Rakety na kolech

Jaguar Cars Limited má takové středisko ve Whitley, asi deset kilometrů od hlavního závodu na Browns Lane v Coventry. Bylo oficiálně otevřeno 23. května 1988 po investici 55 milionů liber a dnes Jaguar Whitley Engineering Centre zahrnuje veškerý technický vývoj a design automobilů této tradiční britské značky. Na ploše 9641 čtverečních metrů najdeme pět různých oddělení.

Největší je Product & Manufacturing Engineering, kde vznikají nové automobily a jejich výrobní zařízení, připravuje se diagnostika a elektronické systémy; následuje Power Train se zkušebnami pohonných jednotek včetně zkoušek životnosti a měření hlučnosti i emisí (počet současně prověřovaných motorů se zvýšil ze 24 na 34); Design zahrnující také Advanced Design Studio, pojmenované po předčasně zesnulém designerovi Geoffu Lawsonovi (1944–1999, od 1984 šéfdesigner Jaguar Cars); Vehicle Semi Anechoic Chamber (VSAC), tedy velká zkušební akustická komora pro celé automobily, a konečně nejmenší, nicméně velmi zajímavé oddělení Rapid Prototyping, kde doslova kosmickými technologiemi vznikají v neuvěřitelně krátké době prototypy jednotlivých dílů s pomocí počítačových metod CAD/CAM.

Ve Whitley sídlí také pracoviště finančního plánování a prověřování finanční náročnosti vývoje a výroby. Nechybějí školicí střediska pro výchovu a vzdělávání nových zaměstnanců.

Zajímavá je historie místa Whitley Site, kde bylo roku 1918 postaveno letiště pro Royal Air Force. V roce 1920 pozemky zakoupila letecká továrna Armstrong Whitworth za 5000 liber pro zkušební základnu a školu pilotů, než v roce 1923 v tamějších hangárech zahájila produkci letadel. Nejslavnější byl čtyřmotorový bombardér A.W.38 Whitley, který v roce 1943 v rámci koncernu Hawker Siddeley vystřídal modernější Avro 683 Lancaster. Na konci války se do Whitley přestěhoval vývoj raket a řízených střel z Bagingtonu.

V roce 1968 tam byl ukončen a objekty získala automobilka Rootes (později Chrysler UK, ještě později Peugeot Talbot). Mezi automobily, navrženými ve Whitley, pak byly Hilmann Avenger, Sunbeam Alpine, Talbot Tagora atd. V roce 1983 Peugeot převzal britského Chryslera a zavřel provozy ve Whitley, o dva roky později je koupil Jaguar za čtyři miliony liber, během tří let rekonstruoval, vystrojil a jako vlastní vývojové středisko otevřel v květnu 1988. V letech 1998 až 2000 komplex rozšířil na dnešních pět oddělení.

Geoff Lawson tam navrhl automobily Jaguar XJ, XK, S-Type a revoluční X-Type, který se však představil až po jeho předčasné smrti (zástava srdce). V roce 2000 bylo nové designerské centrum pojmenováno The Geoff Lawson Studio. Vedení designu Jaguar převzal Ian Stuart Callum, který přišel od Forda a TWR, kde mj. navrhl DB7, nejúspěšnější Aston Martin všech dob. Jeho nejnovějším dílem je další generace XJ s inovativní hliníkovou samonosnou karoserií.

Shlédli jsme všechny důležité provozy, na řadě míst však bylo z pochopitelných důvodů zakázáno fotografovat. V obrovské místnosti pracuje šest stovek lidí na počítačích při vývoji nových vozů a technologie jejich výroby. Viděli jsme výsledky skutečných i simulovaných nárazových testů, z úsporných důvodů se simuluje na počítačích také otevírání čelních, bočních i okenních airbagů. Zajímavé jsou silniční simulátory, kde lze ujet 130 tisíc mil (209 tisíc km) za pouhé tři týdny, ale při dalším pokračování dospět až ke konci životnosti vozu.

Podobné zkoušky, ovšem už na vlastních kolech, odvalujících se na válcích, postupují vozy rovněž v klimatické komoře za různých teplotních podmínek od tropického vedra po deště a tuhé zimy. Na zkušebně motorů bylo v době naší návštěvy 31 šestiválců pro X-Type, zkoušky byly o to náročnější, že u tohoto vozu přešel Jaguar z klasického uspořádání na motor vpředu napříč a trvalý pohon všech kol.

Používané dynamometry Schenck patří k nejlepším, ale také k nejdražším – stroj pro vysokorychlostní testování přijde na víc než milion liber! Ve VSAC se na válcích prověřují hlučnost a vibrace, dynamometry jsou na obou nápravách (176 kW vpředu, 295 kW vzadu) a rychlost dosahuje 170 mph (273 km/h). Lahůdkou pak je Rapid Prototyping, kde vzniká až 800 různých dílů měsíčně v nepoměrně kratší době než při klasickém mechanickém tvarování.

Počítačová konstrukce CAD s laserovým třídimenzionálním vytvářením dílů CAM v tekutém plastu LPP (Liquid Photo Polymer), tedy metoda zvaná stereolitografie, dnes patří k vrcholům techniky, a vynalezl ji Charles Hull, který založil společnost 3D Systems v roce 1986 v Kalifornii. Takto vzniklé díly se jakoby zázrakem vynořují z kapalinových nádrží speciálních strojů SLA, myjí se a vytvrzují v ultrafialových pecích.

Ford využívá tuto metodu pro většinu svých partnerů, k nimž patří Jaguar a Jordan F1. Lze tak nesrovnatelně rychleji prověřit tvarovou funkčnost dílů před jejich finální výrobou z kovů, popřípadě kompozitů. Druhou užívanou metodou je výroba dílů Thermojet Printing ze speciálního vosku. Ve Whitley se čas nezastavil, tyto kosmické technologie v bývalé továrně na rakety přispívají vývoji bezpečnějších a ještě dokonalejších automobilů značky Jaguar.

text: Tom Hyan, Whitley

zdroj: Automobil revue 10/2004