VW Touran EcoFuel - Přitažlivost plynu

Stále více výrobců automobilů se věnuje hledání, zkoušení i praktickému využití alternativních paliv, ekologicky i ekonomicky výhodnějších než stále převládající benzin nebo nafta. Patří k nim i Volkswagen, jenž po užitkovém typu Caddy nabízí také velkoprostorový Touran s motorem uzpůsobeným pro provoz jak se stlačeným zemním plynem (CNG), tak s benzinem, který jsme podrobili krátkodobému testu.

Volkswagen Touran první generace jsme představili testem užitkové verze se vznětovým motorem 1.9 TDI v AR 4/’04. Pozdější facelifting odlišuje jeho nejnovější generaci jen několika prvky vnějšího designu nepatrně delší karoserie, která si však zachovala nejen celkový vzhled a proporce, ale i funkční vlastnosti, uspořádání a výbavu interiéru. Takřka beze změn byl převzat i podvozek, a tak se s odkazem na zmíněný článek omezujeme jen na stručnou charakteristiku nového vozu, doplněnou přehledem základních technických údajů, a zaměřujeme se podobněji na motor a provozní vlastnosti testovaného typu.

Touran si zachoval všechny vlastnosti kompaktního velkoprostorového automobilu (MPV), zejména velký a mnohostranně variabilní interiér pro pět, resp. sedm cestujících, a objemný zavazadlový prostor. V testované pětidveřové verzi je na všech sedadlech dostatek místa ve všech směrech; například šířka ve výši loktů/ramen nad předními sedadly je 1480/1430 mm, v obdobných místech zadních sedadel 1470/1410 mm, a výška stropu nad sedáky 1000 až 1090 mm, resp. 980 mm.
Uspořádání interiéru lze měnit sklápěním či posouváním dělených zadních sedadel a přizpůsobit je tak počtu přepravovaných osob nebo množství a velikosti zavazadel. Navíc lze sklopit i opěradlo sedadla řidičova spolujezdce do vodorovné polohy na sedák, a umožnit tak přepravu nadměrně dlouhých předmětů uvnitř vozu.
Velké změny nedoznala ani bohatá výbava, zahrnující u testovaného vozu v jediné úrovni Trendline standardně např. čelní, přední boční a okenní airbagy, klimatizaci s polosamočinnou regulací, elektrické ovládání skel všech dveří i vyhřívaných zpětných zrcátek, tempomat, palubní počítač, audiosoustavu s ovládáním tlačítky na volantu, či úchyty Isofix pro dětské sedačky na zadních sedadlech a další.

 

Označení EcoFuel, uvedené i na štítku výklopné zadní stěny karoserie, prozrazuje hlavní odlišnost od ostatních typů řady Touran. Vůz je totiž uzpůsoben pro provoz na stlačený zemní plyn (CNG). Předností tohoto alternativního paliva, jehož hlavní složkou je netoxický metan, je příznivější vliv na životní prostředí snížením škodlivých emisí. Ve srovnání s benzinem jsou při jeho spalování emise CO2 o 20 až 30 % nižší, v důsledku příznivého poměru vodíku a uhlíku (H/C 4:1, u benzinu 2:1) a přesunu hlavních produktů spalování z CO2 na H2O je spalování takřka bez pevných částic. Ve spolupráci s trojčinným katalyzátorem jsou velmi nízké i emise NOx, CO a uhlovodíků. Předností zemního plynu je i vysoká odolnost proti klepání (oktanové číslo výzkumnou metodou až 130), umožňující zvýšit kompresní poměr a tím i tepelnou účinnost motoru.

Základem motoru pro Touran EcoFuel je osvědčený zážehový čtyřválec, upravený pro provoz se stlačeným zemním plynem i benzinem. Toto řešení, označované biFuel, je nutné vzhledem k zatím poměrně řídké síti plnicích stanic CNG, aby bylo možné pokračovat v jízdě i po spotřebování plynu. Benzin je také nutný při spouštění studeného motoru, klesne-li teplota chladicí kapaliny pod 15 ºC. Výkon motoru při provozu na plyn je asi o 10 až 15 % nižší v důsledku sníženého stupně plnění vlivem vytlačení vzduchu plynem, vstřikovaným do sacího potrubí. Přechod z plynového provozu na benzinový a naopak nevyžaduje zásah řidiče, neboť se děje zcela samočinně.

 

Touran EcoFuel má pod podlahou čtyři ocelové nádrže na 18 kg stlačeného plynu a další nádrž na 13 l benzinu pro nouzový provoz. Plnicí hrdlo plynu je pod víkem těsně u obvyklého uzávěru plnicího hrdla nádrže na benzin. Plyn se plní tlakem asi 20 MPa, jemuž odpovídá udávané maximální množství v nádrži. Z nádrže se přivádí plyn k regulačnímu ventilu, v němž se jeho tlak snižuje asi na 700 kPa, odtud proudí k rozdělovači a vstřikovacím ventilům jednotlivých válců v sacím potrubí, kde se mísí se vzduchem. Benzin se vstřikuje samostatnou soustavou obvyklé konstrukce.

Bezpečnost plynového provozu zajišťuje konstrukce celé palivové soustavy, počínaje ocelovými zásobníky, podrobenými nárazovým zkouškám, přes elektromechanické uzavírací a zpětné ventily, zamezující unikání plynu, až po průtokové regulátory a tepelné pojistky. Umístění nádrží pod podlahou vozu neomezuje jeho užitečný prostor, v němž může být až sedm sedadel a nezmenšený zavazadlový prostor.

VW Touran EcoFuel se při jízdě chová stejně jako vůz s benzinovým motorem, a to jak subjektivním působením na řidiče, resp. cestující, tak nároky na obsluhu. Ověřili jsme si to při studeném startu za teploty asi 12 ºC, kdy po ohřátí motoru následoval naprosto neznatelný přechod z benzinového provozu na plynový. Stejně nenápadný bude zřejmě i opačný přechod po vyčerpání zásoby plynu. O okamžitém množství obou paliv informují řidiče dva ukazatele na panelu přístrojů mezi otáčkoměrem a rychloměrem.

 

Měření dynamických vlastností sice prokázalo, že Touran EcoFuel neoplývá mimořádným temperamentem, nicméně je dostatečně živý, aby se bez handicapu vypořádal s nároky běžného provozu. Hlavní přednost vozu, tedy provozní hospodárnost, potvrdilo měření spotřeby paliva. Řídká síť plnicích stanic sice neumožnila měřit spotřebu na našem standardním zkušebním okruhu, ale zvolili jsme asi o 20 km delší trať obdobného charakteru od nejbližší plnicí stanice a zpět k ní. Na ní jsme spotřebovali jen 7,7 kg plynu, čemuž odpovídá průměrná spotřeba 5,1 kg/100 km. Při tehdejší ceně 19,80 Kč za jeden kilogram CNG stála zkušební jízda asi 152 Kč (zhruba 100 Kč/100 km), a to je přesvědčivé srovnání – za obdobných provozních podmínek spotřebuje vůz téže výkonové hmotnosti s benzinovým motorem v průměru 6 až 6,5 l/100 km, což při průměrné ceně jednoho litru benzinu Natural 95 oktanů, zaokrouhlené na 30 Kč, znamená náklad nejméně 180 Kč/100 km. Je to jistě dostatečný argument ve prospěch plynového pohonu.

Ale každá mince má dvě strany, a tou druhou je v tomto případě velmi řídká síť plnicích stanic CNG v České republice. Veřejně přístupných je zatím jen osmnáct, z toho dvě v Praze. V dohledné době jich má sice přibýt několik desítek, ale v porovnání s množstvím čerpacích stanic benzinu nebo nafty to bude stále málo (pro srovnání v Německu jich jsou již tisíce). Majitelé vozidel na CNG s tím musí počítat zejména při delších cestách, neboť jízdní dosah s plynovým pohonem je jen kolem 300 kilometrů. Naštěstí je tu rezerva benzinu pro případ nouze. To je však handicap, o jehož odstranění se musí postarat někdo jiný než výrobce vozu. Jistě se tak stane, neboť ekologické i ekonomické přednosti provozu na CNG jsou nasnadě a přispějí ke zlepšení životního prostředí.

Zájemci o tyto vozy musí ovšem počítat i s poněkud větší základní investicí, neboť jsou o něco dražší než obdobné typy pro provoz jen s benzinem. VW Touran EcoFuel se standardní výbavou stál v době testu 756 800 Kč. Jakmile se zlepší podmínky pro provoz vozidel s CNG, není pochyb, že jejich počet výrazně stoupne z dnešních několika stovek, v nichž zatím převažují autobusy a užitkové vozy.

Zdroj: Automobil revue 02/08