Tannistesten 2023 – Důvod k panice…?

Největší nezávislé novinářské testování nových automobilů na světě proběhlo letos ve svém 45. ročníku. Neformálně tím začal i proces volby evropského Vozu roku 2024 (COTY).

Více než čtyři dekády se na počátku podzimu do hotelu Tannishus na pobřežním výběžku dánského městečka Tversted na úplném severu Jutského poloostrova sjíždějí porotci volící evropský Vůz roku (Car of the Year), aby se seznámili s nejnovějšími automobily, které se na počátku následujícího roku utkají v souboji o titul COTY. Letos se na prostranstvích kolem hotelu seřadilo takřka pět desítek vozů reprezentujících 23 typů patnácti značek, aby zde byly od 23. do 28. září k dispozici rekordnímu počtu jedenatřiceti porotců COTY z osmnácti zemí.

Tannistesten (jak zní označení těchto zkoušek v dánštině) zajišťuje tradičně severská část poroty COTY a letos je posedmé organizoval dánský autoklub FDM v čele s charismatickým kolegou, porotcem Sørenem Rasmussenem. Ten byl navíc letos v zimě zvolen novým prezidentem jury. Samozřejmostí je pondělní společné focení na pláži za hotelem a úterní zkoušení tzv. losího testu na letišti v Sindalu. Součástí zkoušek bylo i letos testování schopnosti vozů samočinně zastavit při couvání před překážkou v podobě certifikované figuríny dítěte na odrážedle. Proti studenému a deštivému loňskému ročníku nás ten letošní přivítal jasnou oblohou a odpoledními teplotami kolem 20 stupňů.

Pouze spalovacím motorem byly osazeny jen dva vozy Ford Bronco, čtyři jiné měly hybridní a devět dalších plug-in hybridní poháněcí ústrojí. Ještě pod embargem jsme jezdili s vozy BMW i5, Kia EV9 a Renault Scenic. Připomeňme nyní několik nejzajímavějších automobilů, s nimiž se v České republice zřejmě letos nesetkáme, ačkoli plány jsou již připraveny.

Zatímco loni nám vůz ES8, luxusní SUV šanghajské akciové společnosti Nio, přivezl po ose norský prodejce s doutníkem v koutku úst, letos do Tannisu přijela osmičlenná výprava včetně čínských technických specialistů z Nio Europe, aby nám představila hned šest vozů Nio čtyř dalších typových řad. Všem je společný akumulátor. Ten si kromě běžného nabíjení můžete na některé z plně automatizovaných stanic nechat během tří minut vyměnit za nabitý (představíme v prosincovém Automobilu). Byd, největší výrobce automobilů s elektrifikovaným pohonem na světě, přivezl čtyři vozy typu Seal (viz str. 18). Úhledný čínský sedan má proporce stávajícího Superbu. Baterie i polovodiče si mimochodem vyrábějí sami.

Americký (kapitálově však již spíše čínský) Fisker Ocean v Dánsku překvapil reálnou schopností ujet na jedno nabití bez problémů přes 700 kilometrů. Třešničkou na dortu se na dánských Tannistesten stal další Američan: superelektromobil Lucid Air, který vám představíme v prosincovém Automobilu.

Obecně vzato: všechny dostupné vozy spolehlivě na jedno nabití ujedou přes 500 km, sledují pozornost řidiče senzory v černé kapličce na horní části krytu volantu, akusticky hlásí překročení povolené rychlosti a v automatizovaném režimu jízdy velmi schopně vedou i bez vodorovného značení, což mimochodem spadá mezi homologační podmínky pro rok 2024.

Také letošní Tannistesten byly ve středu završeny slavnostní Dinner of the Year, večeří, na níž se u společné tabule sejdou porotci Car of the Year se svými pobočníky a vrcholnými představiteli automobilek. S nimi jsme během týdne společně snídali, obědvali i večeřeli, ale tentokrát v oblecích. Po třech letech naštěstí nechyběl Rogers Søgaard (95), jeden ze zakladatelů Tannistesten, ani donedávna prezident COTY Frank Janssen, jenž od letošní zimy zastává úlohu výkonného ředitele ankety. Jde o nově připravenou, veskrze administrativní pracovní pozici, jež je částečně hrazena z rozpočtu COTY, takže se Frank musel rozloučit s úlohou porotce. Připomeňme, že testy v Tannisu jsou, stejně jako celá odborná anketa Car of the Year (COTY), naprosto nezávislé. Veškeré náklady na cestu, ubytování či stravu si platí každý porotce sám a vstupní poplatek 150 euro je příspěvkem do organizačního rozpočtu. To je stejné jako v případě únorových finálových jízd. Výrobci pouze dostávají příležitost přivézt do Dánska své vozy a servisní zázemí, a také odborníky z konstrukce a marketingu pro neformální diskuse.

A jak to bude dál? 23. listopadu vedení jury Car of the Year zveřejní tzv. longlist, tedy seznam kandidátů na titul COTY 2024, a o čtyři dny později bude známá sedmička finalistů. Ve dnech 12. a 13. února roku 2024 si je naposledy vyzkoušíme ve známém prostředí testovací trati CERAM v Mortefontaine u Paříže a laureát COTY 2024 bude slavnostně vyhlášen na sklonku února v předvečer otevření autosalonu v Ženevě.

Takže zpět na začátek. Je důvod k panice? Zatímco loni bylo 45 % přistavených vozidel čistě elektrických, letos jich bylo již 69 %. To potvrzuje skutečnost, že Tannistesten jsou spíše sondou do budoucnosti než ukázkou současného stavu věcí v každé z evropských zemí. Zároveň jde o ukázku jistého váhání, vždyť v roce 2021 jich bylo plně elektrických 62 %, když pouze Volkswagen Caddy a Range Rover spalovaly naftu! Není samozřejmě jisté, zda právě z tohoto okruhu nových vozidel vzejde laureát titulu Car of the Year 2024. Řada z nich v listopadu podle všeho nesplní všechny požadavky pro zařazení do oficiálního longlistu, zatímco se na něj jistě dostanou automobily, jež zkoušet teprve budeme, případně jsme tak činili při jiné příležitosti již dříve.

Čínské značky si s ofenzivou na náročné evropské trhy počkaly, až si tu sami zakážeme motory s vnitřním spalováním, do jejichž po všech stránkách náročné produkce podle přísné normy EU6 se jim zkrátka nechtělo investovat, a nastupují s elektromobily. Jak i letošní Tannistesten prokázaly, některá jejich vozidla souborem svých provozních vlastností drtivě přesahují produkty tradičních evropských značek. Krok s nimi tak vlastně drží jen do detailu doladěné „prémiovky“ typu BMW i5 či originálně pojaté stroje jihokorejského koncernu Hyundai v čele s Ioniqem 6 a ohromným SUV Kia EV9, ale po delší době i Američané (Jeep, Fisker, Lucid).

Z pohledu evropských koncernů lze konstatovat, že následující dekádu přežijí jen ty schopné ve změti unijních přepisů a vlastních dogmat udržet produkci automobilů se spalovacími motory co nejdéle. Jen ty jsou totiž pro výrobce skutečně rentabilní, protože nemusí na minimum omezovat marži na úkor drahých akumulátorů, potažmo bateriových článků nakupovaných výhradně z Asie. Vždyť třeba Jeep Avenger, držitel titulu COTY 2023, byl původně prezentován výhradně jako elektromobil. Vychází z platformy PSA (stejně jako letošní Fiat 600) a jen v zákulisí jsme se dozvěděli o bezmála tajně prodávané verzi se spalovacím motorem, jež ale nyní tvoří 60 % z celkově přijatých 40 tisíc objednávek.

Ale. Čínská ekonomika sice působí rigidním dojmem a vyniká kumulací hotovosti, surovin i vývojových a výrobních kapacit, na druhou stranu těžko plně pochopíme politické zákulisí jejího běhu. Vzpomeňme třeba náš test velmi schopného čínského vozu Aiways U5 (viz AR 2/’22). Své předpolí si firma zbudovala přímo na úctyhodné adrese Dürrstrasse číslo 1 v Mnichově, na dohled od centrály BMW. Pět desítek vývojářů tam tehdy pracovalo na adaptaci vozů pro evropské podmínky a expanzi po celém kontinentu. V portfoliu měli řadu dalších typových řad, ale letos v létě ­Aiways podle všeho zkrachoval a zmizel z mapy. Takže situace se sice v tuto chvíli pro evropský autoprůmysl nevyvíjí zrovna příznivě, nicméně flintu do žita zatím házet nemusíme.

Car of the year (COTY)

Odborná anketa volící Vůz roku (Car of the Year, COTY) běží bez přerušení od roku 1964 a je zcela nezávislá. Organizaci tradičně zajišťují časopisy Auto (Itálie), Autocar (Velká Británie), Autopista (Španělsko), Autovisie (Holandsko), L’Automobile (Francie) a Vi Bilagare (Švédsko). Německý Stern se svojí podporou před několika lety skončil a nahradily jej Automobil Revue (Švýcarsko), Autotrends (Belgie) a Firmenauto (Německo). Porota v současnosti sestává z 61 členů z 23 zemí zejména západní a střední Evropy. Dvěma porotcům z Ruska z pochopitelných důvodů zůstává členství pozastaveno. Česká republika má v COTY jednoho zástupce od roku 1993, vždy šéfredaktora magazínu Automobil. Do roku 2000 jím byl Milan Jozíf, do roku 2015 Tomáš Hyan a od roku 2016 za Českou republiku volí autor článku.

Převzato z časopisu

Fotogalerie