image/svg+xml

Automobil Revue

Historie

Alfa Romeo Giulietta (1977 – 1985) – Mladší sestra

Roman Poláček 14.04.2014 06:52

Alfa Romeo Giulietta 1.8, uvedená v roce 1979

04-giulietta-18 85453Jméno Giulietta se u Alfy Romeo objevilo již třikrát; zaměříme se na trochu opomíjený sedan z let 1977 až 1985... 

Nahradit veleúspěšný kompaktní sedan Giulia (1962 – 1977) nebyl pro milánskou značku snadný úkol. Napjatě očekávaná nástupkyně, představená na podzim 1977, zaujala nevšední technikou i designem. Navíc zdědila legendární jméno Giulietta, které nesly kompaktní vozy Alfa Romeo již ve druhé polovině padesátých a první polovině šedesátých let. Alfa Romeo Giulietta vyráběná od roku 1977 (v Itálii často dostávala neoficiální rozlišovací přívlastek Nuova, tedy nová) převzala kompletní techniku své větší (a také dražší) sestry Alfetty (1972 – 1984). Unifikovaná podlahová plošina využívající náročnou koncepci transaxle (převodovka se spojkou netvoří jeden blok s motorem, ale kvůli výraznějšímu zatížení zadních poháněných kol je uložena těsně před zadní nápravou) si dokonce zachovala rozvor náprav 2510 mm a velmi podobný byl i rozchod kol 1360/ 1358 mm. Výška karoserie se snížila o 30 mm na 1400 mm, šířka 1650 mm naopak o 30 mm narostla. Nejvýraznější rozdíl panoval v délce, která se (zejména díky kratší zádi) zredukovala o 70 na 4210 mm. Bez podstatných změn zůstala vyspělá konstrukce obou náprav, předních lichoběžníkových závěsů odpružených podélnými zkrutnými tyčemi a zadní nápravy typu De Dion.

Přístrojová deska první verze se širokým středem volantuSamozřejmostí se u všech verzí opět stala čtveřice brzdových kotoučů (zadní se kvůli redukci neodpružených hmot nacházely po stranách rozvodovky) s posilovačem brzdného účinku. K vynikající ovladatelnosti tohoto mrštného a skvěle vyváženého vozu přispívalo také přesné a citlivé hřebenové řízení. Uložení palivové nádrže mimo zadní deformační zónu, těsně za zadní opěradlo, přineslo nezanedbatelné zlepšení pasivní bezpečnosti. Také o pohon nové Giulietty se postaraly vynikající hliníkové čtyřválce DOHC, osazené dvojicí dvojitých karburátorů Dell’Orto nebo Solex. Jako základní posloužila nově vyvinutá jednotka 1357 cm3 (ø 80 x 67,50 mm), i ta ovšem nabízela 95 k (70 kW)/6000 min‑1, tedy výkon, o kterém tehdejší stejně velké motory konkurence mohly jen snít.

Alfa Romeo Giulietta 1.6 v původním provedení (1977)Náročnější zákazníci volili pružnější šestnáctistovku (1570 cm3; ø 78 x 82 mm), převzatou z Alfetty, dávající 109 k (80 kW)/5600 min‑1. Optimální využití potenciálu obou motorů Giulietty měla na starosti tradičně pětistupňová převodovka. Její standardní použití bylo rovněž progresivním krokem, vždyť tehdejší konkurence pět stupňů nenabízela buď vůbec, anebo za příplatek. Giulietta 1.6 jezdila až 174 km/h a na sto tento 1100 kg vážící sedan zrychloval za 11,5 sekundy. To vše při průměrné spotřebě 7,5/10,1/12,2 l/100 km (při rychlosti 90 km/h/120 km/h/ve městě). Od roku 1979 přibyl další motor známý z Alfetty, 1779 cm3 (ø 80 x 88,5 mm), s výkonem 122 k (89 kW)/5300 min‑1.

Giulietta Super 2.0 s větším motorem o výkonu 130 k (od roku 1980)O rok později následoval dokonce čtyřválec 1962 cm3 (ø 84 x 88,5 mm) s výkonem 130 k (96 kW)/5400 min‑1. S ním už Giulietta jezdila až 184 km/h a sprint na stokilometrové tempo zvládala za pouhých 9,7 sekundy. Od roku 1982 nepřišli zkrátka ani zájemci o naftový pohon, protože pod kapotu zavítal turbodiesel VM Motori 1995 cm3 (ø 88 x 82 mm) s výkonem 82 k (60 kW)/4300 min‑1. S dynamikou benzinových verzí se samozřejmě srovnávat nemohl, bodoval však úspornějším provozem (6,2/8,1/9,1 litru nafty na 100 km). Design karoserie vytvořilo vlastní stylistické středisko automobilky a zpočátku byl odbornou i laickou veřejností hodnocen jako dost nezvyklý a možná až příliš extravagantní.

Interiér typu 2.0 Super se sportovním tříramenným volantemNovinky v podobě obdélníkových světlometů, plastových nárazníků či zcela zapuštěných vnějších klik dveří za to nemohly. Největší debaty vyvolávala extrémně vysoká a hranatá záď, tedy řešení, ke kterému se některé konkurenční značky odhodlaly až o řadu let později. Výrazně klínovitý boční profil ovšem přinášel nemalé výhody, lepší aerodynamiku, objemný zavazadlový prostor a zdůraznění dynamického stylu. Není proto divu, že jej Alfa Romeo použila i u následujících generací kompaktních sedanů (typy 75 a 155). Nezvyklá řešení se objevila také v prostorném interiéru, přístrojový štít byl ztvárněn jako samostatná kaplička uložená těsně nad základním tělesem přístrojové desky, navíc rychloměr a otáčkoměr měl dole začínající a v opačném směru orientované stupnice.

Interiér typu 2.0 Super se sportovním tříramenným volantemOdkládací schránka před spolujezdcem byla vyřešena jako zásuvka a digitální palubní hodiny našly výhodnou pozici nad vnitřním zpětným zrcátkem, kde na ně viděli všichni cestující. Na svou dobu bohatá standardní výbava zahrnovala například opěrky hlavy, zadní středovou výklopnou loketní opěru, halogenové světlomety, samonavíjecí bezpečnostní pásy a volant se zvýšenou schopností absorpce nárazové energie. Další obohacení nabídky přinesla první větší modernizace v roce 1981. Tehdy zavedený nadstandardní stupeň výbavy Super (na některých trzích Lusso) nabízel také tónovaná skla, elektrické ovládání oken, kola z lehké slitiny, stírače světlometů, klimatizaci apod. Druhá modernizace proběhla o dva roky později, kdy zároveň skončila výroba verze 1.3. Giulietta dostala hlubší, a tedy aerodynamicky účinnější přední spoiler a plastové vroubkované obložení zadního čela s integrovanými mlhovkami. Široké ochranné lišty dveří, dříve vyhrazené pouze špičkovému dvoulitru, se objevily na celé produkci.

Sportovní verze 2.0 Turbodelta (1983 – 1984)Rozsáhlé změny zaznamenal také interiér, nová přístrojová deska získala zaoblenou kapličku přístrojů a kulaté výdechy ventilace, objevil se volant s kulatým středem a přepracovaná sedadla nabídla ještě více komfortu. Rozhodně nesmíme zapomenout ani na Giuliettu 2.0 Turbodelta, vyvinutou závodní divizí Autodelta. Dvoulitrový motor DOHC měl přeplňování turbodmychadlem, takže dával 170 k (125 kW)/5000 min‑1, což stačilo na největší rychlost 206 km/h a zrychlení na sto za osm sekund. Těmto výkonům byl samozřejmě přizpůsoben podvozek (větší kola 14“ se širšími pneumatikami, tužší podvozek, posílené brzdy) i interiér, který dostal například přední anatomická sedadla a ukazatel plnicího tlaku na pří-strojové desce. V letech 1983 – 1984 bylo postaveno jen 361 těchto vozů, nepřekvapí proto, že se staly sběratelsky velice cennými kousky. Celkem spatřilo světlo světa 379 691 automobilů Giulietta druhé generace (první v letech 1955 – 1964 zaznamenala 131 715 sedanů), což rozhodně nebyla špatná bilance. Slavné pětasedmdesátky vystřídaly Giulietty na výrobní lince v Arese v roce 1985, do roku 1992 dosáhly 386 773 vyrobených vozů.

 

Převzato z časopisu

Fotogalerie

Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter

Související články:

Alfa Romeo 1910-2010 - Neznámí průkopníci

Alfa Romeo 1910 – 2020 – Oslava 110 let

Alfa Romeo Alfetta – Narozeniny

Alfa Romeo Giulietta Sprint Speciale (1957) – Dobrodružství designu

Alfa Romeo Montreal - Osmiválec

ALFA ROMEO MONTREAL – POSLEDNÍ OSMIVÁLEC

Alfa Romeo Museo - První stovka

ALFA ROMEO QUADRIFOGLIO VERDE – Víc než pouhé štěstí

ALFA ROMEO SPIDER (1966 – 1993) – Nestárnoucí klasika

MUSEO STORICO ALFA ROMEO – Stroj času



Emil Frey Select

Toyota ProAce Verso L1 Family 2.0 6MT

15 000 km, r. 2024

923.900,- Kč

Mazda CX-30 2.0Skyactiv-G,CZ,1Maj,AT

48 553 km, r. 2020

539.900,- Kč

Toyota Corolla 1.8Hybrid,CZ,1Maj,Comfort

100 455 km, r. 2020

429.900,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Honda Civic e:HEV – Hybrid, co chytne za srdce

Lukáš Dittrich 15.06.2023 06:09

Honda Civic e:HEV Advance

Čerstvý držitel titulu Auto roku v ČR porotce zaujal především zajímavou technikou a naladěním... >>

Více



Technika

Porsche T-Hybrid (9A3B6) – Turbohybrid

Petr Hanke 16.07.2024 13:32

Uspořádání hybridní hnací soustavy Porsche 911 Carrera GTS. Akumulátor o hmotnosti 27 kg je umístěn vpředu

Porsche elektrifikovalo šestiválcový boxer pro model 911. Zatímco z pohledu marketingu byla... >>

Více



Další články

  • Plug-in Hybridy Volkswagen – Nově i 4x4

    Nově i 4x4. Plug-in hybridní techniku Volkswagen používá již více než 10 let.... >>

  • Automuseum Dr. Carl Benz – Menší část hvězdy

    Menší část hvězdy. V Ladenburgu nedaleko Mannheimu lze nahlédnout do pestrého... >>

  • Farizon – Elektrické ambice

    Značka Farizon je součástí čínského koncernu Geely a je jejím největším... >>

  • Mobilní plnička Devinn – Vývoj pokračuje

    Koncem roku 2023 představila společnost Tatra Trucks a.s. ve světové premiéře... >>

  • 50 let BMW řady 3 – Kontinuita na sedmou

    Kontinuita na sedmou. Před 50 lety BMW představilo první generaci řady 3, která... >>

  • Lucien Rosengart – Kdo zachrání zachránce?

    Kdo zachrání zachránce? Karl-Heinz Bonk vybudoval a snad ještě provozuje... >>

  • Emanuele Pirro – Pestrá kariéra

    Emanuele Pirro je sympatický usměvavý Ital, který největší úspěchy sbíral... >>

  • Walter Regent (1. díl) – Aristokrat z Jinonic

    Aristokrat z Jinonic. V letech 1932 až 1936 představovaly vrchol nabídky značky... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |
  • VOLVO |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2025 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR | CMP | Autoři
design by skop | system by SABRE |