Podařilo se elektrickému Ioniqu 5 cestou do Monaka přeletět Alpy?

Vzali jsme Světové auto roku 2022, kterým je Hyundai Ioniq 5, a vydali se s ním přes švýcarské a francouzské Alpy do Monaka a zpět. Během této cesty jsme leccos zjistili nejen o samotném voze, ale především o elektrickém cestování.

Hyundai Ioniq 5 jsme v Automobilu představili již několikrát (například viz AR 3 a 8/’21), takže k informacím o technice odkazujeme právě tam – pro rychlý náhled oskenujte QR kód u tohoto článku. Ioniq 5 patří k elektromobilům nové generace, postaveným na platformě navržené výhradně pro elektrický pohon. To jsme při naší cestě ve čtyřech osobách ocenili hned od začátku, protože na rozvoru dlouhém rovné tři metry a se šířkou bezmála 1,9 metru poskytuje nadstandardní vnitřní prostor. Bez pocitu stísněnosti cestujete jak na předních, tak na zadních sedadlech, a zejména vepředu máte dostatek místa na nejrůznější předměty, které chcete mít u sebe. Vítaná je také možnost nastavování zadních sedadel. Rovněž zavazadlový prostor s objemem 527 l bohatě stačí na cestování ve čtyřech, když nevezete žádnou speciální výbavu. Navíc praktický je i přední zavazadlový prostor, kam se pohodlně vejdou například nabíjecí kabely.

Foto: Petr Hanke

Naši cestu jsme absolvovali s nejvýše postavenou variantou, tedy s akumulátorem o využitelné kapacitě 72,6 kWh a pohonem všech kol. S celkovým výkonem 225 kW (305 k), šlo tedy o verzi s normovaným dojezdem 460 km. Na cestu jsme vyráželi z Prahy a první den jsme měli v plánu ujet více než 600 kilometrů až do švýcarského Churu. Odtud následoval přejezd švýcarských alpských průsmyků Oberalp a Furka s nezbytnou odbočkou na známý Gotthard. Cesta pokračovala západním směrem na Martigny, italskou Aostu a odtud do Francie přes Val d‘Isére, město Modane, průsmyk Galibier, starobylý Briancon a dále do Provence. Odtud jsme postupně sjeli do Nice a následně do Monte-Carla. Cesta zpět byla z cestovatelského pohledu jednodušší a vedla přes Janov, Milán, Bellinzonu opět do Churu a odtud po dálnici zpět do Prahy.

Cestování na dlouhé vzdálenosti z principu není silnou stránkou elektrických vozů, nicméně naše cesta ukázala, že je vcelku snadno realizovatelné již nyní, v tomto raném stadiu vývoje vozů s elektrickým pohonem. Do značné míry v tom pomáhá skutečnost, že Hyundai ke svým elektrickým vozům dodává nabíjecí kartičku umožňující doplňování energie u různých poskytovatelů. To znamená, že si v navigaci nebo aplikaci Charge myHyundai najdete nabíjecí stanici, k ní přijedete, zapojíte kabel, máchnete kartičkou a nabíjení se spustí. Praktická je možnost filtrovat nabíjecí stanice podle výkonu, což se hodí zejména při dálkových cestách, kdy potřebujete nabíjet pokud možno co největším výkonem.

Foto: Petr Hanke

S elektrickým vozem samozřejmě musíte plánovat své cesty více než s automobily vybavenými spalovacími motory, nicméně zmiňované online funkce vše značně usnadňují. Počáteční obezřetnost z omezeného dojezdu a snaha o časté nabíjení a udržování stavu akumulátoru spíše nad 1/3 se s přibývajícími kilometry a důvěrou v elektrickou infrastrukturu rozplývala. V Ioniqu 5 máte prakticky vždycky jistotu, že na plné nabití ujedete 250, spíše 300 km – počítáme normální jízdu, a ne ekonomické řízení se snahou o maximální úspornost.

Samozřejmě nejhoršími podmínkami pro provoz elektromobilu jsou dálnice, kde s mocninou se zvětšující aerodynamický odpor a současně neefektivita elektrického motoru pracujícího ve vysokých otáčkách značně zkracuje dojezd. Nakonec se ale ukázalo, že situaci účinně řeší síť nabíjecích stanic Ionity rozmístěná kolem hlavních dálnic ve vzdálenostech přibližně 200 kilometrů. Díky ní se třeba při průjezdu Německem můžete bez potíží držet v levém pruhu a cestovat s okolním ­provozem rychlostmi 160 km/h a někdy i více. Spotřeba v těchto situacích sice vyskočí ke 30 kWh/100 km, ale hustý ­provoz většinou neumožní tyto rychlosti udržovat dlouho, takže dálniční ­spotřeba se nám nakonec zastavila na 26 kWh/100 km.

Na nabíjecích stanicích se ukázala jedna ze silných stránek Ioniqu 5, a sice rychlost nabíjení. Vůz je schopen nabíjet výkonem až 220 kW, ten sice udrží jen několik minut v oblasti mezi 15–20 % kapacity, ovšem i pak trvale udržuje hodnoty kolem 150 kW, a to až nad 80 % nabití. V praxi to znamenalo, že k nabíječce Ionity přijedete se zbývajícími 20 % a za 23 minut odjíždíte po načerpání více než 45 kWh a akumulátorem nabitým na více než 80 %, tedy na dalších 200 kilometrů. V tomto ohledu vše fungovalo zcela bez potíží, a navíc vynucené přestávky způsobily, že se při řízení cítíte svěžejší než při nonstop cestování, k němuž svádí dlouhý dojezd vozů se spalovacími motory.

To byla disciplína dálnice, další určitou obavu vyvolávaly cesty přes horské průsmyky, kde jsme během jednoho dne nastoupali i více než 4000 metrů. Tyto obavy se ale zcela rozplynuly po prvních „horských etapách“. Při výjezdech sice Ioniq 5 ukazoval spotřeby přesahující 30 a někdy i 40 kWh/100 km, nicméně během následujících sjezdů dokázal akumulátor naplnit třeba o 8 procent. Výsledná spotřeba po přejezdu horského sedla se tak pohybovala kolem 17 kWh/100 km, a to snadným přepočtem znamená více než 400 horských kilometrů.

Celé Švýcarsko je tak možné od východu na západ projet téměř na jedno nabití. Mistři ekorallye by jistě měli spotřeby ještě mnohem nižší, my jsme si ale užívali výkon i zátah elektrického pohonu, na který neměla vliv nadmořská výška, jako je tomu u spalovacích jednotek. Plynulé a tiché zrychlení ve výjezdech ze serpentin bylo velmi milou zkušeností, přičemž sjezdy okořenilo hraní si s možnostmi rekuperace. Ioniq 5 v tomto směru nabízí mnoho možností, protože buď zvolíte jednu z pevně daných úrovní, nebo aktivujete automatický režim. Pak také můžete rekuperovat manuálně pomocí brzdového pedálu, přičemž na displeji vždy přesně vidíte, kolik energie je možné rekuperovat a kdy již musí zasáhnout brzdová soustava, jejíž nástup je zcela plynulý a nepostřehnutelný. Při troše předvídání bylo možné naprostou většinu horských sjezdů absolvovat výhradně s brzděním motory, a tedy doplňováním energie.

Foto: Petr Hanke

Na konci naší cesty jsme zaznamenali průměrnou spotřebu elektřiny 22 kWh/100 km, a to zejména „díky“ dálnicím, protože mimo ně jsme se pohybovali kolem „horských hodnot“ 17 kWh/100 km. Celkové náklady na elektřinu činily 8413 Kč, což znamená náklady na jeden kilometr ve výši 2,63 Kč. Již zkušenosti získané během této cesty by ale jednoduchou změnou nabíjecích míst umožnily tyto náklady snížit o více než dva tisíce korun, což by znamenalo kilometrové náklady kolem 2 Kč.

Jedním z příkladů tohoto snížení je nabíjení při cestě z Prahy do Německa po dálnici D5. Instinkt velí zastavit na hranicích a nabít zde u nabíječky e.on, avšak na ní stojí 1 kW 15 Kč, zatímco s tarifem Ionity Premium nabíjecí karty Hyundai stojí nabití u nabíječky této sítě, které je vzdálené asi 40 km u německého města Wernberg-Köblitz, jen 7,70 Kč. Takže jednou změnou rázem úspora i 350 Kč na jednom nabíjení. A právě v tom spočívá aktuálně jedno úskalí elektromobility, a sice, že ceny za nabíjení, jež se často mění a znáte je prakticky pouze u sítě Ionity, máte k dispozici jenom v aplikaci, a to po jejím propojení s vaší nabíjecí smlouvou. Když máte vůz půjčený nebo z nějakého důvodu nechcete aplikaci používat, nabíjíte takříkajíc naslepo. Extrémem na naší cestě bylo nabíjení pod lanovkou v rakouském Schoppernau, kde jedna kWh pomalého nabíjení stála 27,5 Kč, což jsme zjistili až po následném vyúčtování. Zkušenější elektromobilisté se proto takovýmto pastičkám vyhýbají a jsou při hledání nabíjení pozornější, než jsme byli my.

Během naší cesty se ukázalo, že v Ioniqu 5 se velmi příjemně žije a že je vozem, který nenutí svoji posádku spěchat, což velmi dobře ladí s charakterem elektrického pohonu. Současně ale právě elektrický pohon přispívá k vysoké míře komfortu cestování svým podáním výkonu i nízkou hlučností. Také elektrická infrastruktura se již nyní ukázala jako funkční, škoda jen, že nejde snadněji zjišťovat aktuální ceny nabíjení. 

Charge myHyundai

Soubor řešení nabíjení na cestách Charge myHyundai umožňuje přístup do evropské sítě více než 260 000 nabíjecích stanic různých poskytovatelů. Jde o službu, kterou poskytuje společnost Digital Charging Solutions, hlavní hráč v tomto oboru, i pro jiné značky. Zákazník pomocí karty spouští nabíjení a na konci měsíce mu přijde vyúčtování s fakturou.
Hyundai nabízí 2 tarify: Flex a Smart.
Flex: platí se pouze aktivační poplatek 60 Kč + cena elektřiny podle provozovatelů + poplatek 12 Kč za zahájení nabíjecí relace. Ionity: 21 Kč/kWh.
Smart: měsíční poplatek 99 Kč + cena elektřiny podle provozovatelů, bez plateb za zahájení nabíjecích relací. Ionity: 21 Kč/kWh.
+ balíčky Ionity Lite (125 Kč/měsíc a 14,35 Kč/kWh) a Ionity Premium (335 Kč/měsíc a 7,70 Kč/kWh)

Převzato z časopisu

Fotogalerie