Ferrari Berlinetta Boxer (1971 – 1996) – Boxer 12

Sérii silničních Ferrari s plochým dvanáctiválcem uprostřed uvedla Pininfarinova BB, tedy Berlinetta Boxer...

První vlaštovkou byla studie Ferrari BB (Berlinetta Boxer), představená na Turínském autosalonu 1971 s plochým dvanáctiválcem DOHC 4390 cm³, ovšem jen se dvěma ventily na válec, který dával výkon 360 k (265 kW)/7500 min^‑1 a uděloval vozu největší rychlost 300 km/h. Karoserie působivého dvoumístného kupé podle návrhu Pininfarina s výklopnými hlavními světlomety se pro sériovou produkci příliš nezměnila, stejně jako mechanické skupiny, když se nový Ferrari 365 GT4 BB představil koncem roku 1973. Výkon byl však uváděn vyšších 380 k (279 kW)/7200 min^‑1. Koncepce plochého dvanáctiválce do V/180° vycházela ze závodních motorů, první byl uveden v poslední sezoně 1965 jedenapůllitrové F1 (typ 512), další ve dvoulitrové verzi 212E vyhrál ME 1969 v závodech do vrchu a třílitrový 312B zahájil novou úspěšnou éru Ferrari F1 od sezony 1970. Cesta ke dvanáctiválci před zadní nápravou byla u Ferrari poměrně dlouhá, ale typ 365 GT4 BB okamžitě vzbudil pozornost, byť přišel až o osm let později než konkurenční Lamborghini Miura!

Opticky rozdělená karoserie se spodní tmavou částí a horní ve zvolené barvě vozu podtrhovala jeho dynamiku, úpravy proti studii byly minimální. Před zadní nápravou se nacházel boxer 12B/4390 cm³, tedy s jednotkovým objemem 365 cm³ na válec; vůz s pětistupňovou převodovkou dosahoval 302 km/h. Rozvor náprav byl 2500 mm, hmotnost 1445 kg. Zástavbou většího motoru 4943 cm³ se o tři roky později zrodil typ 512 BB, dosahující stejné maximální rychlosti 302 km/h navzdory nižšímu výkonu 360 k (265 kW), náhradou čtyř trojitých karburátorů Weber vstřikováním paliva K-Jetronic se zrodil typ 512 BBi. Kupodivu výkon dále klesl na 340 k (250 kW), zřejmě i proto, že Carlos Reutemann, tehdejší jezdec Ferrari F1, při testu pro měsíčník Quattroruote varoval zájemce před prudkým nárůstem výkonu i při vysokých otáčkách, zvládnutí vozu rozhodně nebylo snadné. Verze 512 BBi byla poslední z první generace méně agresivních tvarů, vycházejících z původní Pininfarinovy studie.

S prodlouženým rozvorem o 50 na 2550 mm a širší karoserií i větším rozchodem kol vznikla nová Testarossa (tentokrát psáno dohromady), vlastně druhá generace Berlinetty Boxer. Poznávacím znakem byla charakteristická boční mříž ode dveří k bočním vstupům vzduchu k motoru a zadní rozchod kol převyšující značně přední (1518/1660 mm). Až do konce výroby se vystačilo s dvanáctiválcem 4943 cm³, který postupně navyšoval výkon. Testarossa uvedená na Pařížském autosalonu 1984 měla 390 k (287 kW), vylehčená 512 TR od 1992 už 428 k (315 kW) a poslední 512M (Modificata) z Pařížského autosalonu 1994 se světlomety pod průhlednými překryty dokonce 440 k (324 kW). Převodovka byla vždy pětistupňová, největší rychlost vzrostla na 315 km/h. Pozoruhodné byly také výrobní počty (viz tabulka), vládla jim Testarossa se 7177 exempláři! Další sériové dvanáctiválce Ferrari pak měly motory vesměs vpředu (a nikoli boxery), nepočítáme-li limitované série supersportů V12 k výročí značky.

Ferrari 512M (1994)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový dvanáctiválec do V/180°, uložený podélně uprostřed před nápravou; DOHC 4V; elektronické vstřikování Bosch Motronic M 2.7; 4943 cm³ (ø 82 x 78 mm); 10,4:1; 440 k (324 kW)/6750 min^‑1 a 500 N.m/5000 min^‑1. Jednokotoučová suchá spojka ø 250 mm; pětistupňová synchronizovaná převodovka; samosvorný diferenciál; pohon zadních kol.

PODVOZEK – prostorový trubkový rám v celku s karoserií; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, pérování vinutými pružinami (vzadu zdvojenými) a kapalinovými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS Bosch;
hřebenové řízení; pneumatiky ZR 18, vpředu 235/40, vzadu 295/35.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2550 mm, rozchod kol 1532/1644 mm; d/š/v 4480/1976/1135 mm; objem palivové nádrže 110 l; pohotovostní hmotnost 1455 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 315 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,7 s; 0 – 400/1000 m za 12,7/22,7 s.

Převzato z časopisu

Fotogalerie