ACMAT (Renault Trucks Defense) – Koloniální vozy

Francouzské automobily ACMAT ALM, vyvinuté pro provoz v někdejších koloniích a jiných rozvojových zemích, stále vykonávají spolehlivé služby…

Překvapením bylo oznámení společnosti Renault Trucks Défense (Volvo Group), která malého francouzského výrobce Acmat převzala 16. května 2006, že hodlá nejen zachovat značku Acmat, ale také s novým managementem pokračovat ve vývoji a výrobě těchto vozů, připravit nové modely, rozšířit prodej ve Francii i export a podpořit aktivity MCO (udržení provozo­vaných vozidel v operační kondici). Acmat totiž od roku 1958 vyrobil přes dvanáct tisíc speciálních terénních automobilů, jež slouží v padesáti různých zemích, především v Africe, Saúdské Arábii, Libanonu, Kypru, Irsku, Mexiku atd. V době převzetí firmy měla francouzská armáda ve výzbroji celkem 1474 vozů Acmat, z toho 1267 typu VLRA 4x4, 194 typu VLRA 6x6 a třináct typu VLA 6x6. Jejich největší předností kromě vysoké průchodnosti terénem je velký stupeň stan­dardizace, tedy zaměnitelnost většiny dílů i po několika desetiletích výroby…

Základy značky sahají až do roku 1924, kdy René Legueu založil v Meaux mechanickou dílnu a o deset let později provedl první specifické úpravy nákladních vozů pro terénní provoz. Po válce v roce 1948 založil firmu ALM (Ateliers Legueu Meaux) a pustil se do přestaveb nákladních vozů Panhard na pohon 4x4, z nichž v roce 1954 odvodil první vlastní automobil ALM TH4. V padesátých letech vyráběl také typ WPK s předním po­honem, jenž se uplatnil nejen jako nízko­podlažní skříňový vůz, ale i pro zásobování letadel Air France na letištích.

Na popud výzkumníků ze Sahary zahájil vývoj speciálních typů 4x4 a 6x6, o něž projevila zájem také francouzská armáda. Z pikapu TF4 (1960) ve stylu Dodge odvodil lehký nákladní typ TPK4 (TPK6) s pohonem čtyř (šesti) kol, jenž předurčil legendární VLRA (Véhicule Léger Reconnaissance et d’Appui), představený v roce 1967 a vyráběný dodnes jako další generace TPK (P značí motor Perkins). Paul Legueu, syn zakladatele ALM, v roce 1965 společnost převzal, přejmenoval na ACMAT (Ateliers de Contruction Mécanique de l’Atlantique) a přestěhoval do dnešního sídla v Saint Nazaire. Na dlouhá léta se typ VLRA stal nosným výrobkem malé továrny, která od roku 1960 používala výhradně britské osvědčené vznětové motory Perkins.

Robustní konstrukce s žebřinovým rámem a dvěma nebo třemi poháněnými tuhými ­nápravami nese kapotovou budku jednoduchých tvarů, otevřenou nebo uzavřenou; nástavbu různého druhu podle přání klienta; palivové nádrže o objemu 430 (typ 4x4) nebo 500 litrů (6x6) včetně čtveřice kanystrů po 20 l; nádrž pitné vody o objemu 200 litrů a jednoduchou montáž terénních pneumatik Michelin 12,5 x 20 XL. Šestiválcový vzně­tový motor Perkins 6.354, legenda své kategorie (vzniklo téměř dva miliony exemplářů pro různé aplikace), pohání také Acmat, a to podle typu s výkony 88 až 107 kW (120 až 145 k)/2800 min^‑1 a prostřednictvím čtyřstupňové (4x4) nebo pětistupňové převodovky (6x6), vždy ovšem s terénní redukcí a závěry diferenciálů. Kola jsou odpružena svazky listových per a odolnými teleskopickými tlumiči Sahara.

Užitečná hmotnost čtyřkolových typů se pohybuje od 1,5 do 3,5 tuny, šestikolových od 4,0 do 6,0 tuny (podle nástavby); celková 6,75 až 10,0 tuny. Vozy mají přes 80 procent shodných dílů, nájezdové úhly P/Z 44/30° (typ 4x4), největší rychlost 85 až 90 km/h a minimální dojezd 1600 kilometrů! Překonávají také brody do hloubky 0,80, resp. 0,90 metru. Není bez ­zajímavosti, že Acmat VLRA 4x4 TPK 420 vyhrál kategorii kamionů na soutěži Paříž-Dakar 1981 a obsadil osmnácté místo v absolutní klasifikaci mezi osobními vozy (celkově zvítězil René Metge na Range Roveru).

Během let vznikly vojenské obrněné vozy VLRB (= Blindé) na základě VLRA; také v provedení TCM (motor Cummins); v letech 1991 – 2010 se vyráběla druhá generace WPK (s bezkapotovou budkou), ovšem už s pohonem všech kol (4x4, 6x6 a 8x8) a užitečnou hmotností 4,0 až 8,0 t pro vojenské účely (přeprava kontejnerů), označená VLA (Véhicules Logistiques de l’Avant). Paul ­Legueu zemřel v roce 1998, o čtyři roky později byl Acmat v likvidaci, v roce 2004 se zrodil plán obnovy a v květnu 2006 se podnik se 120 zaměstnanci stal součástí Renault Trucks. Pod novým vedením Francoise Bouviera došlo k modernizaci VLRA (upravená budka) i k zavedení nové techniky (motory EU5, samočinné převo­dovky). Splněn byl i slib vývoje nových ­modelů, v roce 2009 se představil terénní pikap ALTV (Acmat Light Tactical Vehicle) s turbodieselem 2.5 a samočinnou pětistupňovou převodovkou, v roce 2011 následoval hasičský speciál Acmat 4x4 CCFL na zá­kladě VLRA, ovšem poháněný motorem ­Renault DXi 5. Výrobní program Acmatu v rámci Renault Truck Défense zahrnuje nyní pikapy ALTV, terénní vozy VLRA 4x4/6x6 a jejich pancéřované obrněné verze, ori­ginální jednonápravové i dvounápravové ­přívěsy včetně polních kuchyní a motor­generátorů, speciální typy s dvojitou budkou a hasičské speciály. Výroba pokračuje v západofrancouzském Saint Nazaire.

Převzato z časopisu

Fotogalerie