Ford Transit Custom – Lehká vozba

V roce 2015 nesla každá osmá dodávka prodaná v zemích Evropské unie jméno Ford Transit. 

V polovině loňského roku představil Ford v Mnichově inovované Transity všech současných modelových řad, tj. Transit Courier, Transit Connect, Transit Custom a Transit. Nejvíce nás tehdy zaujala středně velká dodávka Transit Custom se zcela novým vznětovým čtyřválcem 2,0 l EcoBlue (podrobně viz AR 9/’16). Motory jsou vyráběny v britském závodě v Dagenhamu (Londýn) a vozy samotné pak v tureckém Kocaeli u Istanbulu. Vedle zásadní změny ústrojí pohonu, tj. motoru s převodovkou, byla provedena řada úprav přispívajících ke zvýšení jízdního komfortu, hospodárnosti a bezpečnosti provozu. Jsou to například adaptivní tempomat, signalizace opuštění jízdního pruhu, varování před nebezpečným odstupem, stabilizační systém ESP rozšířený o eliminaci účinku bočního větru (aktivní při rychlosti vyšší než 80 km/h) nebo identifikace dopravních značek. Nově je v nabídce i vzduchové odpružení zadní nepoháněné nápravy.

Vstup do kabiny je širokými dveřmi celkem pohodlný a pracoviště řidiče je příkladně ergonomicky uspořádáno. Nastavitelná poloha sedadla a sloupku řízení je dnes standardem. Jediné, na co si musí řidič trochu zvykat, je poměrně velký výškový rozdíl v poloze pedálů, konkrétně brzdy a plynu. Ovládání manuální šestistupňové převodovky lanovody od páky na přístrojové desce je překvapivě přesné a lehké. Jízdní vlastnosti vozu stírají rozdíl mezi osobními automobily a dodávkami. Směrová stabilita i při extrémní akceleraci a brzdění je vynikající. Co se nastavení podvozku týče, tak se samozřejmě předpokládá plné vytížení vozu; při našem vytížení na cca 40 % se „tvrdší“ podvozek choval jako „sportovní“, ostatně také výkonová hmotnost byla vyšší. Podle údajů výrobce oproti předchozí jednotce 2,2 l narostl točivý moment motoru až o 20 % a spotřeba klesla až o 13 %. My jsme na trase do Podkrkonoší, tvořené z jedné třetiny dálnicemi D8 a D11 a ze dvou třetin silnicemi první třídy v rovinatém kraji a v podhůří Krkonoš, naměřili z doplňování nádrže provozní spotřebu mírně nad 7 l/100 km, přičemž palubní diagnostika byla ještě příznivější. Pro -zákazníka jsou důležité celkové provozní náklady TCO (Total Costs of Ownership), do kterých se započítávají přímé i nepřímé provozní náklady, včetně těch servisních, a odpisy. Zkušenosti z jízdních zkoušek prototypů, které najely 5,5 milionu kilometrů, dovolily prodloužit základní servisní interval na 60 000 km nebo 2 roky.

Převzato z časopisu

Fotogalerie