McLaren Speedtail – třímístná raketa

Právě na tento měsíc je plánované zahájení dodávek jednoho z nejextrémnějších vozů, jež McLaren navrhl pro použití na běžných silnicích. McLaren Speedtail s hybridním pohonem již dokázal pokořit hranici 400 km/h a z 0 na 300 km/h zrychlí dříve než Bugatti Chiron.

Po několika postavených kusech vozu McLaren M6 GT z přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl prvním skutečným silničním vozem této britské značky supersportovní třísedadlový typ F1 z roku 1994. Po něm následoval společný projekt s Mercedes-Benz, zvaný SLR (viz AR 2/’04). Ke skutečnému zrození McLarenu jako automobilky ale došlo až v roce 2010. Z McLaren Cars se stala společnost McLaren Automotive, jež začala v roce 2011 s výrobou sportovního vozu MP4-12C s osmiválcem uprostřed (viz AR 10/’09), který byl přímo namířen proti tehdejšímu Ferrari 458 Italia či Lamborghini Gallardo.

Právě McLaren MP4-12C s dvoumístnou nosnou skořepinou vyrobenou z uhlíkových kompozitů, přeplňovaným osmi-válcem, dvouspojkovou sedmistupňovou převodovkou a pohonem zadních kol se stal základem pro všechny další modely. Samozřejmě dochází k postupné cizelaci a často zásadním úpravám, nicméně koncepce je stále podobná, i když se jednotlivé modely zásadně liší výkonem, použitými technickými řešeními, zaměřením, rozměry či designem. McLaren své modely rozdělil podle jejich pojetí na čtyři základní skupiny: Sport Series, Super Series, Ultimate Series a nejnověji GT.

Nad ostatní vyčnívají především vozy Ultimate Series, z nichž je zřejmě nejradikálnějším McLaren Speedtail, jenž v rámci -závěrečné fáze testování dosáhl na více než čtyřkilometrové dráze Johny Bohner Proving Grounds v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě (místo přistávání raketoplánů) více než třicetkrát rychlosti 403 km/h. McLaren uvádí, že právě Speedtail je jeho nejrychlejším vozem, který kdy vyrobil. 

Zaměření na rychlost ale není jedinou specialitou vozu Speedtail. Tou další je třímístné řešení jeho interiéru s centrálně situovaným sedadlem řidiče a dvojicí dalších míst vzadu vedle něj. Jde tedy o stejné uspořádání, jež měl již zmiňovaný McLaren F1.

Speedtail je velmi nekonvenčně navrženým vozem, jenž své tvary takřka kompletně podřizuje aerodynamice. Již základní tvar karoserie s velmi dlouhou zádí připomíná kapku. V zadní části se tak přirozeně vytváří mohutný difuzor, který je pro zvýšení účinnosti po stranách ohraničen svislými průduchy, jejichž obtok vytváří po stranách vozu oddělující stěnu.

Důmyslně umístěné nasávací otvory jsou kombinovány s průduchy v karoserii, jejichž společným účinkem je vyváženost mezi minimalizovaným odporem a maximalizovaným přítlakem. Pečlivě navržené jsou nejen otvory v přídi, přivádějící chladicí vzduch k nízkoteplotnímu chladicímu okruhu, ale také velké průduchy za předními koly. Pro chlazení vysokoteplotní části chladicího systému jsou připraveny otvory na bocích pod prosklenou částí začínající již v horních částech dveří. 

Mezi originální aerodynamické prvky patří také aktivní, hydraulicky výklopné odtrhové hrany na krajích zádi. Jejich specialitou je, že tyto aerodynamické prvky fungující jako aerodynamické brzdy nejsou umístěné na pantech, ale hydraulický mechanismus ohýbá plát z uhlíkových kompozitů. Toto řešení je o to pikantnější, že oba dlouhé zadní blatníky jsou jedním neděleným „karbonovým“ celkem“. Údajně jde o největší díl z uhlíkových kompozitů použitý dosud v automobilovém průmyslu.

Viditelnou zajímavostí jsou například kryty předních kol umístěné na nábojích. Neotáčejí se s koly, čímž účinně omezují vznik turbulencí v oblasti přední části vozu. Při detailnějším pohledu zaujme i celková hladkost povrchu s minimalizovanými spárami a takřka kompletně skleněný povrch střechy, tvořený jen několika hlavními díly. Sluneční clony jsou v tomto voze nahrazeny elektronicky zatmavitelným elektrochromatickým sklem. Do plynule se svažujícího krytu v zadní části jsou hladce integrované otvory pro přívod vzduchu k motoru.

Pro dosažení nejvyšší rychlosti má Speedtail navíc připravený speciální režim Velocity, aktivovaný modrým tlačítkem na stropě a upravující aktivní aerodynamické prvky do polohy s nejmenším odporem vzduchu. Sníží podvozek o 35 mm, připraví motor pro maximální výkon a například také zasune do boků kamery, jež mají funkci vnějších zpětných zrcátek. Škoda, že McLaren ne-uvedl například dosahovaný součinitel odporu vzduchu.

Není překvapením, že cílem McLarenu byla minimalizace hmotnosti. Nešla však do -absolutních extrémů, jako v případě typu F1 nebo výrazně okruhově zaměřených modelů. Speedtail není zamýšlen vysloveně nekompromisně, jeho cílem je poskytnout i určitou dávku skutečné použitelnosti, byť samozřejmě ve specifické formě. I tak jsou samozřejmostí uhlíkové kompozity na -karoserii, hliníkový podvozek s aktivními tlumiči a možností změny světlé výšky a například také standardně dodávané karbon-keramické brzdy. McLaren postavil typ Speedtail na kola s různým průměrem pro přední a zadní nápravu, zatímco vpředu mají průměr 20 palců, vzadu jsou o palec větší. Všimněte si také šíře pneumatik 235 mm vpředu a 315 mm vzadu, jež jsou pro daný segment užší, než bývá obvyklé, a dále ukazují na primární snahu o minimalizaci odporu vzduchu.

Hybridní pohonná jednotka by jistě zasloužila detailní popis, avšak McLaren je v tomto případě velmi skoupý na informace. -Oficiálně uvádí, že hlavním zdrojem síly je osmiválec 4,0 litru přeplňovaný dvojicí dvoukomorových turbodmychadel, jejž -doplňuje elektromotor. Celkový výkon soustavy činí 772 kW (1050 k), přičemž u vývojové verze, jež dosáhla rychlosti 403 km/h, se udává 787 kW (1070 k). Točivý moment činí maximálně 1150 N.m. Lze jen spekulovat, zda McLaren v tomto případě použil dále upravené ústrojí z typu P1, nebo navrhl zcela nové řešení. 

Na tuto soustavu navazují sedmistupňová dvouspojková převodovka Graziano a zadní diferenciál s elektronicky řízenou svorností. Automobilka dále uvedla, že vůz je vybaven akumulátorem vyznačujícím se rekordní hodnotou výkonové hmotnosti 5,2 kW/kg, a součástí standardní výbavy je systém indukčního nabíjení s „podložkou“ určenou na podlahu garáže. Jde tedy o vůz s možností externího dobíjení.

Dynamické schopnosti McLarenu Speedtail jsou v každém případě výjimečné a nejlépe je dokazuje například schopnost zrychlení z 0 na 300 km/h za 12,8 s. Bugatti Chiron tuto disciplínu zvládne za 13,6 s, již nevyráběný McLaren P1 za 16,5 sekundy a původní McLaren F1 za celých 22 sekund!

McLaren spouští dodávky výjimečného typu Speedtail letos v únoru a plánuje vyrobit jen 106 kusů. Pro případné zájemce máme špatnou zprávu, všechny vozy s cenou začínající na 1,75 milionu liber bez místních daní jsou již prodané. 

TECHNICKÉ ÚDAJE

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA 
Kapalinou chlazený zážehový osmiválec do V/90˚, uložený podélně před zadní nápravou a přeplňovaný dvojicí dvoukomorových turbodmychadel s chladičem stlačeného vzduchu; 2x DOHC 4V, proměnné časování; nepřímé vstřikování paliva; blok i hlava válců z hliníkové slitiny, mazání se suchou skříní; 3994 cm3 (ø 93,0 x 73,5 mm); elektromotor, akumulátor s bezdrátovým nabíjením; celkový výkon 787 kW (1070 k) a 1150 N.m. Sedmistupňová dvouspojková převodovka Graziano SSG, pohon zadních kol, diferenciál s elektronicky řízenou svorností.

PODVOZEK 
Samonosná konstrukce z uhlíkových kompozitů; všechna kola nezávisle zavěšena, dvojitá příčná ramena; pérování vinutými pružinami a aktivními tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení; kotoučové brzdy s karbon-keramickými kotouči s vnitřním chlazením ø 390/380 mm; pneumatiky Pirelli P-Zero, vpředu 235/35 ZR 20, vzadu 315/30 ZR 21.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI 
d/v 5137/1155 mm; suchá hmotnost 1430 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce)
Největší rychlost 403 km/h; zrychlení 0 – 300 km/h za 12,8 s.

CENA od 63,5 mil. Kč (vyprodáno, výroba 106 ks)

Převzato z časopisu

Fotogalerie