Volvo Trucks – Volvo FM 450

Optimalizace spotřeby i provozních nákladů, větší bezpečnost. To jsou moderní zaklínadla výrobců trucků.

Úkol je to svým způsobem nikdy nekončící a navíc konstruktéři, ale i programátoři přitom musí počítat s jedním zcela nevyzpytatelným prvkem, a tím je člověk, u nákladních vozidel řidič. Elektronika či lépe řečeno nový software řídicí jednotky, dokáže na základě sběru celé řady informací, v ideální moment vydat pokyn nově optimalizované dvanáctistupňové převodovce I-Shift AT2412F k přeřazení na správný rychlostní stupeň. V ideálním případě, při dlouhé jízdě po dálnici, jede vozidlo se zapnutým adaptivním či prediktivním tempomatem a řidič „jenom točí“ volantem. Tolik „universální“ úvod do problematiky. A teď už ke konkrétnímu testu.

V DaS 6/2017 jsme nabídli test soupravy Volvo FH 460 s motorem D13K Euro 6. Tahač určený pro mezinárodní kamionovou dopravu měl střední výkon motoru (pokud jde o nabídku agregátů Volvo). Ve stejný den, na stejné trase – samozřejmě po předepsaném odpočinku – jsem měl možnost si vyzkoušet i Volvo FM 450, tedy tahač určený pro vnitrostátní dálkovou dopravu. Motor D11 450 disponuje největším výkonem 332 kW/450 k, resp. s největším točivým momentem 2150 Nm. „Papírově“ od testovaného FH 460 rozdíl jenom 10 koňů ve výkonu resp. 150 Nm v točivém momentu. A protože šlo o prezentační truck, vedle standardní výbavy byla k dispozici i výbava příplatková. Hlavně celá řada asistenčních systémů by měla zvyšovat bezpečnost jízdy, případně ulehčit práci méně zkušenému řidiči. 

Model Volvo FM je menší i vizuálně, což je vidět na srovnávací fotografii. A platí to i pro interiér, kde je vyšší tunel motoru, takže při odpočinku řidiče již není místa nazbyt. To ale neznamená, že by zde řidič postrádal odkládací prostory či nějakým způsobem ošizenu výbavu. Současný standard je takový, že vozidla pro dálkovou dopravu jsou vybavena celou řadou asistenčních systémů, ať už jde o ABS/ASR, ESP, Line Assist Cruise Control s protinárazovým varováním, bezpečnostní brzdou atd. Dalším faktorem, který všichni výrobci trucků dnes vylepšují, je aerodynamika. Takže i testované Volvo FM 450 mělo velmi pečlivě vyladěný spoiler pod předním nárazníkem, částečně zakryté podběhy kol, což snižuje víření vzduchu a aerodynamický odpor v tomto prostoru, a samozřejmě klasický spoiler s deflektory (límce) mezi tahačem a návěsem. 

To všechno jsou zdánlivé drobnosti, které ale v součtu přinášejí zajímavé úspory paliva. Ovšem nesmí to „kazit“ řidič špatnou technikou jízdy. V servisu importéra v Čestlicích u dálnice D1 jsem usednul za volant FM 450. Stačilo k tomu zdolat dva schůdky – tedy o jeden méně než u FH – vybavené protiskluzovým povrchem a už je si mohl pečlivě nastavit pneumaticky odpružené sedadlo, seřídit volant i zpětná zrcátka. Ještě zasunout kartu do tachografu, zapnout bezpečnostní pásy a instruktor Vladimír Myslík nuluje palubní počítač. Volvo FM s kabinou LXL nabízí solidní pracovní prostor, ale na mezinárodní dálkovou nákladní dopravu to opravdu ideální není. To si uvědomují i naši dopravci a tak model FM na dálkových trasách neuvidíte. Interiér přitom nabízí opravdu solidní dílenské zpracování, kvalitní materiály v kabině a jak je u švédských trucků již dlouhá léta pravidlem, vysokou úroveň ergonomie. 

Volant má sice na vodorovných příčkách dost satelitních spínačů, ale dá se na to zvyknout. Naprosto jednoduchá je obsluha automatizované převodovky I-Shift. Volič jízdních režimů se proměnil v tlačítka umístěná vpravo ve střední části palubní desky. Připojený třínápravový návěs má patřičné aerodynamické úpravy, celková hmotnost soupravy je 40 000 kg. Po vzájemné dohodě s instruktorem volím shodnout trasu jako u FH 460 a to jednak s ohledem na výbornou možnost srovnání obou trucků i motorů, ale také s přihlédnutím k aktuál-ní – jak jinak než špatné – dopravní situaci na D 1. Takže z Průhonic mířím na Pražský okruh. V Cholupickém tunelu při klesání k Vltavě hned využívám retardér a s jeho asistencí bez použití provozních brzd najíždím na Strakonickou silnici, která se po překonání táhlého stoupání na Cukrák plynule promění v dálnici D4.

Vzhledem ke kopcovitému profilu testovací trasy, je velmi důležitý stálý převod. Konkrétní testované vozidlo mělo převod 2,64-1. Tahač byl vybaven automatizovanou převodovkou I-Shift AT2412F s funkcí samočinné volnoběžky I-Roll, umožňující „plachtění“. Na Pražském okruhu jsem bez problému držel rychlost s konkurenčními trucky, ale některé soupravy měly evidentně omezovač nastaven na mnohem větší rychlost, než tolerovaných 85 km/h. Horší to ale bylo ve stoupání na Cukrák, zvláště poté, co jsem u přechodu do kopce musel ubrat na předepsaných 50 km/h. Úmyslně jsem tento krát nevyužil tempomat, ale jel jsem tzv. „na nohu“. Rozjezd plně naložené soupravy do stoupání byl tentokrát hodně pozvolný a doslova jsem cítil, jak litry nafty protékají palivovým systémem. Rychlostního limitu jsem ale dosáhnul až na vrcholu táhlého stoupání. Tak to větší model FH 460 na tom byl přece jenom o něco lépe.

Automatizovaná převodovka I-Shift řadila naprosto precizně, bez nějakých rázů či lupnutí, takže velká pochvala. Zpáteční cestu, tj. po otočce na novém kruhovém objezdu „Skalka“ jsem absolvoval subjektivně v lepším čase i s menší spotřebou, protože foukal mírný vítr „do zad“. /sekem s omezením provozu v Mníšku pod Brdy jsem projel naprosto plynule a tentokrát bez zbytečného brždění, takže jsem neztratil rychlost a následné stoupání zvládla převodovka na 10 rychlostní stupeň. A pak už jsem si zase v klesání od Cukráku k Vltavě „vychutnal“ kvalitní výkon retardéru. Výškový profil trasy – a nejen výjezd na Cukrák, ale také stoupání za Mníškem p. Brdy, mírně stoupající úsek od Dobříše k odbočce na Příbram a také stoupání od Vltavy až k D1, zvládlo i 450 koní velmi dobře, ale na kopcovité mezinárodní a hlavně výrazně delší trase by průměrná rychlost byla o něco nižší než o většího „bratra“ FH 460 a také spotřeba by narostla. Ovšem pro vnitrostátní dopravu je 450 koní více než dostačující i pro plně naloženou soupravu. Výsledná průměrná spotřeba byla 38,20 l/100 km, což je zhruba o 2 litry vyšší než s motorem 460 a o více jak 3 litry vyšší než skoro stejná trasa projetá s motorem 500 k. Chválím solidní odhlučnění kabiny i její výbavu, výborný výhled od volantu, zvláště na kruhových objezdech jsem vždy dobře viděl prostor šikmo vlevo. Naprostá pochvala pro ovládání vozidla i ergonomické zpracování palubní desky. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie