Peugeot Eclipse a CC - Se střechou i bez ní

Automobily Peugeot s označením CC (Coupé-Cabriolet) s pevnou skládací střechou si za uplynulých devět let získaly značnou popularitu. Připomeňme si, že první vozy této koncepce představila značka se lvem ve znaku už před pěta­sedmdesáti lety.

Otcem konstrukce, patentované pod označením Eclipse, byl Georges Paulin, civilním povoláním dentista, který propadl kouzlu automobilového designu. Už v roce 1933 navrhl kupé s plechovou střechou, jež se mechanicky sklápěla do zádě karoserie, pod odklápěcí kryt, takže se vůz rázem proměnil v úhledný kabriolet. Zařízení mohlo fungovat na ruční, ale i elektrický pohon. Myšlenky se ujal Emile Darl’mat, pařížský prodejce automobilů Peugeot, jenž Paulina seznámil s majitelem karosárny Pourtout. První prototyp postavil karosář Marcel Pourtout se svými spolupracovníky v roce 1934 na podvozku Peugeot 301 D. Automobil, pro který Georges Paulin navrhl nejen odklápěcí zaoblenou střechu, ale také elegantní třímístnou karoserii s protaženými blatníky, vzbudil nemalou pozornost v Paříži i v Sochaux. Vedení automobilky se rozhodlo odkoupit Paulinův patent a ve spolupráci s firmou Pourtout vyvinout sériovou verzi, jejímž základem se stal modernizovaný typ střední třídy Peugeot 401 D, poháněný čtyřválcem 1,7 l.

První 4,7 m dlouhé vozy s označením Peugeot 401 D Eclipse vyjely na silnice v předjaří roku 1935, jejich finální montáž probíhala v dílnách firmy Peugeot v La Garenne-Colombes, na západním předměstí Paříže. Během jara 1935 se vedle čtyřistajedničky objevil i větší 4,9 m dlouhý Peugeot 601 D Eclipse, vybavený šestiválcovým motorem 2,15 l. Oba vozy měly jednu řadu sedadel pro řidiče a dva spolujezdce, plechovou sklápěcí střechu ovládal elektromotor. Do podzimu 1935 vznikla jen stovka těchto nekonvenčně řešených kupékabrioletů, přesněji 79 čtyřválců 401 D a 21 šestiválců 601 D.

V říjnu 1935 Peugeot představil nový typ 402 s dvoulitrovým čtyřválcovým motorem a prostornou karoserií s typickou zaoblenou přídí a světlomety ukrytými za mřížkou masky. V paletě nabízených karosářských variant se pod označením E4 objevil třímístný model Eclipse s elektricky ovládanou sklápěcí střechou. Před proměnou kupé v kabriolet bylo nutné nejprve odšroubovat dvě rozety, jimiž byla střecha vpředu připevněna k rámu čelního skla a odepnout dva patentní uzávěry na jejím zadním okraji. Teprve poté mohl řidič otočným spínačem umístěným pod volantem, vpravo vedle sloupku řízení, uvést do chodu elektromotor pohánějící skládací mechanismus. Vlastní složení střechy trvalo údajně jen 15 sekund, zapnutou polohu spínače signalizovala v něm vestavěná světelná kontrolka. Mimochodem, dobový katalog zdůrazňoval, že při zkouškách prototypů dosáhl počet složení a opětovného nasazení střechy čísla 20 000. Je to otevřená karoserie budoucnosti, hlásali autoři prospektu.

Některé exempláře vozů 402 Eclipse byly postaveny na podvozku se standardním rozvorem 3,15 m a byly dlouhé 5,0 m, další pak měly prodloužený rozvor 3,30 m a celkovou délku 5,20 m. Novinkou sezony 1936 byly pětimístné modely E4Y a E4T (první bez topení, druhý s topením a ofukováním čelního skla), jejichž sklápěcí střecha se už neovládala elektricky, ale manuálně. Toto řešení bylo levnější a vzhledem k tehdejší kvalitě akumulátorů také spolehlivější. Model bez topení se v sezoně 1937 prodával za 32 500 franků, přičemž za 1500 franků si zákazník mohl objednat radiopřijímač a za 2500 franků elektromagneticky ovládanou spojku Cotal. Pro srovnání, šestimístný sedan 402 s výbavou Luxe stál ve stejné době 24 000 franků.

V letech 1936 až 1938 Peugeot prodal téměř čtyři stovky automobilů s pevnou sklápěcí střechou, obvykle s luxusní výbavou a koženým čalouněním. Od léta 1938 se náhradní kolo znovu montovalo v plechovém krytu zvenčí na zaoblenou záď kupé-kabrioletu, takže uvnitř zádě zůstalo o něco více místa pro zavazadla. V roce 1939 už výroba těchto atraktivních vozů jen dobíhala, poslední technickou novinkou byla montáž nově tvarovaných disků Michelin Pilote. Podle tovární statistiky spatřilo světlo světa celkem 484 vozů řady 402 s plechovou skládací střechou, z toho 80 v prvním třímístném provedení.

Ke koncepci, kterou kdysi navrhl Georges Paulin, se Peugeot znovu vrátil po šesti desetiletích, když v září 1998 představil úhledný koncept kupé-kabrioletu s pevnou skládací střechou, který nesl označení s dvojkou na začátku, nulou uprostřed a srdíčkem na konci. V roce 2000 na něj navázal tvarově téměř shodný Peugeot 206 CC, jenž se stal opravdovým hitem. Během následujících sedmi let si tohle šarmantní auto pořídilo téměř 370 tisíc motoristů (a motoristek) a většina z nich se do něj prostě zamilovala. V roce 2003 Peugeot na úspěšnou kartu vsadil znovu, tentokrát prostor-nějším typem 307 CC, jehož se do loňska prodalo přes 174 tisíc. A pokud připočteme i 107 tisíc nejnovějších vozů Peugeot 207 CC, dojdeme k součtu převyšujícímu 650 tisíc automobilů s karoserií kupé-kabriolet. Takže klobouk – pardon, střechu – dolů!


Zdroj: Automobil 08/09
Autor: Jan Tuček

Fotogalerie