Den v Tatře - 110 let

Oslavy sto deseti let od počátku výroby vozidel vybavených spalovacím motorem v Kopřivnici proběhly 1. září 2007 v celém areálu nejstarší české automobilky.

Program byl opravdu velkolepý a rozhodně poukázal na fakt, že Tatra je nejenom úspěšnou výrobní společností, ale také platným členem kopřivnické komunity. Přesně v duchu slov předsedy představenstva a generálního ředitele pana Ronalda Adamse: „Naše firma má ke své obci stejnou povinnost, jakou mají ke své komunitě všichni občané. Tatra má úžasnou a možná nevyužitou sílu učinit z naší obce lepší místo pro život. Tato síla nespočívá pouze v penězích. Je to síla tří tisíc osmi set lidí… Všech nás, kteří pracujeme v Tatře. A připočteme-li členy svých rodin, můžeme dosáhnout až čísla přes deset tisíc. A to už je síla.“

Na polygonu, ve fabrice
Na firemní polygon, kde oslavy probíhaly, a do otevřených provozů automobilky přišly desítky tisíc lidí. Nejenom pracovníci Tatry se svými rodinnými příslušníky a nadšenci značky, ale celá řada obyvatel spádové oblasti. Byli však i tací, kteří vážili cestu nejen z nejzažších koutů republiky, ale též ze zahraničí. Svůj obdiv k vozidlům, které díky geniální konstrukci (páteřový rám a nezávisle zavěšené a odpružené výkyvné poloosy – Hans Ledwinka 1923) a jejímu postupnému rozvíjení (vzduchem chlazený motor – 1943, kombinovaný systém odpružení KING FRAME – 1997, vlastní vývojová verze vzduchem chlazeného osmiválce T3D s přeplňováním a chlazením stlačovaného vzduchu v emisní specifikaci Euro 4 – 2006) nemají v automobilovém průmyslu z konstrukčního pohledu prakticky konkurenci, přijeli vyjádřit například i velvyslanci USA, Indie, Malajsie, Vietnamu a další.

 

Vedle kulturního programu v jehož rámci vystoupili takové hvězdy populární zábavy jako je stále skvělá Věra Špinarová, Miky Žbirka, Jana Kirschner nebo skupina Kabát byla k vidění celá produkce automobilky a to jak civilních tak speciálních modelových řad. Vozy Terrno1 a Jamal tvořily základ prezentace, stejně jako představitelé speciální řady Armax. Co však postřehli nejen specialisté byl fakt, že Tatra poprvé na veřejnosti představila zástupce zákaznického projektu T 810. Vůz, který byl vybrán Českou armádou prochází právě nelehkými vojenskými zkouškami. O to zajímavější byla skutečnost, že v řadě vojenských vozidel byl jak podvozek ve standardním provedení, tak kompletní valník s opancéřovanou budkou!

Zájemcům o soutěžní a závodní vozidla pak jistě neušly ostré Tatry pro Dakar. To týmy Karla Lopraise i Tomáše Tomečka přivezly své soutěžní nářadí. Karel Loprais navíc přistavil i nejúspěšnější a odborníky nejvíce ceněnou soutěžní Tatru 815 2 ZE R55 4x4.1 „Puma“ s kapalinou chlazeným motorem KHD Deutz 1015, střední kabinou umístěnou nad přední nápravou a osmistupňovou, půlenou, převodovkou 16 TS 223. S ní získal Karel Loprais čtvrté, páté a šesté vítězství na Dakaru (1998, 1999 a 2001) a stal se nesmrtelnou legendou. Ostatně oba dva nejznámější protagonisty dakarského „tatrování“ jsme měli možnost vidět ve výjimečném exhibičním závodě na rychlostním okruhu polygonu. Zajímá vás kdo vyhrál? Oba piloti jedním dechem potvrdili, že vyhrála především Tatra!

Příjemná překvapení
Dalším z mnoha překvapení, které nám organizátoři a vrcholný management společnosti přichystal, bylo předvedení žlutého speciálu Tatra Jamal EVO II, se kterým kraloval Stanislav Matějovský v roce 2001 na evropských okruzích v rámci EP tahačů FIA. Tehdy s vozem vybaveným kapalinou chlazeným motorem se špičkovým výkonem 909 kW/1236 k a točivým momentem přesahujícím hodnotu 5300 Nm získal titul Mistra Evropy v kategorii Super Race Truck B. Ta skvělá zpráva, která představení „žluťáska“ provázela se váže k jeho zakoupení do majetku společnosti Tatra a k rozhodnutí o jeho prezentačním využívání!

 

Další specialitou, i když poněkud historizující, byla přesná replika motorových saní V 855 (2007). Sněžný speciál částečně odvozený z komponentů osobního vozu T 87 (1942) sice nikdy přesvědčivě neplnil svoji funkci, ale je důkazem toho, že konstruktéři Tatry se nikdy nezalekli žádného technického problému. Autorem téměř přesné repliky aerosaní (hnací buben saní má vodorovné „ozubení“ na místo původního šípového) vyrobených pro americké muzeum Jeffa Lana je lubinská firma Ecorra. Stejně jako rychlostního speciálu Ecorra Sport V8 (1997 – základ T 700) s nímž významný motoristický publicista a automobilový závodník Dr. Vladimír Dolejš 8. června roku 1997 dosáhl na mošnovském letišti průměrné rychlosti na kilometrovém úseku v obou směrech 270,8 km/h a maximální rychlosti 289 km/h. Vymazal tak letitý registrovaný československý rychlostní rekord Adolfa Veřmiřovského 207,972 km/h, kterého známý jezdec dosáhl na monopostu T 607-T2 při zkoušce absolutní rychlosti na silnici mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím v roce 1953. Dodnes Ecorra Sport V8 udivuje diváky okruhových závodů ladností svého designérského provedení, ne tak však již svými výkony. Bylo to přece jen vozidlo konstruované pro rychlostní rekord.

Tatra píše dějiny
Od repliky aerosaní bylo historicky blízko k rallye Vídeň – Kopřivnice, jenž zarámovala oslavy z hlediska milců především osobních automobilů Tatra. Přesto, že se bylo na co dívat a na co vzpomínat, je nutné si uvědomit, že osobní vůz Tatra je dnes opravdovou historií, která jde jen velmi těžko vzkřísit jinde než v garážích veteránistů popřípadě v depozitářích muzeí. To, co je dnes Tatra, jsou nákladní vozidla. Ostatně ani na sběratele starých automobilů nezapomněli a přivezli do Kopřivnice pěknou sbírku několika kusů. Každý z nich byl ukázkou výjimečnosti tatrovácké koncepce automobilu, a ve své době znamenal to nejlepší v daném segmentu co se efektivně pohybovalo na silnicích a v těžkém terénu.

 

Ať to byla T 111, která postavila všechny důležité stavby nejen v Československu, ale i v zahraničí (důkazem její obliby je pomník na dálné Sibiři – jediný svého druhu na světě), nebo T 128, ukázka standardizace konstrukce menšího „bratříčka“ T 111. Perfektní ukázkou rekonstrukce nákladního veteránu byla T 111 DC 5 dumper, která se v originální verzi proslavila navážením betonových směsí při stavbě přehradního díla Orlík. Ostatně T 111 je typ, který stojí na začátku úspěšné řady nákladních vozidel Tatra se vzduchem chlazenými originálními motory.

Vše začalo dvanáctiválcem T 910, přes atmosférické osmiválce a přeplňované varianty s mezichladičem stlačeného vzduchu se motory z Kopřivnice dostaly díky úspěšné a důsledné práci konstruktérů až k verzi Euro 4 SCR s potenciálem plnit emisní normy i Euro 5. Již dnes je tedy jasné, že vozidla TATRA budou nabízena s originálními vzduchem chlazenými motory v nejmodernějších emisních specifikacích až do roku 2013!

Mezi veterány jsme objevili také úžasnou T 813, osmikolku, která v době své největší slávy udivovala celý svět téměř neuvěřitelnými výkony v supertěžkém terénu. Co jsme se s nimi v rámci vojenské prezenční služby najezdili. Myslím, že vzpomínka na ni zůstane dlouho v našich srdcích. A vidíte, dnes je to již veterán – jeho první prototyp vyjel na cesty kolem Kopřivnice v roce 1966! Celá řada z nich je ještě v používání různých armád, navíc se s nimi můžeme setkávat na závodech truck trialu. Bylo by stále o čem povídat a na co se dívat, takže lze konstatovat, že Den v Tatře byl zkrátka málo vídaným počinem.