Rovnováha – Jak se do lesa volá...

V polovině prosince minulého roku Rusko potvrdilo umístění raketového systému Iskander-M v oblasti města Kaliningrad. S perimetrem doletu až 480 km to znamená, že by to někteří sousedi měli alespoň zaregistrovat.

Je to pořád stejné. Zkrátka rovnováha musí být, na té je přece založen samotný princip života, natož pak soužití rozdílných politických a sociálních systémů. Nikoho by tedy nemělo moc překvapit, že po té, co se dlouhodobě veřejně propírala strategie tzv. „NATO missile defence system“, v níž svého času hrála roli i Česká republika, došla na ruské straně někomu trpělivost a Iskandery-M do kaliningradské oblasti poslal. I když se předtím spekulovalo, že tohoto kroku bude ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou ušetřena.

9K720 Iskander

Mobilní balistický raketový systém Iskander-M, v kódu NATO označován jako SS-26 Stone, se poprvé na veřejnosti objevil již v roce 1996 (v ruské státní televizi). O deset let později byly taktické balistické rakety Iskander-M zavedeny do armádní výzbroje. Jejich základním bojovým úkolem je, hypersonickou rychlostí s vysokou přesností zásahu, přinést zhruba 800 kg trhaviny konvenčního výbušného materiálu po kvazi balistické křivce do prostoru cíle, a to jak stacionárního tak mobilního. Raketa je jednostupňová s pevným palivem a disponuje neoddělitelnou výbušnou hlavicí v podobě několika modelů: klustrový systém, thermobarický výbušný systém, zemský penetrátor na hloubkové ničení obranných systémů či například elektromagnetický pulzní systém vhodný především pro tzv. elektronický boj. Každá raketa může být nezávisle řízena ze svého mobilního stanoviště. Zaměření je otázkou několika sekund a během letu může dojít k novému zaměření. Cíle je možné lokalizovat nejen satelitními či leteckými systémy, ale také konvenčními metodami tzv. intelligence center či dokonce jednotlivými návodčími řídícími běžně dělostřeleckou palbu a také pomocí leteckých snímků převedených do elektronické podoby.

Jde za obrázkem

Zcela unikátním zařízením je elektro-optická navigace, která může využívat šifrované radiové vysílání. Palubní počítač rakety akceptuje sejmutý obrázek cílové plochy či samotného terče. K němu se potom raketa vydá rychlostí 2100 m/s až 2800 m/s tedy Mach 6 – 7 ve výšce cca 50 km. Vlastní hmotnost rakety Iskander-M je 4615 kg, dolet cca 480 km a přesnost zásahu  5 až 7 m. Během letu je raketa schopna manévrování v různých letových hladinách s přetížením 20 g až 30 g tak, aby vyrušila všechny útoky ochrany – tzv. anti balistic missiles (ABM – antibalistických raket). Například v rámci jednoho z letových modů se může Iskander-M dostat až nad cíl, který napadne z výšky v úhlu 90 stupňů vůči povrchu země rychlostí 700 m/s až 800 m/s, čímž zcela eliminuje ABM. Bojové zkušenosti systému Iskander-M je třeba hledat v roce 2008, kdy byl velmi úspěšně nasazen v rámci války o jižní Osetii.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie