CANTER 4x4 – Radost jezdit v terénu

Jízdní vlastnosti nového Canteru s pohonem kol obou náprav jsem si vyzkoušel na firemním polygonu koncernu Daimler AG v německém Ottigheimu. K dispozici byly všechny modelové varianty.

S běžnou silniční 4x2 jsme toho již něco najezdili. Vydat se však do terénu, tak taková možnost tady byla poprvé. Fuso Canter 6C18 D 4x4, jak zní celé modelové jméno novinky, vychází samozřejmě ze všech dobrých konstrukčních uzlů původní silniční verze. Navíc má přiřaditelný pohon kol přední nápravy a vyšší světlou výšku. Na rozdíl od silniční varianty zde není prozatím možnost počítat s automatizovanou převodovkou Duonic. Pakliže mluvím o přiřaditelném pohonu kol přední nápravy, je třeba také říci, že po silnici je možné jezdit s vypnutými volnoběžkami v nábojích předních kol. Takové opatření se zřejmě projeví na spotřebě paliva.

Před nájezdem do terénu či do míst, kde bude nutné zapojit přední pohon, je třeba ručně volnoběžky v kolech sepnout. Přiřazení předku se pak zrealizuje pouhým stiskem tlačítka na přístrojové desce. Ovšem pozor, kdo nesepne volnoběžky, tomu je tlačítko samozřejmě na nic. Připraveno pro život Při celkové hmotnosti vozidla 6,5 t je nosnost podvozku 4x4 na hranici 3,735 t, což umožňuje zástavbu různých zařízení a nástaveb v širokém rozsahu. K dispozici je přepracovaná trambusová kabina jedné šířky v provedení pro tři nebo sedm členů posádky, dva rozvory (3415 mm a 3865 mm) a světlá výška 320 mm.

K pohonu slouží ve všech modelových variantách italský třílitrový, vznětový čtyřválec FPT 4P10 s maximálním výkonem 129 kW/175 k. V rámci plnění emisních norem Euro V/EEV ve standardním provedení a očekávaném zpřísnění na Euro VI je motor vybaven kombinací technologií EGR a SCR, stejně jako sazovým filtrem a přeplňovacím turbodmychadlem typu VGT. Díky velmi solidním geometrickým hodnotám podvozku, především nájezdovým úhlům vpředu i vzadu (35 resp. 25 stupňů) a přechodovému úhlu (25 stupňů) je jízda přes terénní překážky příjemným zážitkem.

Třílitrový motor se dokáže roztočit jako v osobním automobilu a tak první převodový stupeň s poměrem 5,494 stačí na všechno. Ostatně zpátečka má zcela shodné převodové číslo. Naopak čtvrtý převodový stupeň je přímý záběr a pětka rychloběh (0,723). To znamená, že na silnici či upravené komunikaci si vůz rozumí se spotřebou paliva, tak jak je to dnes nutné a žádoucí. Příznivé dojmy Hned v prvním vozidle, které mi padlo do rukou jsem chvílemi hledal v kulise řazení ten správný směr – řekl bych, že vůz byl ještě příliš syrový anebo mám přece jenom olšové ruce. Nicméně v ostatních model byl již joystick na palubní desce velmi poslušný a převody do bedny skákaly samy.

Tradičně příjemné výjezdy do krátkých strmých svahů zvládal Canter 4x4 s velkou bravurou a poměrně solidní výkonovou rezervou přesto, že měl naloženo na plnou celkovou hmotnost. Lahůdkou je motorová brzda, která bezpečně zvládá plně naložený vůz ve všech klesáních. Není proto třeba prakticky používat provozní brzdu. Známé úsporné rozměry otáčení Canteru jsou při zapnutém pohonu kol přední nápravy o malinko větší, nicméně neustále velmi působivé. Vozidlo se i za těžkého provozu chová vstřícně a nevyžaduje od řidiče více než standardní pracovní nasazení. Díky tomu, že je konstruováno s ohledem na evropský trh a také v Evropě vyráběno (portugalský Tramagal), cítil jsem se i při své přes 190 cm vysoké postavě s odpovídajícím hmotnostním vybavením v kabině na to, že bych vydržel celou směnu. S vysokým užitečným zatížením a rámem vhodným pro montáž celé řady nástaveb dokazuje Canter 4x4 svoji výjimečnou funkčnost. Silnými stránkami je příznivá spotřeba motorové nafty, vysoké trakční schopnosti a nenáročné manévrování. Ergonomicky zpracovaný interiér je třešničkou na dortu. Přestože je Fuso Canter 4x4 klasické konstrukce s jasnými „blbuvzdornými“ prvky řadící se spíše do nabídky mimoevropských trhů (kde má zatím větší úspěch), jde o plnohodnotného člena rodiny Daimler, od něhož můžeme čekat jen ty „lepší věci“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie