mercedes-Benz řady 500/540, zvláště pak v kompresory vybavených variantách 540 K (W24/W29), patří mezi sběrateli na celém světě k nejvyhledávanějším automobilům třicátých let. Vynikaly vesměs konvenčním podvozkem a běžnými karoseriemi s výrazně vystupujícími blatníky; do roku 1940 jich bylo zhotoveno jen několik stovek. V prodejích nastoupily na místo řady 500 K, ovšem návaznost na někdejší sportovní typ SSK zůstávala více než zřetelnou. Objem řadového osmiválce narostl na 5401 cm³ (ø 88 x 111 mm) a nejvyšší výkon činil 85 kW (115 k), resp. 132 kW (180 k)/ 3400 min^‑1 po sepnutí přeplňovacího kompresoru. V dílnách Mercedes-Benz Classic dokončili náročnou rekonstrukci vozu 540 K Streamliner (Stromlinienwagen) s pozoruhodnou historií, jenž slavil svou obnovenou premiéru na loňském ročníku Soutěže elegance v kalifornském Pebble Beach. Původně mělo jít o prototyp se zkráceným rozvorem, jenž byl připraven v létě 1938 startovat v závodě Berlín – Řím, od záměru však automobilka Mercedes-Benz ustoupila, ovšem projekt své uplatnění nakonec našel. Doložené dokumenty potvrzují objednávku, v níž německé vedení gumárenského koncernu Dunlop objednalo 23. října 1937 v dealerství Mercedes-Benz ve Frankfurtu nad Mohanem speciální, mimořádně aerodynamicky tvarované kupé 540 K Streamliner, určené ke zkouškám pneumatik ve vysokých rychlostech.

První nákresy pocházejí z 8. února 1938 a vznikly pod dozorem továrního stylisty Hermanna Ahrense. Zatímco u standardních kupé 540 K se součinitel odporu vzduchu pohyboval kolem c_x = 0,57, Streamliner vykázal podle zkoušek ve větrném tunelu z května loňského roku jen c_x = 0,38. Cestovní rychlost díky tomu narostla ze 140 – 145 km/h na 165 – 170 km/h, nejvyšší rychlost činila 185 km/h. Dne 14. června 1938 byl 540 K Streamliner registrován v Hanau, sídle německé pobočky firmy Dunlop, a opatřen registrační značkou IT-146901, ovšem ve frankfurtské pobočce Mercedes-Benz se objevil až o jedenáct dní později. Podle dobových záznamů zkoušky pneumatik probíhaly zejména na nové dálnici mezi Berlínem a Hamburkem a v trvalých rychlostech kolem 170 km/h, přičemž zastávky byly pouze pro doplnění paliva a výměnu řidičů. Také proto byla kapota ve své horní části doplněna sadou dodatečných ventilačních otvorů.

Léta války vůz bez úhony přečkal v garážích Dunlopu, po jejím skončení krátce sloužil americké správě, aby se pak jako nepotřebný vrátil do frankfurtského dealerství. Tam byl zbaven své unikátní karoserie, zřejmě se počítalo s jeho přestavbou. V půli padesátých let nalezlo torzo evidenci mezi položkami muzea automobilky Mercedes-Benz. Rekonstrukce vzácného vozu 540 K Streamliner byla zahájena na sklonku roku 2011. V depozitáři automobilky se zachoval podvozek se zadní nápravou (měla výrazně delší stálý převod) a pozůstatky hliníkové karoserie, jež zajistily přesné informace o původním zbarvení tohoto automobilu a montážních bodech. Až do počátku roku 2013 pak probíhalo shromažďování dobových výkresů a jejich adaptace do podoby digitálního trojrozměrného modelu, z nichž pak bylo možno odvodit plány pro přípravu jednotlivých součástí i speciálního nářadí.

Dochované součásti prošly renovací. Rám karoserie byl podle dobových metod vyroben z jasanového dřeva a pokryt hliníkovými panely, v interiéru převládají ořechové dřevo a hovězí useň, jejichž zpracování odpovídá kusým dobovým informacím. Jen zhotovení karoserie trvalo plných 4800 hodin, cílem zvláště sestaveného týmu bylo vytvořit co nejdokonalejší reminiscenci původní podoby neobvyklého vozu. V poválečných letech zůstaly některé vozy 500 K a 540 K rovněž na území tehdejšího Československa, ještě v sedmdesátých letech se zúčastňovaly jízd historických automobilů, většinou však zmizely v cizině jako výhodný zdroj valut. Původní typ 500 (W08) z roku 1932 byl řadový, ale nepřeplňovaný osmiválec o objemu 4918 cm³ se základním výkonem 74 kW (100 k), později zvýšeným na 81 kW (110 k).

V roce 1934 vznikl upravený 500 (W24) s větším motorem 5019 cm³, o rok později následován prvními 540 K (W29), u nichž typové označení prozrazuje větší verzi osmiválce 5401 cm³ o zmíněném výkonu 85/132 kW (115/180 k), jehož bylo dosaženo zapnutím mechanického dvoulopatkového kompresoru typu Roots. Tyto velké automobily, povětšinou se sportovní otevřenou karoserií (existovaly ale i limuzíny), se staly vyvrcholením konstrukce osobních automobilů Mercedes-Benz v období před druhou světovou válkou. Náhradou 540 K se měl stát ještě výkonnější 580 K (W129), se zvětšeným objemem osmiválce na 5800 cm³ a výkonem 96/147 kW (130/200 k), představený na Berlínském autosalonu 1939, ale to už firma Daimler-Benz přecházela na válečnou produkci a výroba největších osobních typů končila.

Vzniklo celkem 432 vozů Mercedes-Benz typu 500/500 K (do 1939), 447 typu 540 K (1935 – 1939) a pouhých dvanáct 580 K (deset v roce 1939, poslední dva 1940). Není bez zajímavosti, že se od roku 1939 montovala pětistupňová převodovka, u níž byl čtvrtý stupeň přímý a pátý měl funkci rychloběhu (0,80; pak 0,76 u 580 K). Všechna kola byla zavěšena nezávisle, zadní -poháněná na výkyvných polonápravách s vinutými pružinami. Hmotnost těchto vozů ovšem značně přesahovala dvě tuny, pohybovala se podle typu a karoserie od 2170 do 2600 kg, což při solidní konstrukci a délce automobilu přes pět metrů nebylo nic neobvyklého. Velkým kapalinovým bubnovým brzdám tedy asistoval podtlakový posilovač Bosch-Dewandre.

Převzato z časopisu

Fotogalerie