Fuso Canter Euro VI – Příjemná hračka

Silnice na západ od portugalského Lisabonu se staly příjemnou kulisou pro vstřebání prvních jízdních dojmů z nové generace lehkých nákladních vozidel Fuso Canter s motory emisní specifikace Euro VI.

Kompaktní lehký nákladní vůz těží ze spojení s koncernem Daimler AG především v tom ohledu, že se v jeho konstrukci objevují nová a také novátorská konstrukční řešení (pohon, motor, převod, systémy). Ve spojitosti se zvýšením celkové hmotnosti na 8,55 t – to už skoro není ani lehký nákladní vůz – jsem byl velmi zvědavý na funkci dvouspojkové převodovky Duonic. Pod kapotou nových Canterů je také další evoluce italského čtyřválce, která slibuje zajímavé jízdní výkony. V neposlední řadě mě zajímalo softwarové opatření Eco^®fficiency, motorová brzda, která je v této třídě vozidel unikátním zařízením a také jízdní schopnosti Canteru 4x4 nově vybaveného redukční převodovkou.

Za volantem

První runda sestávala z několika desítek kilometrů po okolí a nakonec centrem městečka Cascais, mimochodem, kolem něj jsou milionářské čtvrti a ve městě samotném potom největší Casino v Evropě. Je tedy zřejmé, že jsme se netoulali po žádné „chudobě“. Však jsme také do města vyrazili s Fuso Canterem Eco Hybrid – prvním opravdu sériově vyráběným hybridním lehkým nákladním vozem na světě (+ 8500 Eur oproti konvenčnímu pohonu). Hybridní pohon umožňuje řidiči při důsledném dodržování jízdní strategie ušetřit až dvacet procent spotřeby paliva. Výrazně k tomuto výsledku nahrává v nové generaci vozidel Canter také nová strategie řazení rychlostních stupňů a použití delšího stálého převodu. Na okruh kolem rozeklaného portugalského pobřeží jsem „vyzval“ nejtěžší z nejlehčích – 8,55 t těžký Canter, opět vybavený převodovkou Duonic a tentokrát standardně kratším převodem v hnací nápravě. Motor v současné emisní specifikaci nic neztratil na své pružnosti a dynamice, naopak díky kratšímu převodu v nápravě pocitově získal. Automatika Duonic řadí jednotlivé převody velmi hladce a vůbec působí velmi kultivovaným dojmem. Až to celé poměrně výrazně, opět jen pocitově, kontrastuje s plastikovým interiérem vozu, který nezapře své kořeny a hlavně mainstream mimoevropských zákazníků.

Umění jezdit

Co však na druhou stranu překvapilo, a musím říci, že trochu nepříjemně je fakt, že nový software řazení si není moc jistý sám sebou. V rámci splnění hlavního úkolu – šetření spotřeby paliva za každou cenu – řadí co možná nejdříve těžší převodové stupně bez jakéhokoliv ohledu a třeba jen standardní míry předvídavosti. Markantní je to především při výjezdech do, byť ne právě strmých, stoupání. Automat klidně zařadí vyšší stupeň, nechá motor klepat na 800 otáčkách a když se má již, již udusit, povolí mu nižší převod. V praxi je to velmi nepříjemné. Alespoň mírné odstranění tohoto drobného nešvaru vyžaduje velmi citlivou práci s pedálem akcelerátoru. Pochopitelně lze v rámci zkvalitnění estetického prožitku jízdy či při potřebě řadit jako člověk, přepnout na manuální mód převodovky a sázet si převody podle libosti – ale i v tomto módu musí být řidič v jistých ohledech zadobře s automatikou. Obdobné je to při jízdě z kopce a využívání motorové brzdy (klapka ve výfuku) – ta poskytuje nejvyšší brzdný moment při 2000 min^-1. To znamená, že je třeba držet motor v otáčkách a nejlépe si řadit dle svého gusta a sluchu – opět v jistých situacích si musíte počkat na automatiku.

Bez myšlení to nejde

Zajímavou zkušeností byla jízda zalesněným polygonem s plněpohonným Canterem vybaveným redukční převodovkou. Sedm a půl tunové vozidlo s velkou světlostí podvozku zvládne bez uzardění středně těžký terén s rozježděnými a blátivými cestami. Druhý redukovaný převodový stupeň řeší valnou většinu dopravních situací, do nichž se může normální smrtelník za volantem 4x4 dostat – zvláště když jde o užitkové vozidlo jehož primárním cílem je dovést náklad a ne hledat zážitky s co možná nejvyšší hladinou adrenalinu. Shrnuto a podtrženo: motor příjemně dynamický, naladění hnacího traktu (i u nejtěžší varianty) více než komfortní, převodovka Duonic rychlá a jemná, motorová brzda spíše jako hračka a nový software řazení Eco^®fficiency k zamyšlení – pokud se řidič nechce chovat v řazení zodpovědně, prozíravě a s veškerou péčí – potom není vlastní jízda nic moc. Ostatně to platí i u jiných vozidel, jen je v jejich konstrukci možná použito více blbůvzdorných řešení.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie