Stavební vozidla – Lom v Granollers 3.

Poslední skupinkou vozidel, která jsem si nechal na konec dvoudenní prezentace v katalánském lomu Granollers, byla stavební vozidla Renault Trucks C. Podnikl jsem s nimi několik jízd po více méně zpevněných površích obslužných komunikací těžebního díla.

K dispozici byla tří a čtyřnápravová vozidla s pohonem kol zadních náprav. S jedenácti a třináctilitrovými motory bylo možno vyzkoušet C480 R8x4 (353 kW/480 k/2400 N.m) s hydraulickou rukou na zadním čele a třínápravové R6x4 C460 (338 kW/460 k/2200 N.m) a C520 (vrcholná motorizace, 382 kW/520 k/2550 N.m) a tahač stavebních návěsů T6x4 s nejsilnějším motorem s typovým označením C520. Všechny vybavené automatizovanými převodovkami Volvo Group se systémem řazení Optidrive.

„Nejslabší“ prezentovaný

Třešničkou na dortu tentokrát nebyl nejsilnější model, ale, pro někoho možná překvapivě, avšak pro mě zcela jednoznačně „nejslabší“ model v podobě třínápravového sklápěče C320 R6x4 s osmilitrovým motorem DTI 8. Ten je v nabídce ve třech úrovních maximálního výkonu (184 kW/250 k/950 N.m, 206 kW/280 k/1050 N.m a 235 kW/320 k/1200 N.m), samozřejmě v rámci firemní strategie i on je opatřen kombinací systému EGR a SCR nastavených tak, aby beze zbytku splňoval přísné emisní limity Euro VI. Je osazen palivovou vstřikovací soustavou Common Rail, která pracuje s tlakem 2000 barů. Stejně jako vozidla s motory o zdvihovém objemu jedenáct a třináct litrů i ta s menšími motory DTI 8 mohou být vybavena jednou z několika převodových skříní. Primárně je jistě na straně výrobce snaha používat koncernové skříně Volvo Group doplněné o vlastní automatizovaný systém řazení s různými módy odpovídajícími typickému druhu provozu. Nicméně i zde je možnost osadit vůz převodovkou ZF nebo plně automatickou převodovkou Allison. Dané převodové skříni potom odpovídají také pomocné odlehčovací brzdové systémy. Zde je na výběr hned celá řada začínající výfukovou motorovou brzdou (120 kW), motorovou brzdou Optibrake (170 kW), dvěma variantami elektrického retardéru Telma 72-00 resp. 72-60 (480 kW resp. 626 kW), motorovou  brzdou    Allison (400 kW) a konče ZF Intarderem jako součástí stejnojmenné převodové skříně (420 kW).

Řazení, výkon, manévrovatelnost

Osm krát čtyřka se čtyři sta osmdesáti koňovým motorem a hnanými koly obou zadních náprav je velmi příjemné vozidlo, a to i v lehkém terénu. Motorová brzda Optibrake, která je nedílnou součástí výbavy, pokud je vůz osazen dvanáctistupňovou automatickou převodovkou z produkce Volvo Group, poskytuje více než dostatečný brzdný výkon včetně poměrně strmých sjezdů, které lze na obslužných komunikací povrchových lomů nalézt. To, za co si vozidlo zaslouží výraznou pochvalu, je manévrovací schopnost, ale to bych se v případě nových stavebních vozidel Renault Trucks opět jen opakoval. Velmi solidní interiér vozu je možná více komfortní než by bylo nezbytně nutné, ale to je trend doby. Řidiči nákladních vozidel se musí cítit na pracovišti pomalu lépe než doma a rozhodně velmi podobně jako ve svém soukromém osobním automobilu. Jak již řečeno, nejvíce jsem se těšil na „nejslabší“ model z prezentované flotily. Sice se mi nepodařilo od instruktorů ani odborných garantů s jistotou zjistit, zda měl vůz převodovku Volvo Group nebo ZF, v každém případě však strategie řazení převodových stupňů byla poněkud odlišná od „velkých a silnějších“ bratří. Převodovka si více nechala říci pomocí dávkování pedálem akcelerátoru, téměř bych řekl, že tento druh ovládání přímo vyžadovala v zájmu plynulosti jízdy. Někomu může tato strategie připadat, v době velmi přesných automatizovaných systémů řazení vybavených specifickými módy pro daný druh provozu, poněkud nadbytečná. Mě osobně přijde standardní a příznivá. Ale je to jen na osobě řidiče. Stejně tak, jako celá řada úkonů, kterými lze ovlivnit to, co je dnes jedno z nejdůležitějších kritérií – provozní náklady obecně a spotřeba paliva konkrétně.

Profesionální služby

A to je také jeden ze silných důvodů, proč finální výrobci těžkých nákladních vozidel, Renaut Trucks nevyjímaje, velmi vehementně nabízí školení efektivní jízdy, jakousi vyšší autoškolu profesionálních řidičů. Díky níž totiž řidič pozná podrobněji a více do hloubky možnosti techniky ukryté nejen pod kapotou „svého“ vozidla. Prohloubí si znalosti o tom, jak který elektronický systém lze využít ve prospěch snížení provozních nákladů. Dnes mohou být za opravdové profesionály považovaní pouze ti, kteří se v pravidelných intervalech neváhají vzdělávat!  

Převzato z časopisu

Fotogalerie