Ferrari 330 GT, GTC a GTS – Zvětšení...

Typové označení 330 GT patřilo dalším silničním automobilům Ferrari, u nichž se objem každého ze dvanácti válců zvětšil na 330 cm³...

V roce 1947 by někdo těžko věřil tomu, že originální dvanáctiválec Gioacchina Colomba přežije ve výrobě až do roku 1989! Ferrari sice zadal projekt jiného motoru V12 ještě Aureliovi Lampredimu, ale tyto větší stroje našly cestu jen do menšího počtu silničních vozů. Colombův dvanácti-válec poháněl slavné typy 250 GT, vlastně první skutečně sériové automobily Ferrari (viz AR 2/’12), pak se ze zaokrouhleného jednotkového objemu 250 cm³ zvětšil na 275, 330 a 365 cm³, toto číslo tvořilo typové označení jednotlivých modelů. Dlužno říci, že verze 330 cm³, tedy s celkovým objemem 3967 cm³ (ø 77 x 71 mm proti ø 73 x 58,8 mm u 250 GT), vznikla už v roce 1960 pro menší sérii supersportovních kupé 400 Superamerica (= objem válců 4,0 l); další vozy ovšem už nesly označení 330.

Nejprve se třistatřicítky objevily na závodní dráze, Ferrari 330 LM byl v roce 1962 posledním vítězem 24 h Le Mans s motorem vpředu; pak ve sportovních prototypech s motory vzadu (330 P, P2 až P4), jejichž kariéra vyvrcholila trojnásobným triumfem ve 24 h Daytony 1967 (vítězný vůz řídili Chris Amon a Lorenzo Bandini, dva Ferrari 330 P4 a jeden P3 projely demonstrativně cílem vedle sebe), Fordy GT tak byly drtivě poraženy na domácí půdě. Výkon ve dvouvačkové závodní verzi DOHC dosáhl 330 kW (450 k)/8000 min^‑1. Dvojice Chris Amon/Jackie Stewart (Ferrari 330 P4) druhým místem v Brands Hatch (závod BOAC 500) pečetila titul vítěze světového šampionátu sportovních prototypů 1967, posádka Amon/Bandini vyhrála také na Monze. Stejný motor s rozvodem OHC pro každou řadu válců a výkonem sníženým na pouhých 221 kW (300 k)/6600 min^‑1 se pak uplatnil u několika silničních typů.

První silniční vůz série 330 se představil na Bruselském autosalonu 1964 jako Ferrari 330 GT 2+2 s karoserií kupé podle návrhu Pininfarina, která z profilu připomínala typ 250 GT 2+2 (= GTE), jenž nový automobil nahrazoval, ale chlubil se větším výkonem 221 kW (300 k), zprvu se čtyřstupňovou, ale po roce výroby už s pětistupňovou převodovkou (uloženou klasicky u motoru). Trubkový rám nesl nezávislé zavěšení předních kol a ještě tuhou zadní nápravu, kola s drátovým výpletem dodával Borrani. Rozvor náprav se zvětšil na 2650 mm, délka na 4840 mm a vůz o hmotnosti 1380 kg dosahoval rychlosti 245 km/h. První série využívala stylistických prvků z berlinetty 275 GTB (viz AR 8/’11), překvapila však zdvojenými hlavními světlomety v chromovaném rámečku. Ve druhé sérii, od poloviny 1965, se však stylisté vrátili k jednoduchým světlometům a výraznějším ventilačním klapkám za předními koly.

Nový vůz testoval osobně Enzo Ferrari a nějaký čas jej používal jako svůj soukromý automobil. V modelovém roce 1967 se největší výkon dvanáctiválce 3967 cm³ nezměnil, ale jeho otáčky vzrostly ze 6600 na 7000 min^‑1. Do konce 1967 se vyrobilo 1080 kupé 330 GT 2+2. Nový styl s ještě lehčeji působící karoserií předvedl Pininfarina na dalším typu 330 GTC a jeho otevřené verzi 330 GTS, jež byly hvězdami autosalonů 1966 v Ženevě, respektive Paříži. Dvanáctiválec ze 330 GT 2+2 se nezměnil, ale byl zabudován v kratším rámu, jenž dostal rozvor 2400 mm, shodný jako u 275 GTB, tedy s převodovkou vzadu, nezávislým zavěšením všech kol a koly z lehké slitiny, nikoli s drátovým výpletem.

Nesmírně elegantní automobily s oválnou maskou přídě, jež byla vzpomínkou na limitovanou sérii špičkového kupé Ferrari 500 Superfast (36 vozů s podvozkem 330 GT 2+2, jenže s dvanáctiválcem 4963 cm³, který vozu uděloval rychlost 280 km/h v roce 1964!) se těšily značné popularitě, ale nebyly opravdu pro každého, ze sedmi stovek vyrobených bylo sto v otevřeném provedení GTS (= Spider). Těmito vozy se sága 330 uzavřela, další automobily, jež je nahradily, už byly řady 365. Ještě na Ženevském autosalonu se představila nádherná 365 California, dvousedadlový otevřený vůz od Pininfariny, vyrobený posléze v pouhých čtrnácti exemplářích. Objem motoru vzrostl na 4390 cm³ (ø 81 x 71 mm), následující kupé 365 však předchůdce řady 330 výrobními počty pře-konala. Dnes patří k vyhledávaným klasikům, kupé 330 GT 2+2 ročníku 1966 českého majitele získalo cenu Ferrari Award 2012 na prvním ročníku Soutěže elegance na zámku Loučeň loni v půlce května (letošní ročník se koná 25. – 26. května).

Převzato z časopisu

Fotogalerie