David Vršecký – Závody a lidská slušnost

Letošní sezona závodů okruhových tahačů FIA přinesla opět celou řádku zajímavých soubojů. Soupeři se nešetřili a bojovali o body do poslední chvíle. Bohužel jsme letos také byli svědky poměrně častých, nepříliš příjemných excesů, které měli na svědomí jezdci, o jejichž základních morálně volních vlastnostech je třeba výrazně pochybovat.

V každém týmu, kolektivu nebo skupině, ať je to v práci, v samotném životě nebo třeba v závodech tahačů, se najde zcela zákonitě slabý článek. Zkrátka systém je vždy vyvážen, co se týká procentuálního počtu tzv. producentů, konzumentů a destruentů.

Vlastně to tak musí být, protože pokud se některá z těchto skupin vymkne obecně platné statistice, systém se začne chovat nestabilně a degeneruje. Producenty byli letos ti, kdo závody tvořili, hnali technický vývoj kupředu a bavili fanoušky svými skvělými výkony. Konzumenti se opět jako vždy jen vezli, přebývali v šedé zóně nebytí a doplňovali celý ten kolotoč o jistou masu hmotnosti. A destruenti? Ti jsou přeci jasní: „Král Kazisvět“ z Německa a „Zoufalý Tonda“ z Francie. První z nich se choval jako smyslu zbavený a ničil jeden závodní speciál svých souputníků za druhým a to takovým divokým způsobem, že musel být dokonce jako neřízená střela dostat distanc na čtyři závody. Druhý z nich se díky okolnostem a ambicím odpovědných činovníků dostal do situace, kdy si nedokázal poradit sám se sebou a tak způsobil jednu z největších haváríí za poslední sezony Truck Racingu (Le Mans 2011). Oběma Destruentům sezony 2011 je však něco společné. Podávají nevyvážené a nevyzrálé výkony. Naopak fanoušek české účasti v závodech tahačů na okruzích FIA má vlastně velké štěstí. Jeho čeští jezdci patří k evropské špičce. Jednoho z nich, konkrétně toho zcela nejúspěšnějšího, dvojnásobného Mistra Evropy, mnohonásobného držitele světových rekordů, pilota a v neposlední řadě konstruktéra vozů s nimiž závodí, Davida Vršeckého jsem se zeptal na pocity z letošní závodní sezony.

Další sezóna závodů tahačů na okruzích je za námi. Co pro vás znamenala z hlediska zkušeného pilota, dvojnásobného mistra Evropy?

David Vršecký: I sebezkušenější jezdec se musí pořád učit. Náš sport neodpouští chyby. A taky se znovu potvrdilo, že pokud kterýkoli tým ustrne ve vývoji, nemá šanci vzniklou ztrátu dohonit a může prakticky odepsat sezónu. Nás se to naštěstí netýkalo.

Jak vidí sezónu zpětně konstruktér David Vršecký?

David Vršecký: Jako úspěšnou. Získal jsem o 61 bodů více než loni. Vyhrál jsem dvě super pole a konečně zvítězil v Le Mans v pohárovém závodě. Zejména v závěru se potvrdilo, že máme na to naskočit znovu na vítěznou vlnu.

Truck Racing zjevně zrychlil. Je možné říci, že přitvrdil?

David Vršecký: Přitvrdili někteří jedinci. Ale tady bych spíše viděl problém v šéfech jednotlivých týmů, kteří se v některých momentech snaží přesvědčit nepříliš kvalitního jezdce o tom, že má na to závodit s těmi nejrychlejšími. Klasickým příkladem je Anthony Janiec, jehož nezkušenost a naivita poznamenala závěr šampionátu. Odpovědní lidé by si měli uvědomit, že být rychlý a agresivní je hodně těžké! Chce to jistou míru talentu, zkušeností.

V průběhu sezóny jsme zaznamenali několik incidentů. Jezdí se tvrději?

David Vršecký: Jak jsem řekl, pokud chce být někdo na okruhu ranař, musí na to mít schopnosti. Proto viníky crashů nejsou Jochen Hahn, Antonio Albacete, Adam Lacko nebo David Vršecký, ale Anthony Janiec a Uwe Nittel. S tím rozdílem, že Uwe Nittel má v sobě nepochybně větší jezdecký potenciál.

Pokud jsou trucky rychlejší, znamená to, že se snaha FIA, která uplatnila nové technické předpisy, minula účinkem?

David Vršecký: Trucky jsou rychlejší díky permanentnímu vývoji. Při vyhlašování výsledků v Le Mans se jezdci a šéfové nejsilnějších týmů bavili o novinkách pro další sezónu. Několikrát jsme si s Robinem Dolejšem říkali, že jsme na samé hraně. A pak jsme přišli na něco, díky čemuž jsme o desetinu zrychlili.

Příjemná a nepříjemná překvapení závodní sezony 2011?

David Vršecký: Do první kategorie řadím jednoznačně Němce Jochena Hahna a Maďara Norberta Kisse. Nepříjemným překvapením jsou lidé, kteří si neuvědomují, že v našem sporu existují důležitější věci, než body a umístění. Třeba elementární lidská slušnost.

Fotogalerie