Toyota Verso - Vlastní cestou

Označení Verso (Versatility) patřilo automobilům Toyota s větším vnitřním prostorem, odvozeným od základních typů Yaris, Corolla a Avensis. Od třetí generace, navazující na první dvě Corolly Verso (2001; 2004), to však už neplatí. Verso se vydalo vlastní cestou…

Pokud považujeme Corollu Verso za předchůdce nového Versa, pak zaznamenáme zvětšení rozvoru náprav o 30 mm a prodloužení vozu o 80 mm na celkovou délku 4440 mm. První generace měla podivně lomenou spodní linku bočních oken, druhá ale už vzešla z evropského designerského centra a její vzhled se přiblížil místnímu vkusu. Už tehdy klesl součinitel odporu vzduchu na cx = 0,30, tedy na jednu z nejlepších hodnot v tomto segmentu, poprvé bylo uvedeno sedmimístné uspořádání Easy Flat-7 se skládáním pěti sedadel ve dvou zadních řadách do podlahy a byla spuštěna výroba v tureckém Adapazari. Toyota Corolla Verso, při debutu v březnu 2004 uvedená s motory VVT-i 1,6 a 1,8 l, resp. vznětovým 2.0 D-4D, si záhy dobyla neobyčejnou popularitu a prodalo se přes 430 tisíc vozů z turecké produkce.

Totéž se očekává od třetí generace Verso, která však již není derivátem jiných vozů, ale zcela novým automobilem C-MPV, tedy příslušníkem třídy kompaktních víceprostorových vozů, a samostatnou typovou řadou (už dříve skončila produkce většího typu Avensis Verso). Masato Katsumata, výkonný viceprezident evropského vývojového střediska Toyota R & D, který začínal u Toyoty před dvaceti lety ve vývoji podvozků a donedávna se podílel na vývoji MPV se třemi řadami sedadel (Verso, Previa), jako šéf vývoje nového Versa při představení v Portugalsku uvedl, že jde o zcela novou podlahovou plošinu MC, která sice přebírá většinu motorů z nabídky nového Avensisu (chybí dvoulitrový Valvematic), ale má větší rozvor 2780 mm a vzadu vlečená ramena kol, spojená torzně poddajnou příčkou (u Avensisu je vzadu víceprvkový závěs).

Vedle čtyř motorů (viz přehled technických údajů) se šestistupňovou mechanickou převodovkou je k dispozici verze s plynulým převodem Multidrive S (alternativně pro motor 1.8 Valvematic), zatímco vznětový 2.2 D-4D 150 se dodává výhradně s klasickou šestistupňovou samočinnou převodovkou (u obou typů lze řadit také manuálně páčkami pod volantem, v prvním případě dokonce sedm pevně určených stupňů). Podobně jako u Avensisu se také u Versa využívá optimalizace celého pohonného ústrojí Toyota Optimal Drive pro zvýšení výkonu za současného snížení spotřeby paliva a zmenšení emisí. Jméno zážehových motorů Valvematic vyjadřuje nejen další pokračování vývoje variabilního časování sacích i výfukových ventilů Dual VVT-i, ale také proměnnou výšku zdvihu sacích ventilů a rovněž variabilní délku sacího traktu podle otáček motoru. Například nejmenší verze 1.6 Valvematic vykazuje výkon 97 kW (132 k), což je nárůst o 20 % proti šestnáctistovce, kterou nahrazuje. Emise CO2 klesly o 20 g na 158 g/km, kombinovaná spotřeba paliva EU činí 6,7 l/100 km, ale zrychlení na sto za 11,7 s a největší rychlost 185 km/h uspokojí všechny nároky běžných uživatelů. Vyzkoušeli jsme také silnější provedení 1.8 Valvematic se zajímavým plynulým převodem Multidrive S i turbodiesel 2.2 D-4D 150 ze středu nabídky, jenž se dodává výhradně se šestistupňovou samočinnou převodovkou, vybavenou obvyklým kapalinovým měničem momentu. Největším překvapením byl velmi tichý provoz, pohonné jednotky jsou opravdu dobře odhlučněny, i při rychlé jízdě po dálnici mohla posádka hovořit nezvýšeným hlasem.

Design exteriéru, jak se už stalo u Toyoty zvykem, je střízlivý a nadčasový, opět ovšem vykazuje rekordní součinitel odporu vzduchu cx = 0,295 (pro tuto kategorii vozidel). Bylo zdokonaleno sklápění Easy Flat-7 zadních sedadel do rovné podlahy; podle přání zákazníka je Verso k dispozici v pětimístném (dvě řady sedadel), anebo sedmimístném provedení (tři řady). V nabídce je také panoramatická skleněná střecha (největší z jednoho dílu v tomto segmentu) a velmi dobrý výhled z vozu ještě vylepšuje zadní kamera, která zobrazuje prostor přímo za vozem v levé části vnitřního zpětného zrcátka. Kromě toho u stropu najdete vyklápěcí panoramatické zrcátko pro přehled o tom, co se děje ve voze vzadu (např. při cestování s dětmi). Provedení interiéru je tradičně na velmi dobré úrovni, ergonomie řidičova prostoru je příkladná s krátkou řadicí, resp. volicí pákou vetknutou do vystupující střední části přístrojové desky, hlavní kontrolní přístroje jsou sice posunuty více vpravo od řidiče ke středu vozidla, ale jejich čitelnost je velmi dobrá (jsou také natočeny směrem k řidiči).

Ve voze je větší počet odkládacích prostorů, resp. schránek. Řízení má nyní elektrický posilovač variabilního účinku místo hydraulického, zvětšil se rozchod kol a posílená brzdová soustava vychází z Avensisu. Sériově se dodává elektronická stabilizační soustava VSC+ (včetně Steering Torque Control), brzdový asistent se soustavou ABS/EBD, protiprokluzové zařízení TRC a asistent pro rozjezd do svahu HSA (Hill start Assist). Výbava sedmi airbagů zahrnuje okenní hlavové pro celou délku vozu (tedy tři řady sedadel) a kolenní pro řidiče; nové jsou aktivní opěrky hlavy na předních sedadlech. Jako obvykle, také Verso se nabízí v několika úrovních výbavy (základní, Luna, Sol, Premium), jež splní téměř každé přání. Toyota Motor Europe počítá s odbytem 50 až 60 tisíc vozů ročně, z nichž 30 % bude v sedmisedadlovém uspořádání a nejvíce (plán 40 %) se vznětovým motorem 2.0 D-4D, zatímco asi 30 % by měl představovat zážehový 1.8 Valvematic.


Zdroj: Automobil 05/09
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie