Alfa Romeo ES 30: novinka pro dva (retrotest, 1989)

Tato Alfa Romeo se nakonec skutečně vyráběla! Jmenovala se SZ a RZ a Otakar Gregora ji detailně popsal hned po premiéře prototypu na ženevském autosalonu 1989.

Jméno milánské firmy Alfa Romeo patří k těm, s kterými se tradičně spojuje automobilový sport. Abychom se nemuseli vracet do vzdálené minulosti, připomeňme alespoň úspěchy jejich vozů v mistrovství Evropy cestovních automobilů sedmdesátých let. Sportovní temperament nikdy nechyběl ani sériově vyráběným vozům Alfa Romeo, ať již to byly cestovní sedany nebo typy prozrazující jej již svým vzhledem. Ve výrobním programu byly vždy vozy, které více než užitnými vlastnostmi přitahovaly svými výkony a dynamičností a byly určeny milovníkům rychlé jízdy – např. v šedesátých letech typ 1750 Spider Veloce s krásnou otevřenou karoserií od Pininfariny, v následujícím desetiletí kupé Alfetta GT či 2000 GTV Veloce a v poslední době nejvýkonnější typy několika řad, shodně označované Quadrifoglio Verde, neboť mají ve znaku zelený čtyřlístek.

Foto: Alfa RomeoPlastová karoserie prozrazuje poněkud „těžkými“ liniemi charakteristické znaky Zagatova designu. Přesto má vynikající aerodynamické vlastnosti, mj. díky integrovaným nárazníkům i klenutému čelnímu sklu, přecházejícímu plynule do střechy. Součástí moderní stroje jsou i malé světlomety nové generace. Nezvykle působí vysoká záď. Víko objemného zavazadlového prostoru sahá až k nárazníku, do něhož jsou vestavěny koncové mlhové svítilny a zpětné světlomety

V nové generaci vozů této značky, do níž počítáme typové řady 75 a 164, však chybí vůz, jenž by svůj mimořádný temperament prozrazoval i sportovní „tváří“. V ekonomických obtížích nedávné minulosti však Alfě Romeo nezbyl čas k odstranění tohoto handicapu. Když koncem roku 1986 převzal koncern Fiat – resp. jeho skupina Fiat Auto SpA – chřadnoucí milánskou automobilku, byl nejprve zahájen konsolidační program, jehož prvním slibným výsledkem je řada sedanů 164 (viz AR 3/´88), jejíž vývoj se dokončoval již pod patronací turínského giganta. Brzy však došlo i na další kroky k posílení image Alfy Romeo, a to v oblasti, která jí byla vždy vlastní. Konstruktéři sportovního oddělení Alfa Corse dostali za úkol vyvinout v co nejkratší době čistokrevný sportovní vůz a technologicky jej připravit pro pozdější sériovou výrobu. Výsledkem jejich práce je prototyp dvoumístného kupé Alfa Romeo ES 30 (Experimental Sports Car 3000), předvedený při světové výstavní premiéře na letošním autosalónu v Ženevě.

Foto: Alfa RomeoKaždý detail interiéru ladí se sportovním charakterem vozu – kruhové analogové přístroje, tříramenný volant s tlustým věncem obšitým kůží, krátká řadicí páka, anatomická sedadla. Za povšimnutí stojí madlo na vnitřní straně sedadla spolujezdce, zřejmě stabilizační pomůcka při ostré jízdě v zatáčkách

Aby bylo možno zkrátit obvykle potřebnou dobu pro vývoj na minimum, měli tvůrci nového vozu zaručenu pomoc nejen vývojových pracovišť mateřské automobilky, ale i designerského oddělení Fiatu. Největšího urychlení se však dosáhlo využitím nejmodernějších konstrukčních postupů, zejména počítačových metod CAD již od předběžného návrhu. A tak byl první prototyp postaven v rekordně krátké době devatenácti měsíců. Kromě hlavního cíle celého vývoje nového vozu se tak v praxi ověřily možnosti, jak co nejrychleji realizovat nápady designerů. Vzhledem k tomu, že v konstrukci podvozku měly být použity po nezbytných úpravách osvědčené skupiny z jiných typů této značky a využita další technická řešení vhodná pro sportovní vůz, byla těžištěm vývoje karoserie. Vznikla v návrhářském středisku Centro Stile Alfa Romeo za spolupráce designerského oddělení automobilky Fiat a známé karosárny Zagato, jíž bude svěřena i sériová výroba.

Foto: Alfa RomeoDynamičnost vozu zdůrazňuje klínovitá linie profilu. Z estetického hlediska bude asi nejčastěji kritizován nepoměr zasklené a nezasklené plochy

Alfa Romeo ES 30 zaujme na první pohled tvarem karosérie, ztělesňujícím dynamičnost tohoto vozu. Je nesporně přitažlivá, i když její poněkud tvrdé a těžké linie, nepopiratelně prozrazující vliv Zagatova „rukopisu“, jistě vyvolají kritiku. Od mohutné čelní stěny, již tvoří vestavěný nárazník v celku se spoilerem, kromě něhož zde zbylo místo jen na stylizovanou typickou masku chladiče této značky a malé světlomety nové generace, stoupá výrazná klínovitá linie profilu k vysoké zádi, strmě spadající od odtokové hrany k nárazníku, rovněž zapuštěnému do karosérie.

Foto: Alfa Romeo

Zvlášť nápadný je nepoměr bočních zasklených a nezasklených ploch. Ačkoliv vůz není určen pro aktivní účast v automobilovém sportu (není však vyloučena), byla věnována mimořádná pozornost jeho aerodynamickým vlastnostem. Výsledkem je nejen příznivá hodnota součinitele čelního odporu vzduchu Cx = 0,30, ale i „přísavný efekt“, dosažený tvarem spodku, jenž spolu s oboustranně obtékanou aerodynamickou plochou na zádi vyvolává dynamické přitížení zejména zadní nápravy.

Foto: Alfa Romeo

Samonosný skelet je zhotoven ze svařených ocelových výlisků a vyniká tuhostí v krutu i ohybu. Vnější díly karosérie, přilepené ke skeletu, jsou z kompozitu Modar, vyvinutého a vyráběného společností ICI; jeho základem je tepelně vytvrzovaná metakrylátová pryskyřice vyztužená skleněnými vlákny. Pro zpracování tohoto materiálu byla vyvinuta i nová technologie. Plast se pod nízkým tlakem vpravuje do formy, v níž je již předtvarovaná vložka ze skleněných vláken. Díky tomu lze navrhnout díly proměnlivé tloušťky stěn v závislosti na zatížení.

Foto: Alfa RomeoKlasická přední lichoběžníková náprava s jednoduchými horními rameny a šikmými spodními příčnými, zkrutnými stabilizátorem a dutými kotoučovými brzdami s vnitřním chlazením

Po spojení se skeletem zvyšují plastové díly karosérie jeho tuhost. Předností této konstrukce, použitého materiálu i technologie jsou nízká hmotnost, snadné mechanické zpracování, vynikající tuhost, odolnost vůči vlivům prostředí a velmi dobrá přilnavost laku. Povrchová úprava karosérie spočívá v nanesení vrstvy základního laku, speciálně určeného pro plastové díly, a na něj vnější vrstvy laku, která se suší po dobu 60 minut při teplotě 80 °C. Spodek skeletu i jeho dutiny chrání před korozí zvláštní nátěry, odolné i proti mechanickým vlivům.

Foto: Alfa RomeoAlfa Romeo často používá zadní nápravy De Dion, jejíž předností je příznivá kinematika při poměrně nízké hmotnosti neodpružených částí. Podélně ji vedou dvě šikmé vzpěry se společným pružným zakotvením s programovanou tuhostí (viz detail) na příčce spojené se skeletem, příčně je ustavena Wattovým přímovodem. Tvoří montážní skupinu spolu s blokem spojky, převodovky a rozvodovky, po jejíchž stranách jsou rovněž duté kotoučové brzdy

Ačkoliv vozy nejnovější generace této značky mají přední pohon, byla dána u sportovního dvoumístného kupé ES 30 přednost klasické koncepci s motorem uloženým podélně vpředu a poháněnými koly zadní nápravy, protože takové uspořádání zaručuje dobré trakční vlastnosti a příznivé rozložení hmotnosti. Z palety motorů již vyráběných vozů této značky byl zvolen pochopitelně největší a nejvýkonnější – evropský vidlicový šestiválec PRV objemu 2959 cm³. Proti verzi z typu 164 má kompresní poměr zvětšený z 9,5 na 10,0:1, čímž jeho výkon vzrostl o 8 procent při otáčkách o 600 min⁻¹ vyšších. Změnila se ale i celá charakteristika, která je sportovně „tvrdší“, neboť točivý moment dosahuje stejného maxima při otáčkách o 1500 min⁻¹ vyšších. Tomu byla přizpůsobena i převodovka „sevřenějším“ odstupňováním, díky příznivé výkonové hmotnosti vozu 8,3 kg/kW však mají oba nejvyšší stupně převod menší než 1,0, aby se dosáhlo optimálního kompromisu mezi požadavky sportovního charakteru a úsporného provozu.

Pro příznivé rozložení hmotnosti bylo zvoleno uspořádání poháněcí soustavy „transaxle“, jehož byla Alfa Romeo průkopníkem už před víc než půlstoletím: spojka s převodovkou je uložena u rozvodovky zadní nápravy, což je výhodné i proto, že kloubový hřídel „namáhaný“ jen samotným točivým momentem motoru, nenásobeným převody. Při tomto uspořádání připadá z pohotovostní hmotnosti vozu 44 % na zadní kola a při plném zatížení se tento podíl jen nepatrně zvýší, což zaručuje dobrou směrovou stabilitu a příznivé trakční vlastnosti, umožňující plné využití výkonu motoru.

Foto: Alfa RomeoRobustní samonosný skelet je velice tuhý v ohybu i krutu. V něm jsou uloženy všechny podvozkové skupiny a k němu přilepeny vnější díly plastové karosérie

Ty nejlepší jízdní vlastnosti zaručují kromě sportovního ladění podvozkové skupiny zejména nápravy a brzdová soustava, převzaté z modelu Alfa Romeo 75 IMSA, určeného pro závody. Přední náprava je lichoběžníková s široce rozvidlenými rameny, odpružená dlouhými vinutými pružinami se souosými tlumiči. Zadní náprava De Dion příčně ustaveným Wattovým přímovodem patří již k charakteristickým konstrukčním znakům vozů Alfa Romeo. Její přednosti – zejména kinematické vlastnosti zaručující neproměnné postavení kol k vozovce, nezávislé na zatížení a propružování – vyniknou spolu s malou konstrukční hmotností zvlášť u rychlého sportovního vozu jako prvek aktivní bezpečnosti. Jízdní stabilitu zvyšují mírná konstatní sbíhavost a malý příklon zadních kol. Zárukou přesného vedení všech kol je spojení závěsných ramen náprav se skeletem kovovými klouby Uniball.

Foto: Alfa Romeo

Zvláštností podvozku kupé ES 30 je hydraulická soustava spojující tlumiče pérování všech kol s ovládáním řízení, jíž lze snížit světlou výšku vozu až na 60 mm. Toho lze využít při rychlé jízdě po dobrých silnicích, neboť se nejen výrazně sníží těžiště, ale zlepší se i aerodynamické vlastnosti. Výkonu motoru i dynamičnosti vozu je přizpůsobena brzdová soustava, jejíž duté kotouče mají díky kolům s 16" ráfky dostatečně velký průměr. Bezpečnou jízdu vysokými rychlostmi umožňují i speciální pneumatiky Pirelli Zero. Ovládání vozu usnadňuje řízení s posilovačem, ve dvou směrech seřiditelný volant umožňuje přizpůsobit jeho polohu postavě i návykům řidiče.

Jízdními vlastnostmi a temperamentem se Alfa Romeo ES 30 zařadí mezi nejlepší sportovní vozy své třídy. Zájem o ni jistě podpoří i to, že nadprůměrné dynamické vlastnosti nejsou zaplaceny nepřiměřeně vysokou spotřebou paliva. Zájemci, kteří si musí připravit asi 80 000 švýcarských franků, se však dočkají až počátkem příštího roku, kdy má začít sériová výroba zatím předpokládaného jednoho tisíce exemplářů.

AR 7/´89

Převzato z časopisu

Fotogalerie