Tatra 30 (1. díl) – Čtyřválcový boxer

Foto: Archiv Jana TučkaV září 1927 vystavila Tatra na pražském autosalonu podvozek svého nového typu T 30 se vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem, páteřovým rámem a zadními výkyvnými polonápravami. Karosovaná Tatra 30 se v podobě luxusního kabrioletu poprvé představila v březnu 1928 na veletrhu ve Vídni.

Kopřivnická automobilka překvapila na jaře 1923 odborníky i laiky nekonvenčně řešeným typem T 11 se vzduchem chlazeným plochým dvouválcem v přídi, páteřovým rámem tvořeným nosnou rourou kruhového průřezu, přišroubovanou vpředu ke skříni převodovky a vzadu ke skříni rozvodovky, a výkyvnými polonápravami zadních poháněných kol.

Foto: Archiv Jana Tučka

Technický ředitel Hans Ledwinka (1878–1967) tutéž koncepci použil o tři roky později pro větší vůz střední třídy, tentokrát vybavený vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem s protilehlými páry válců. První prototyp nového automobilu s označením T 30 se zrodil v létě 1926, jeho zkoušky pokračovaly i po celý následující rok.

Motor s rozvodem OHV dával z objemu 1675 cm³ výkon 24 k (18 kW), navazovala na něj čtyřstupňová převodovka, točivý moment k rozvodovce zadních kol přenášel spojovací hřídel umístěný uvnitř již zmíněné centrální roury.

Odpružení výkyvných polonáprav zadních kol i tuhé přední nápravy obstarávalo příčné půleliptické listové pero, vpředu doplněné dvojicí tlumičů. Bubnové brzdy na všech čtyřech kolech měly mechanické ovládání, disková kola nesla pneumatiky rozměru 715 x 115, resp. 13 x 45. Řízení se šroubem a maticí ovládal volant umístěný vpravo – v meziválečném Československu se jezdilo vlevo.

Foto: Archiv Jana Tučka

Palivová nádrž o objemu 45 l byla vpředu pod kapotou, v zadní části motorového prostoru. Kapota se odklápěla spolu s blatníky, což umožňovalo velmi dobrý přístup k motoru a jeho příslušenství. Od jara 1928 automobilka nabízela zákazníkům vozy Tatra 30 s obchodním označením 6/24 HP ve čtyřmístném i šestimístném provedení. První mělo rozvor náprav 2770 mm, druhé 3170 mm, rozchod předních i zadních kol byl v obou případech 1300 mm a podvozek měl světlou výšku 220 mm. Podle továrních prospektů vykazoval kratší podvozek hmotnost 580 kg, delší 590 kg.

Základ nabídky tvořil čtyřmístný otevřený vůz se čtyřdveřovou karoserií dlouhou 3700 mm a širokou 1650 mm, jenž mohl být za příplatek vybaven odnímatelným nástavkem. Ten jej proměnil ve čtyřdveřový uzavřený vůz, přičemž jeho hmotnost vzrostla z 940 na 995 kg. Nabídka šestimístných verzí začínala otevřeným čtyř­dveřovým modelem dlouhým 4100 mm, který také mohl dostat nástavek, tentokrát se šesti bočními okny, přičemž čtveřice oken ve dveřích byla posuvná. Otevřený vůz vykazoval hmotnost 1000 kg, s nástavkem 1090 kg.

Čtyřmístná čtyřdveřová limuzínka měla ve dveřích okna spouštěcí, stejně jako šestimístná limuzína vybavená prosklenou mezistěnou za předními sedadly a dvojicí sklopných sedátek ve druhé řadě. Zpočátku se šestimístná pevná limuzína od nástavkové lišila absencí třetího páru bočních oken.

Foto: Archiv Jana Tučka

Uzavřené vozy byly vysoké 1650 mm a v prvním provedení měly potah horní partie karoserie z koženky, podle prospektu „z odolné, vší nepohodě vzdorující umělé kůže“. Od sezóny 1929 pak dostávaly kompletně oplechovanou karoserii, s níž hmotnost limuzíny vzrostla na 1180 kg.

Nabídku vozů karosovaných v mateřské továrně doplňoval dvoudveřový čtyřmístný kabriolet se čtyřmi bočními okny a čtyřmístný sportovní kabriolet s dvojicí delších dveří a jen jedním oknem po každé straně. Oba kabriolety měly standardně sedadla čalouněná pravou kůží, stejně jako čtyřmístné a šestimístné otevřené vozy.

Podle údajů výrobce dosahovaly automobily Tatra 30 podle provedení největší rychlosti 80 až 90 km/h a průměrně spotřebovaly 11 až 13 l benzínu a 0,2 l oleje na 100 km.

V roce 1928 v Kopřivnici vyrobili více než 500 automobilů a podvozků typu T 30, přičemž stovka nekarosovaných šasi putovala do vídeňské filiálky Austro-Tatra, jež disponovala vlastní karosárnou. V roce 1929 překročila výroba kompletních „třicítek“ 1300 kusů, kromě toho továrnu opustily čtyři stovky podvozků ke karosování.

Foto: Archiv Jana Tučka

Výraznou převahu postupně získaly vozy stavěné na delším podvozku s rozvorem 3170 mm, přičemž se vedle šestimístných otevřených i uzavřených modelů objevil také pětimístný dvoudveřový tudor opatřený rozměrným kufrem na zádi.

Dlouhý rozvor dostal i čtyřmístný sportovní kabriolet, který od sezóny 1929 existoval i v provedení T 30/52 vybaveném čtyřválcem převrtaným na 1910 cm³ s výkonem zvýšeným na 30 k (22 kW). Tyto vozy se však počítaly jen na desítky a od pozdějšího typu T 52 se lišily mechanickým ovládáním brzd.

Jen po jednotlivých kusech vznikaly v Kopřivnici v letech 1930 a 1931 šestimístné landaulety Tatra 30 se skládacím zadním dílem střechy, jež se uplatnily jako autodrožky, a osmimístné vojenské vozy se specifickou dřevěnou nástavbou, pro niž výrobce používal označení Normandie. Podvozek s rozvorem 3170 mm měly i dvě desítky sanitních „třicítek“ s tovární karoserií, které byly dlouhé 4300 mm, široké 1650 mm a vysoké 1850 mm.

Celkem bylo v letech 1927 až 1931 v Kopřivnici vyrobeno kolem 3200 kompletních automobilů Tatra 30 a sedm stovek podvozků. Ke „třicítkám“ karosovaným mimo mateřskou továrnu se vrátíme v příštím vydání. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie