Škoda 748 – Téměř zapomenutá kupé

V letech 1979 a 1980 vznikly tři prototypy sportovních kupé Š 748 s motorem vzadu. Jejich základem byla upravená karoserie kupé Garde opatřená novou přídí a zádí, podvozek navazoval na Škodu 130 RS. Čtvrté a poslední kupé Š 748 bylo dokončeno v květnu 1985.

Projekt nového sportovního kupé se začal rodit v prosinci 1978. V jeho rámci byly v prvním pololetí 1979 zhotoveny tři modely Š 748 v měřítku 1:5 určené ke zkouškám v aerodynamickém tunelu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze-Letňanech. První exemplář s označením Š 748/I se zrodil během druhého pololetí 1979 ve vývojových dílnách v Mladé Boleslavi, dokončili jej v prosinci téhož roku.

Jeho základem byla celokovová samonosná karoserie tehdy teprve vyvíjeného kupé Š 743 Garde. Přední převis karoserie při přestavbě odstranili a nahradili jej nově tvarovanou přídí z laminátu. Do ní byly zasazeny hranaté obdélníkové světlomety, které tehdy novojičínský Autopal dodával do Sovětského svazu pro automobily VAZ 2105. V horní ploše nově tvarované přídě kupé Š 748 byly štěrbiny, jimiž se odváděl horký vzduch od chladiče směrem vzhůru, zatímco u kupé Š 743 odcházel stejně jako u sedanů řady Š 105/120 dolů pod vůz.

Oranžové kupé Š 748/I mělo na zádi výraznou přítlačnou plochu, v níž byly dva otvory pro přívod vzduchu k motoru, menší spoiler zdobil zadní hranu střechy. Zadní čelo karoserie neslo vodorovně orientované skupinové svítilny typu Š 100/110, pod nimiž se nacházelo celkem pětatřicet vodorovných větracích štěrbin v sedmi svislých sloupcích.

Přední lichoběžníková náprava s prodlouženými příčnými rameny byla převzata z kupé Š 130 RS, hřebenové řízení ze Š 743 Garde dostalo delší řídicí tyče. Stejně jako „stotřicítka“ měla i Š 748 zadní kola zavěšená na vlečených trojúhelníkových ramenech se šikmou osou kývání, tentokrát ale s odklonem osy kývání od příčné osy vozu zmenšeným z 15° na 10°. Hnací hřídele zadních kol byly opatřeny dvojicemi stejnoběžných kloubů Löbro. Brzdy byly vpředu kotoučové čtyřpístkové a vzadu bubnové, dvouokruhové s posilovačem.

Vůz se standardním rozvorem 2400 mm měl rozšířené rozchody kol, předních na 1415 mm a zadních na 1369 mm. Kupé bylo dlouhé 4130 mm, široké 1595 mm a vysoké 1350 mm. Podle zadání mělo mít pohotovostní hmotnost 850 kg, skutečná však měla hodnotu 901 kg. Z ní 38,5 % připadalo na přední a 61,5 % na zadní nápravu.

Za zadní nápravou uložený čtyřválec OHV o objemu 1289 cm³ dával výkon 72 k (53 kW) při 5500 min^-1 a největší točivý moment 104 N.m při 4000 min^-1. Byl spojen se zesíleným provedením sériové čtyřstupňové převodovky, zesílená byla i rozvodovka.

Od jara 1980 se v kupé Š 748/I střídavě zkoušelo několik prototypových motorů s třikrát a pětkrát uloženým klikovým hřídelem. Při jízdních zkouškách, jež probíhaly v červnu 1980 na Slovensku na 12 km dlouhém dálničním úseku Malacky–Lozorno, dosahovalo kupé Š 748/I se stálým převodem rozvodovky 4,1 a tříložiskovým motorem 1289 cm³ největší rychlosti přes 165 km/h a z 0 na 100 km/h dokázalo zrychlit za 15 s.

V prvním pololetí roku 1980 byla zahájena stavba dvou dalších prototypů s označením Š 748/II a Š 748/III. Jejich karoserie vznikaly v Kvasinách a byly zhotoveny z tenčích plechů, takže se pohotovostní hmotnost těchto vozů podařilo snížit těsně pod 850 kg.

Oba dostaly nově tvarovanou příď karoserie se šikmou zaoblenou maskou s tvarovými světlomety a blikači v rozích předních blatníků. Zaoblené plastové nárazníky zabíhaly až dolů pod vůz, přední plnil i funkci spoileru. V horní ploše přídě byly opět ­výdechy pro odvádění horkého vzduchu od chladiče, víko zavazadlového prostoru se odklápělo dozadu. Kapota motoru ­přecházela ve zvýšenou přítlačnou plochu opatřenou dvojicí otvorů přivádějících vzduch do motorového prostoru, zadní skupinové svítilny už byly převzaty z kupé Š 743 Garde, ale umístěny o něco níž.

V Kvasinách zhotovené odlehčené karoserie putovaly do Mladé Boleslavi, kde proběhla konečná montáž obou vozů. Dokončeny byly v září a říjnu 1980. Navenek se kromě barvy odlišovaly stěrači čelního skla: zatímco kupé Š 748/II mělo stěrače dva, prototyp Š 748/III vystačil s jen jedním, delším a umístěným uprostřed.

Prototyp Š 748/III absolvoval v listopadu 1981 zkoušky v aerodynamickém tunelu britského zkušebního ústavu MIRA. Naměřili mu součinitel čelního odporu c_x = 0,351, zatímco například sportovní vozy Porsche 944 a 924 vykazovaly hodnoty 0,355 a 0,365.

Také tento prototyp poháněl čtyřválec 1289 cm³, opět s pětkrát uloženým klikovým hřídelem. Podle dobových záznamů vývojového oddělení bylo z devíti prototypových motorů Š 748 smontovaných v letech 1980 a 1981 šest v tomto provedení.

Čtvrtý prototyp Š 748/IV byl v Kvasinách dokončen v květnu 1985. Dostal nově tvarované plastové nárazníky s rovným horním okrajem, novou masku a kola z lehké slitiny zhotovená v podniku Metaz Týnec nad Sázavou. Také toto kupé bylo vybaveno jen jedním dlouhým stěračem čelního skla.

Kupé Š 748/IV se mohlo pochlubit novou palubní deskou s přístrojovým panelem blízkým tomu, jenž byl určen pro připravovaný typ Š 781 Favorit s předním pohonem, přesněji pro jeho luxusnější verzi vybavenou otáčkoměrem. Nechyběly ani typické tlačítkové spínače.

Čtvrtý prototyp se objevil na stránkách podnikového časopisu Ventil, spolu s kolektivem pracovníků vývojové konstrukce kvasinského závodu. Snímek pořízený v květnu 1985 ovšem Ventil otiskl až koncem října 1986 s tím, že v Kvasinách už se těší, až budou moci pracovat na sportovní variantě nového vozu Š 781 s předním pohonem. Bylo jasné, že projekt Š 748 patří nenávratně minulosti.

Fotogalerie