Museo Ferruccio Lamborghini – býk číslo 1

Nikdo by nehádal, že rovina s poli kolem Modeny je domovem nejznámějších světových značek automobilů. 

V okruhu padesáti kilometrů najdete nejen jejich bývalé i současné továrny, ale i muzea. Lamborghini (podobně jako Ferrari) je má dokonce dvě. Na rozdíl od značky s koníkem patří každé býčí jinému majiteli a každé je naprosto odlišné.

Ferrucio Lamborghini Museum náleží rodině Lamborghini. Syn Tonino je založil roku 2014 v bývalé továrně na tepelnou techniku Lamborghini Oleodinamica v průmyslové zóně Funo di Argelato, širším předměstí Boloně. Muzeem chtěl vzdát čest svému otci, absolventu Techniky v Boloni, kterému se podařilo významně uspět hned ve třech průmyslových oblastech. Na ploše 9000 m² několika hal se potkáte se vším, co má značku býka. Seznámíte se s bohatou rodinnou historií a budováním impéria do doby, než se Ferruccio stáhl z výroby automobilů a traktorů. Ferruccio (1916 – 1993), syn rolníků, během války opravoval vozidla. Pokládali jej za nejlepšího mechanika. Roku 1948 založil v Centu továrnu na traktory. Roku 1959 jinou firmu na hořáky, kotle a chlazení a koncem roku 1962 třetí společnost vyrábějící sportovní vozy. Ve všech, s býkem ve znaku a jménem Lamborghini, uspěl. 

Schylovalo se k založení čtvrté společnosti, jež měla vyrábět vrtulníky. Záměr nevyšel, neboť italská vláda právě zachraňovala zkrachovalou firmu Agusta (vyráběla licenční americké stroje Bell) a nevydáním výrobní licence si pojistila, aby zestátněná Agusta neměla konkurenci. Itálii zachvátila koncem 60. let hluboká krize. Největší italská traktorová továrna získala od vlády Bolívie zakázku na velké množství traktorů. Ferruccio se zadlužil, aby rozšířil výrobní kapacity. V Bolívii došlo k převratu, a v Itálii zbylo 5000 hotových traktorů. Někteří dělníci začali stávkovat. Už to vypadalo hodně bledě. Ferruccio zeštíhlel management. Věrná část dělníků jej podržela, ti odešli pracovat do rozšířené a přejmenované továrny na tepelnou techniku Lamborghini Calor. Budovy prodal Fiatu, neboť ten chtěl mít továrnu v oblasti s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Ferruccio získal prodejem „jihoamerických“ traktorů likviditu. Protože roku 1973 vypukla další krize, prodal uzdravenou traktorovou společnost firmě SAME, které již o rok dříve přepustil vedení společnosti. 

Koncern SDF Group ze severní Itálie, odštěpený z traktorové divize Fiat (bývalý SAME-Deutz-Fahr), vyrábí prémiové traktory Lamborghini dodnes. Ve stejném roce byl Ferruccio nucen přibrat do automobilky partnera, Georgese-Henri-Rossettiho. Fer-ruccio roku 1973 prodal svůj podíl v automobilové firmě Renému Leimerovi. Automobilka ještě několikrát změnila majitele, až ji koupilo Audi (VAG). Od té doby jsou její existenční problémy ty tam. Šestapadesátiletý Ferruccio se odstěhoval do Umbrie k jezeru Trasimeno, kde si za peníze za prodej Automobili Lamborghini zřídil úspěšnou vinnou farmu „La Fiorita“ (kvítek). Syn Tonino úspěšně podniká s lifestylovými výrobky od módy, obuvi, parfémů, golfového vybavení až po hodinky a mobilní telefony. Vlastní značku kávy i řetězec značkových kaváren, patří mu hotely v Číně a také ikonická automobilová značka Iso. Všechny rodinné aktivity muzeum bohatě prezentuje. Jak dokládají fotografie, prostory muzea občas pronajímají komerčním aktivitám, to pak musí auta stranou. 

Začínáme traktory. Úplně tím prvním. Jmenoval se Carioca a Ferruccio jej složil roku 1947 z dílů koupených od ARAR (společnosti rozprodávající přebytečné vojenské vybavení). Značku Carioca nahradila roku 1952 značka Lamborghini a první motory Morris (s rozvodovkou z kanadského Fordu F15) vystřídaly v letech 1951 – 54 boloňské vznětové jednotky Nanni Lanova. Pak už na poli pracovaly jen motory s býkem. Ferruccio koupil od německé firmy MWM (Motoren Werke Mannheim) licenci na výrobu vznětových motorů. Zakladatel vyráběl dvě značky traktorů, kromě Lamborghini Trattori zpočátku také Ferruccio Lamborghini Cento. Následuje defilé traktorů malých, velkých, vinohradnických i pásových. Značku Cento měl i Fiat Barchetta Sport. Ferruccio si pořídil ojeté Topolino. Po práci ve výrobě traktorů přešel do dílny v Cento, kde Fiat rozebral a přestavěl. Motor objemu 567 cm³ zvětšil na 650 cm³, vyvážil sériový klikový hřídel a osadil jej na dvě ložiska, odlehčil ojnice, písty a setrvačník a přidal dva spádové karburátory a karosérii barchetta sport. Řídil jej v Mille Miglia 1948. Od té doby nezávodil a závodům nepřál. 

Velmi zajímavými exponáty jsou automobily a motocykly rodiny Lamborghini. Alfy Romeo rodičů a dětí, Mustang (1964) syna Tonina, upravené Topolino C manželky, Mini Minor, Ferrari 250 GTE (1958), to, jež svým trucováním zapříčinilo, že se Ferruccio vrhl na výrobu sportovních vozů. Velmi vzácná je italská Puma, upravený Chrysler či prototyp městského vozíku Town Life Ginevra (1998) se vznětovým motorem Lombardini 505 cm³ a zavěšením kol MacPherson. Za jeho vznikem stál Tonino Lamborghini, konstruktérem byl Giorgio Gnesda. Nesl logo Town Life. Elektrovozíky mají rádi golfisté, používá je vatikánská ochranka a pět let s nimi jezdil i papež Jan Pavel II. Součástí muzea jsou kavárna a obchod s knihami, které jinde určitě nenajdete. Jak vidíte, dnes jsme dali přednost méně známé historii Ferruccia před známějšími automobily.

Převzato z časopisu

Fotogalerie