Mercedes-Benz W 124: nejaerodynamičtější (1985)

V březnovém Automobilu roku 1985 čtenářům Otakar Gregora detailně představil první generaci třídy E.

Na sklonku loňského roku uzavřel Daimler-Benz pětileté období úplné inovace svého výrobního programu osobních automobilů. Pro osvěžení paměti připomeňme, že začala na podzim 1979 předvedením nové řady velkých typů „S“ (viz AR 1/’80), interně označené W 126, a v prosinci 1982 rozšířily nabídku vozů s třícípou hvězdou malé „stodevadesátky“ W 201 (viz AR 3/’83 a 4/’84). O dva roky později se dostalo i na střední řadu W 123, již nahradily nové typy W 124. Celou tuto „pětiletku“ charakterizuje rychlejší zavádění progresívních prvků do stavby sériových automobilů a od dřívější dlouholeté praxe ji odlišuje současná modernizace vozů i motorů.

Foto: Mercedes-BenzZákladní tvar karoserie vychází z nejmenší typové řady W 201, je však delší i širší. Vyniká hladkými plochami a plynulými přechody, detailními úpravami se snížila hodnota součinitele odporu vzduchu až k hranici 0,30

Dosavadní řadu typů 200, 230 E, 250 a 280 E se zážehovými motory a „dieselů“ 200 D, 240 D a 300 D nahradil stejný počet nových modelů, zčásti jinak označených v souladu s novými motory. Všechny mají zcela shodné karoserie, a dokonce i stejný rozsah a úroveň standardní výstroje vylučuje rozlišování „základních“ a „luxusních“ modelů, obvyklé u jiných značek. Nové střední mercedesy prostě představují špičku svých objemových tříd, ať je pohání úsporný vznětový čtyřválec, nebo výkonný zážehový šestiválec, který stačí i na temperament renomovaných sportovních vozů. Vývoj nových typů se soustředil na zlepšení všech vlastností, jimiž se měří kvality moderních cestovních automobilů – spotřeby paliva, dynamičnosti, komfortu, bezpečnosti i působení na životní prostředí, a to všemi prostředky dostupnými v sériové výrobě.

Foto: Mercedes-BenzStupňovitá záď je ještě vyšší než u „stodevadesátky“, rovněž s výraznou odtokovou hranou na víku zavazadlového prostoru, jež mezi koncovými svítilnami sahá takřka až k integrovanému nárazníku

Tvar karoserie na první pohled připomíná nejmenší typy této značky, při jejichž vývoji se věnovala velká péče zejména zlepšení aerodynamických vlastností. Zcela záměrně těží i nové střední typy z tohoto solidního základu a ze zkušeností získaných za stovky hodin zkoušek v aerodynamickém tunelu. Klínovitý profil s ještě výraznější stupňovitou zádí, oblá příď a plynulé přechody jednotlivých ploch kontrastují s předchozími typy, jež teprve v přímém srovnání vypadají těžkopádně, ačkoli vnějšími rozměry, až na šířku, se příliš neliší. Detailním zušlechťováním, které si vyžádalo četná další měření v tunelu, se podařilo stlačit hodnotu součinitele odporu vzduchu až na samu hranici 0,30 a u typů se vznětovými motory, jejichž motorový prostor je zespodu zakryt, dokonce na Cx = 0,29, a tak nejaerodynamičtější sériový mercedes patří k avantgardě „bojovníků se vzduchem“.

Foto: Mercedes-BenzTypy 260 E a 300 E mají nové řadové zážehové šestiválce. Ventily jsou sice stejně uspořádané jako u jejich předchůdců, ale v hlavě je jen jeden vačkový hřídel. Veškeré příslušenství pohání jediný vícenásobný klínový řemen. Jedenáctilopatkový plastový větrák chlazení má viskózní spojku

Podíl na tom má i hladký spodek vozu, čelní a zadní sklo lepené do karosérie, boční skla přiblížená obrysu a utěsněné okolí chladiče. Díky lepšímu využití obestavěného prostoru je nová karosérie bez újmy vnitřní šířky o 46 mm užší, a tak ve srovnání s předchozími typy je hodnota Cx.S o 0,6 m², tj. o 30 % nižší! Vývoj v aerodynamickém tunelu přinesl i další, z hlediska jízdních vlastností a bezpečnosti neméně cenný výsledek – při vysokých rychlostech se vztlak, ovlivňující směrovou stabilitu, zmenšil na přední nápravě o 50 % a na zadní o 40 %.

Foto: Mercedes-BenzÚplnou novinkou v celém výrobním programu osobních automobilů Mercedes-Benz je šestiválcový vznětový motor, stavebnicově odvozený od menších čtyř a pětiválců, s řadou unifikovaných dílů

V konstrukci nové karosérie se ve větší míře uplatnily plechy z oceli o vysoké pevnosti a plasty, což spolu s lehčími motory přineslo snížení pohotovostní hmotnosti jednotlivých modelů o 80 až 135 kg. Tato „odtučňovací kúra“ ovšem nijak neohrozila proslulou bezpečnost vozů této značky. Naopak, důmyslnými výztuhami v nejexponovanějších místech karosérie, např. pod sedadly, mezi předními sloupky, ve dveřích, ve střeše apod., se zvýšila odolnost nových typů při všech druzích kolizí, při nichž chrání posádku účinné deformační zóny přídě i zádě a tuhá střední část. Hladké vnější plochy a zejména oblá příď snižují i nebezpečí při kolizi s chodcem nebo cyklistou.

Foto: Mercedes-BenzPodélný a příčný řez novým šestiválcovým vznětovým motorem. Na rozdíl od zážehových motorů mají všechny „diesely“ ventily v jedné řadě, rovnoběžné s rovinou os válců a přímo ovládané vačkovým hřídelem

Tak jako u všech vozů této značky je kapota zavěšena vzadu a lze ji otevřít do dvou poloh, z nichž druhá, svislá, usnadňuje práci při opravách v motorovém prostoru. Díky vysoké zádi se významně zvětšil objem zavazadlového prostoru a přístup k němu zlepšilo protažení jeho víka mezi koncovými svítilnami lichoběžníkového tvaru až k nárazníku. Z novinek vnější výstroje zaslouží pozornost zejména jednoramenný stírač ovládaný důmyslným klikovým mechanismem; ten jím nejen kývá, ale také jej posouvá ve směru stírací lišty.

Foto: Mercedes-BenzVšechny zážehové motory mají rozvod OHC s jediným vačkovým hřídelem v hlavě mezi dvěma řadami ventilů. Na kresbě je příčný řez šestiválcem typu 300 E

Tak se konečně dočkal inovace i nejarchaičtější prvek výstroje automobilu, byť princip jeho činnosti se nezměnil. Díky nové konstrukci se zvětšila stíraná plocha na 86 % celkové plochy čelního skla, což je rekord svého druhu, neboť ani dva stírače předchozího typu nesetřely více než 78 %. Stíraná plocha je symetrická a stírač leží v klidové poloze vždy před řidičem, takže již na počátku prvního kyvu čistí nejdůležitější místo skla. K zajištění dobrého výhledu přispívají i dvě elektricky vyhřívané trysky ostřikovače a na přání se dodává i elektricky vyhřívané vnější zpětné zrcátko, jehož topné tělísko se samočinně spíná po zapnutí zapalování, klesne-li teplota na povrchu zrcátka pod +5 °C.

Foto: Mercedes-BenzKaroserie má ještě výraznější klínovitý profil než u menšího typu M-B 190

Uspořádání i výstroj interiéru připomíná ostatní typy této značky a nabízí posádce mimořádnou úroveň bezpečí a komfortu. Velkou měrou k tomu přispívají pohodlná sedadla, zejména všestranně seřiditelné sedadlo řidiče, které lze nejen posouvat v podélném směru a měnit sklon jeho opěradla, ale i regulovat výšku a sklon sedáku. Novinkou je nastavování výšky opěrek hlavy předních sedadel otočným knoflíkem, jímž se seřizuje i sklon opěradla. Také zadní sedadla mají standardně opěrky hlav, které však lze z místa řidiče sklopit do prohlubní v plošině pod zadním sklem, aby při neobsazených zadních sedadlech neomezovaly výhled vzad. Na přání se dodává elektrické seřizování polohy předních sedadel s „pamětí“ dvou základních poloh, elektrické vyhřívání jejich sedáků a ortopedická opěradla s pneumatickou regulací tvaru.

Foto: Mercedes-BenzNávrh palubní desky tradičně respektuje bezpečnostní a ergonomické požadavky, stylisticky navazuje na ostatní typy a spojuje funkčnost s estetičností. Hlavní přístroje s přehlednými kruhovými stupnicemi jsou ve stíněné nástavbě před volantem. V organicky navazujícím středovém panelu jsou spínače, ovládací prvky ventilační, topné, popř. klimatizační soustavy a rozhlasový přijímač

Přední i obě krajní zadní sedadla jsou vybavena samonavíjecími pásy. Horní kotevní úchyty předních pásů jsou přestavitelné do tří poloh a jejich zámky jsou na rámu sedadel, takže správně upoutávají i cestující rozdílných postav. Při čelním nárazu zvyšují jejich účinnost samočinné napínače vestavěné do navíjecího mechanismu a ochranu řidiče ještě zlepšuje na přání dodávaný vzduchový polštář, instalovaný do hlavy volantu. Ppalubní deska je uspořádána ve stylu ostatních typů nové generace této značky a její výstroj je účelně rozdělena do dvou zón podle významu. Všechny ovládací prvky jsou ve snadném dosahu řidiče a z téhož důvodu je asymetricky umístěn i zámek víka odkládací schránky před spolujezdcem.

Foto: Mercedes-BenzNa přání mohou být všechny typy nové řady vybaveny elektricky posuvným sloupkem volantu, jímž lze plynule měnit jeho polohu ve směru osy až o 60 mm

Jízdní pohodlí zvyšuje nejen důkladná hluková izolace interiéru, ale i výkonná ventilační a topná soustava s elektronickou regulací předem nastavené teploty v rozpětí od 16 °C do 32 °C, nezávisle na rychlosti jízdy a vnější teplotě, převzatá z velkých typů řady „S“, pro něž byla původně vyvinuta. Jako zvláštní výstroj se dodává klimatizační soustava, umožňující nastavit rozdílnou teplotu pro pravou a levou polovinu interiéru. Bezprůvanová výměna vzduchu je rovněž řešena stejně jako u velkých typů, s odsávacími otvory v zadních blatnících v pásmu trvalého mírného podtlaku. Rozsah tohoto článku nedovoluje zmínit se podrobněji o dalších zajímavých prvcích výstroje, k nimž patří i komplexní kontrolní soustava všech světlometů a svítilen, stavu provozních náplní a dalších důležitých funkcí, nové bezpečnostní zámky se speciálně tvarovanými klíči znemožňujícími neoprávněné vniknutí do vozu nebo výrobu kopií apod. Úroveň standardní i mimořádné výstroje a výbavy odpovídá ostatním kvalitám nových typů, které právem patří k nejlepším své třídy.

Foto: Mercedes-Benz
K nejpozoruhodnějším prvkům výstroje patří stírač, jehož jediné raménko setře díky důmyslné kinematice pohonu 86 % plochy čelního skla. V klidové poloze neomezuje výhled, neboť je zčásti skryto za zadní hranou kapoty motoru

Jednotlivé modely nové řady W 124 se významněji liší jen motory. Z dosavadního výrobního programu byly převzaty oba menší zážehové čtyřválce 200 a 230 E, jakož i nejmenší „diesel“ 200 D. Dalším vývojem zejména jejich příslušenství se zlepšily provozní vlastnosti, podílející se na snížení spotřeby paliva. Menší karburátorový motor má např. novou pneumatickou regulaci základní polohy škrticí klapky pro stabilizaci otáček běhu naprázdno. Vstřikový čtyřválec byl vybaven vstřikovacím zařízením s kombinovanou mechanickou a elektronickou regulací, které se již osvědčilo u dvoulitrového motoru typu 190 E (viz AR 3/’83); mechanická regulace hlavních funkcí umožňuje nouzovou jízdu i při poruše elektronické soustavy, která řídí doplňkové funkce, jako uzavírání dodávky paliva při nuceném běhu naprázdno nebo obohacování při plném výkonu a při zahřívání motoru. Novinkou je elektronická regulace běhu naprázdno, stabilizující jeho otáčky při jakémkoli zatížení motoru, např. při přestavení volicí páky samočinné převodovky do některé jízdní polohy, při zapnutí kompresoru klimatizační soustavy aj. I při ohřívání motoru může být směs relativně chudá, což snižuje spotřebu paliva i obsah škodlivin ve výfuku.

Foto: Mercedes-Benz

Oba větší šestiválce jsou zcela nové. Od svých předchůdců (2×OHC) se liší především rozvodem s jediným vačkovým hřídelem v hlavě mezi oběma řadami ventilů, ovládaných vahadly s hydraulickými vymezovači vůle. Tenkostěnný blok motoru je vyztužen protažením bočních stěn 65 mm pod osu sedmkrát uloženého klikového hřídele s dvanácti protizávažími. Také písty i ojnice byly bez újmy životnosti a dalších vlastností odlehčeny a zvýšení účinnosti chladicí soustavy umožnilo zmenšit objem vodních prostorů motoru. Všemi těmito změnami se dosáhlo nejen zmenšení vnějších rozměrů, ale zejména významného snížení hmotnosti.

Foto: Mercedes-BenzPozoruhodným prvkem výstroje interiéru jsou opěrky hlav na zadních sedadlech: aby nerušily výhled vzad, není-li zadní sedadlo obsazeno, dodávají se na přání sklopné, ovládané z místa řidiče

Nový třílitrový motor je vzdor většímu objemu o 5,7 mm nižší, o 43 mm kratší a o 42 kg lehčí (včetně chladicí kapaliny a oleje) než jeho předchůdce z typu 280 E. Elektronické zapalování má víceparametrovou regulaci předstihu zážehu mikroprocesorem v závislosti na otáčkách motoru, jeho zatížení a teplotě. Vstřikovací zařízení je podobné konstrukce jako u čtyřválce 230 E. Stejně jako u velkých osmiválců jsou vstřikovací trysky obtékány vzduchem, jenž zlepšuje tvorbu směsi při malém množství paliva dodávaného pro běh naprázdno.

Základem nové stavebnicové řady vznětových motorů je řadový čtyřválec 200 D, koncepčně shodný s motorem typu 190 D (viz AR 4/’84). Všechny mají stejné vrtání 87 mm a zdvih 84 mm a oba větší motory jsou odvozeny přidáním jednoho, resp. dvou válců. Zcela nový je největší z nich, první vznětový šestiválec stuttgartské značky. Také do příslušenství těchto motorů již pronikla elektronika. Reguluje nejen počátek dodávky paliva řadového vstřikovacího čerpadla, ale u třílitrového motoru (u obou menších jen ve spojení se samočinnou převodovkou) i množství paliva při běhu naprázdno. Podobně jako u typu 190 D je motorový prostor všech nových vozů se vznětovými motory ze všech stran uzavřen izolačními panely, v nichž jsou jen nezbytné otvory pro kabely, potrubí a ovládací mechanismy. Výrazně se tím podařilo tlumit pronikání hluku motoru do interiéru i vně vozidla a snížit tak vrozený handicap jinak oblíbených „dieselů“. Pro zvýšení životnosti jsou střední a zadní tlumič výfuku i koncový díl výfukového potrubí zhotoveny z žárově pohliníkovaného ocelového plechu, u zážehových motorů z korozivzdorné oceli.

Foto: Mercedes-BenzPřístup k objemnému zavazadlovému prostoru je snazší než u ostatních typů této značky, neboť jeho víko sahá mezi koncovými svítilnami až k nárazníku

Všechny typy nové řady mají standardně čtyř nebo pětistupňové převodovky s přímým řazením, jejichž odstupňování je sladěno s charakteristikami přiřazených motorů. Na přání se dodává čtyřstupňová samočinná převodovka, ve spojení se zážehovými motory vybavená dvěma libovolně volitelnými řadicími programy – základním „S“ a úsporným „E“, při němž se vůz rozjíždí na II. stupeň a další vyšší se řadí při nižších rychlostech, resp. otáčkách motoru. Snižuje se tím spotřeba paliva a zvyšuje se jízdní komfort, neboť počet řazení v těchto provozních podmínkách je menší.

Podobají-li se vozy „malé“ a „střední“ řady tvarem karosérie, pak mají podvozky, až na detaily, zcela shodné. Bylo by ostatně nepochopitelné, kdyby se nevyužilo zejména moderních konstrukcí obou náprav, teprve nedávno vyvinutých pro typovou řadu W 201, jímž „malý mercedes“ vděčí za vynikající jízdní vlastnosti i za odstranění dřívějších problémů s použitím nízkoprofilových pneumatik. A tak jen rozměry jednotlivých prvků přední nápravy MacPherson i komplikované zadní nápravy s pěti závěsnými rameny každého kola byly přizpůsobeny rozměrům a hmotnosti větších typů. Podobně drobné změny doznaly i brzdy a řízení (na přání dodávané s elektricky posuvným sloupkem volantu), a tak odkazujeme čtenáře, kteří se nespokojí s připojenými základními technickými údaji a vyobrazením zmíněných konstrukčních skupin, na jejich podrobnější popis v AR 3/’83.

Foto: Mercedes-Benz

Vozy s třícípou hvězdou ve znaku patřily vždy k nejlepším ve své třídě. Image značky je založena nejen na osobité stylistice jednotlivých typů, formálně zdůrazňované tradiční maskou chladiče, na jejich mimořádné kvalitě a nadprůměrných provozních vlastnostech, ale i na přínosu stuttgartské automobilky všeobecnému pokroku ve vývoji automobilů, zejména v oblasti bezpečnosti. Od každého jejího nového typu se již jaksi samozřejmě očekává, že z této tradice nevybočí. Vědomí takového závazku sice někdy trochu brzdilo tempo zavádění novinek do sériové výroby (alespoň ve srovnání s některými konkurenčními značkami), ale takové „zaostávání“ vždy oceňovali majitelé těchto vozů, neboť si mohli být jisti, že se nestanou obětmi experimentů, které by z prototypů pronikly do sériových vozidel dřív, než mohly být odstraněny eventuální slabiny.

Foto: Mercedes-Benz

V posledních letech však i Daimler-Benz zrychlil tempo inovací a uplatňování pokrokových konstrukčních řešení i nových technologií, aniž však slevil ze své zásady priority kvality. Prokázal to před třemi lety zcela novým „malým“ typem 190 a nejnověji i od základu rekonstruovanou střední řadou. I když jsou zatím k dispozici jen údaje výrobce a několik předběžných testů v odborných časopisech, je pravděpodobné, že nové typy splní očekávání a stanou se, tak jako kdysi jejich předchůdci, etalonem, jímž se měří ostatní vozy této třídy. Ostatně připojené údaje o spotřebě paliva, největší rychlosti i zrychlení nepotřebují komentáře.

Foto: Mercedes-Benz

V nabízené paletě typů jistě najde každý dostatečně solventní zájemce takový, jenž vyhovuje jeho požadavkům. Od nejúspornějšího malého „dieselu“ s průměrnou spotřebou paliva pod 7 l/100 km až po temperamentní 300 E. Později patrně tento sortiment obohatí odvozené kombi „T“ i kupé. Nákladná konstrukce samozřejmě ovlivní i cenu nových vozů, které jistě nebudou patřit mezi „spotřební zboží“ na čtyřech kolech. Naopak ale nebudou ani exkluzívní nabídkou pro pár vyvolených. Vždyť jednotlivých typů předchozí řady W 123, jež měla ve své době na automobilovém trhu stejné postavení, se vyrobilo na dva a půl miliónu exemplářů, a to není jistě málo.

AR 3/´85

Převzato z časopisu

Fotogalerie