Belaz Trucks – Obři z Běloruska

Největší automobil současné produkce pochází z běloruského Žodina od společnosti Belaz...

Začalo to před 55 lety, přesněji 14. září 1961, kdy první BělAZ 540 opustil výrobní linku v Žodinu (asi 50 km od Minsku) v tehdejší Běloruské sovětské socialistické republice. Firma, která zavedla značku BělAZ jako zkratku Běloruského automobilového závodu, přežila rozpad Sovětského svazu a po osamostatnění Běloruska pokračuje úspěšně ve vývoji i výrobě. Nabízí širkou paletu těžkotonážních vozidel, kdy k tradičním sklápěčům (dumperům) přibyly odvozené speciální stroje, jež nynější OJSC BELAZ ze Žodina v Minské oblasti nabízí na exportních trzích celého světa, k nimž patří USA (má obchodní organizaci Belaz Trucks Americas v michiganském West Bloomfieldu), Jižní Afrika, Austrálie, Střední a Jižní Amerika, Čína a mnohé další. Těžké sklápěče BělAZ (Belaz) dnes slouží ve více než sedmdesáti zemích, u nás to byl (či ještě je) například kamenolom na Zbraslavi u Prahy, či Severočeský hnědouhelný revír...

V roce 2011 započal vývoj největšího automobilu světa, o dva roky později se Belaz 75710 představil veřejnosti jako čtyřkolový sklápěč s dvojmontáží obrovských pneumatik na přední i zadní nápravě, dvojicí šestnáctiválců MTU/Detroit Diesel o celkovém výkonu 4660 k (3430 k) s elektrickým přenosem trakce na kola od Siemensu prostřednictvím elektromotorů (celkem 4800 kW), rekordní užitečnou hmotností 450 metrických tun (a celkovou 810 tun)! Podrobnější technické údaje, jak nového obra Belaz 75710, tak prvního typu BělAZ 540 s užitečnou hmotností 27 tun, přinášíme v obvyklých tabulkách. Pokrok je to neuvěřitelný, stačí porovnat hmotnosti a výkony. Samozřejmě, u vozu pro 450 tun nákladu (496 amerických tun) šlo především o prestižní záležitost, Belaz už dlouho na tuto metu útočil. První stroj byl dokončen v roce 2013 a dodán do ruského Kuzbasu (Kuzněcká pánev) pro dopravu vytěžených nerostů. V současné době k největším strojům tohoto typu patří německý Liebherr T 282B a americké Caterpillar 797F, resp. Bucyrus MT 6300 AC, dimenzované na 400 short tons (363 metrických tun), ovšem pouze jednomotorové (druhé dva mají stejný typ motoru jako Belaz 75710, ale ve dvacetiválcové verzi 3650 k/2684 kW); běloruský stroj je překonává rovněž délkou 20,6 metru (konkurenti nemají přes 15,6 metru) a celkovou hmotností 810 tun (vs. 597 až 624 tun). Petr Alexandrovič Parkomčuk, generální ředitel Belazu, na těžební výstavě MINExpo 2012 v Las Vegas oznámil rozsáhlé investice do sortimentu dnešních výrobků Belaz, které žodinský podnik pasují na výrobce nejkompletnějšího sortimentu sklápěčů pro provoz mimo silnice a strojů pro přemisťování půdy. Jedním z výsledků je Belaz 75710...

Bělorusskij Avtomobilnyj Zavod (BělAZ) vznikl už v roce 1948 jako výrobce zařízení pro těžbu, dopravu a zpracování rašeliny, v roce 1950 přidal výrobu nástaveb na podvozky jiných značek (cisterny ZiS), ale také sněžné pluhy, zemědělské stroje a další; Bělorusskij AvtoZavod se však z něho stal až o deset let později, kdy zahájil výrobu těžkých sklápěčů MAZ 525 (25 t) s motory D12A-300, převzatou z Minského AvtoZavodu. Dalším vývojem vznikl první klasický dumper BělAZ 540 (1961) s užitečnou hmotností 27 tun, budkou moderního střihu inspirovanou evropskou a americkou konkurencí, poháněný alternativně ruskými dvanáctiválci D12A-375 (čtyřdobý), resp. JaMZ-240 (dvoudobý). Sériová výroba započala v roce 1965, o dva roky později následoval BělAZ 548 (40 t) a poté 549 (75 t), nabízený s různými motory, mj. také z Československa. Závody ťažkého strojárstva ZŤS Martin podle francouzské licence vyráběly osmiválce SEMT Pielstick 8-PA4-185 o výkonu 1200 k (883 kW), jež se montovaly do vozů BělAZ 549 (75 t) a větších 7519 (110 t), které uvedly do výroby diesel-elektrický pohon (spalovací motor pohání generátor, trakční elektromotory jsou v kolech). Vznikly rovněž verze pro severní oblasti s předehřívačem motoru (540 S, 548 S) a soupravy (první byly tahače 540 V a 548 V s jednonápravovými sklápěčkovými návěsy).

Od té doby vznikla rozsáhlá paleta postupně modernizovaných typů, jejichž označení se zvyšovalo ze tří- na čtyř- a dnes pěticiferné. Součástí Belaz Holding (ustaven 2012) se staly MOAZ (Mogilevskij AvtoZavod, dříve MoAZ) od 2006, rovněž výrobce těžkých vozidel, Mogilevská továrna na železniční vozy (2009), strojírenské podniky Starodorožskij (2007), Kuzlitmaš (2011) a Slutskij (2011). Výrobní program Belaz Holding nyní tvoří těžké sklápěče (30 až 450 t), sklápěče se zvýšenou průchodností (dodává MOAZ), stavební stroje (skrejpry, nakladače, buldozery a domíchávače betonu na jiné podvozky, většinou MAZ), vozidla pro službu u těžařů, speciální pro práci v dolech pod povrchem (MOAZ), přepravníky pro metalurgické závody, další speciály (letištní tahače, mobilní zhutňovače povrchu), železniční nákladní vagony, garážové vybavení a také různé spotřební zboží. Belaz Holding spolupracuje se špičkovými dodavateli ze západní Evropy i Ameriky; vedle domácích výrobců vznětových motorů TMZ (Tutajev), MMZ (Minsk) a JaMZ (Jaroslavl), a nabízí hlavně MTU (Detroit Diesel), Deutz a Cummins; převodná ústrojí jsou Belaz, Allison, General Electric a Siemens. Pokud jde o licenční SEMT Pielstick PA4-185 ze slovenského Martina, dále u nás přepracovaný, tak v letech 1977 – 1984 bylo dodáno přes tisíc motorů do Žodina, dodávky určitě pokračovaly do roku 1989, ale v devadesátých letech po úpadku celého podniku ZŤS Martin, kdysi největšího výrobce tanků ve střední Evropě, skončila i tato spolupráce. Belaz ovšem změnu politických poměrů na rozdíl od těžkého strojírenství v Martině nejen přežil, ale úspěšně expanduje.

Belaz 75710 (2015)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – a) kapalinou chlazené vznětové šestnáctiválce do V/90°, dva typu MTU/Detroit Diesel 16V 4000, přeplňované turbodmychadly, uložené vpředu; každý motor 65 800 cm³ (ø 165 x 190 mm); 2330 k (1715 kW)/1900 min^‑1 a 9313 N.m/1500 min^‑1; b) elektrický přenos výkonu Siemens MMT500, AC/AC, dva trakční alternátory po 1704 kW a čtyři elektromotory po 1200 kW s planetovými převody v kolech; stálý převod 29,2; pohon všech kol.

PODVOZEK – žebřinový ocelový rám z podélníků a příček; obě nápravy tuhé s hydropneumatickým odpružením a příčnými stabilizátory; hydropneumatický brzdový systém se zdvojenými kotouči u kol, ruční hydraulická brzda na vnější kotouče kol a elektrodynamický retardér; hydrostatické řízení s jištěním pneumohydraulickými akumulátory; pneumatiky bezdušové radiální Bridgestone 59/80 R 63. 

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 8000 mm; d/š/v 20 600/9870/8165 mm;
ložný objem 157,5 (s převýšením 269,5) m³, hydraulické sklápění korby nahoru/dolů za 26/20 sekund; užitečná/celková hmotnost 450/810 tun; objem palivových nádrží 2x 2800 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 64 km/h; měrná spotřeba paliva 2x 198 g/kW/h; průměr zatáčení 45,0 m.

Bělaz 540 (1965)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený vznětový dvanáctiválec do V/75° s přímým vstřikem nafty, typ D12A-375, uložený vpředu podélně, OHV 2V; 38 800 cm³ (ø 150 x 180/186,7 mm); 15,0:1; 375 k (276 kW)/1650 min^‑1 a 1720 N.m/1200 min^‑1. Třístupňová převodovka (3 + 2Z)
s hydraulickým měničem; stálý převod 16,15; pohon zadních kol.

PODVOZEK – žebřinový ocelový rám; obě nápravy tuhé s hydropneumatickým odpružením; tlakovzdušné dvouokruhové bubnové brzdy, ruční mechanická na zadní kola a pneumatická nouzová na zadní kola; řízení s kapalinovým posilovačem; pneumatiky 18,00 - 25. 

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3550 mm; rozchod kol 2800/2400 mm; d/š/v 7180/3480/3413 mm; nájezdové úhly P/Z 35/58°; ložný objem 19 m³, hydraulické sklápění korby do 55° za 20 sekund; užitečná/celková hmotnost 27/48 tun.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 55 km/h; spotřeba paliva 125 l/100 km; stopový průměr zatáčení 16,64 m.

Převzato z časopisu

Fotogalerie