Renault Trucks – S „Téčkem“ na jih

Truck Renault řady T je v nabídce importéra již skoro rok a úspěšně se prosazuje i u našich dopravců.

O to větší potěšení bylo, když jsme k redakčnímu testu získali úplně čerstvou novinku, která měla premiéru na letošním IAA v Hannoveru a to verzi T Optifuel E6. A upřímně řečeno, ve chvíli, kdy jsem usednul za volant tahače Renault, jsem vůbec nevěděl, že právě tento model získá na IAA v Hannoveru prestižní ocenění. Ano, Renault Trucks T získal titul Truck of the Year 2015 a to s náskokem 48 bodů před druhým v pořadí, což byl DAF CF a třetí pozici obsadil Mercedes-Benz Atego. Mimochodem Renault naposledy získal toto ocenění v roce 1991 s modelem AE Magnum.Renault Trucks pokračuje ve svém úsilí zahájeném v roce 2009, kdy představil model Renault Premium Optifuel, a u příležitosti konání IAA 2014 uvedl na trh sérii Renault Trucks T Optifuel, která v sobě snoubí vozidlo vybavené těmi nejpokročilejšími technologiemi a nabídku specializovaných služeb. Díky globální nabídce Renault Trucks T Optifuel  dopravce dosahuje nízké spotřeby paliva už od prvního kilometru jízdy a po celou dobu provozu vozidla. Být efektivním z hlediska spotřeby paliva znamená mít především správně nakonfigurované vozidlo. Renault Trucks T Optifuel je v nabídce ve dvou variantách DTI 11 o výkonu 430 k a DTI 11 o výkonu 460 k. Sériově je vybaven kompletní sadou aerodynamických prvků (střešní a boční spojlery, integrované deflektory v optickém bloku, rozšíření dveří, mezinápravové kryty) pro usměrnění a lepší obtékaní vzduchu. Vozidlo je dále sériově vybaveno balíčkem inteligentních technologií Fuel eco (bez režimu power, systém eco cruise control s režimem Optiroll, vypínatelný kompresor vzduchu, čerpadlo řízení s proměnným průtokem, automatické zastavení motoru). Maximální rychlost vozidla je ve výchozím nastavení omezena na 85 km/h. Navíc je verze T Optifuel vybaven množstvím hliníkových prvků (vzduchojemy, palivové nádrže, kola) pro optimalizaci své hmotnosti. V neposlední řadě je vozidlo vybaveno pneumatikami s nízkou úrovní valivého odporu. K trvalému snížení spotřeby paliva však pouze optimálně nastavené vozidlo nestačí. Proto je Renault Trucks T Optifuel dodáván spolu se školením hospodárné jízdy a se softwarem pro sledování a analýzu stylu jízdy řidičů (Optifuel Programme). Software Optifuel Infomax umožňuje jednotlivě analyzovat více než 70 kritérií spotřeby paliva u vozidla a snadno identifikuje oblasti, ve kterých by řidiči měli zlepšit svůj styl řízení.

K redakčnímu testu přijelo z Lyonu prezentační vozidlo, či lépe řečeno souprava tvořená tahačem Renault T 460 a třínápravovým skříňovým návěsem Frappa se speciální aerodynamickou úpravou. Jak tahač, tak i návěs míří nekompromisně za nízkou spotřebou. Na druhou stranu hned v úvodu konstatuji, že souprava měla celkovou hmotnost 40 tun, návěs byl plně naložen. K designu nového modelu určeného hlavně pro dálkovou dopravu jsem se vyjadřoval několikrát a uznávám, že někdo může být zvláště z nové masky nadšený, jiný rozpačitý. Nová aerodynamická kabina je prostorná a pohodlná díky šířce 2464 mm. Disponuje rozšířeným lůžkem (791 x 2018 mm) a horním lůžkem (670 x 2018 mm), které po složení nabízí další úložné prostory. Tunel motoru byl snížen na 200 mm. Řidič získal na své pracoviště nová sedadla navržená pro Renault Trucks společností RECARO®, ergonomicky zcela novou palubní desku se 7palcovým centrálním displejem. Dálková modelová řada T nabízí úložný box, který je přístupný zevnitř i zvenku a úhel otevíraní dveří 85°. Řidiči mohou dále využívat řadu pomocných řídicích systémů, světel do zatáček, multifunkčního nastavitelného volantu (poloha volantu je nastavitelná ve třech směrech) a automatickou elektrickou parkovací brzdu. Renault Trucks T se také může pochlubit zbrusu novou, elektronicky řízenou klimatizací, hydraulickým čerpadlem posilovače řízení s proměnlivým účinkem (zlepšení spotřeby) a palivovými nádržemi s kapacitou až 1475 litrů (za příplatek). Údržba byla zjednodušena oddělením elektrických a hydraulických svazků na podvozku vozidla, takže elektroinstalace je nyní na pravé straně a hydraulika na levé. Vozidla dálkové modelové řady jsou již ve výrobě vybavena pro přípravu systému Optifleet, řešení pro správu vozového parku, které zvyšuje rentabilitu. Ovladače na přístrojové desce jsou modifikovatelné a řidič se může rozhodnout, zda změní jejich dispozice. Stejně tak si řidič může uložit do paměti své preference a svá nastavení, jako je oblíbená stránka znázorňovaná na hlavním monitoru, stránka tachografu, vlastní nastavení topení nebo klimatizace, buzení, výběr typu ekonomického stylu řízení nebo nastavení tempomatu. K těmto údajům získá přístup jednoduše vložením své karty řidiče a při každé jízdě tak ušetří čas. Testovaný Renault T – zvláště když šlo o prezentační vozidlo – byl doslova „prošpikován“ inteligentními technologiemi pomocných asistentů řízení, které, aniž by nahrazovaly práci řidiče, vysílají v případě potřeby upozornění. Zvukový signál se rozezní například v případě nechtěného vybočení vozidla ze směru jízdy (přejetí bílé čáry bez použití „blinkrů“) nebo v případě hrozby nárazu do vozidla, které jede před ním. Nechybí ani adaptivní tempomat. Automatizovaná převodovka Optidriver je montována sériově a volitelně je dodávána s funkcí „Fuel Eco”, spojenou s tempomatem Eco Cruise Kontrol (standard verze Optifuel). S motory Euro 6 jsou dodávány tři typy zpomalovacích systémů: brzda na výfuku, motorová brzda Optibrake a hydraulický retardér Voith na převodovce. Tolik souhrn základních informací k testovanému Renaultu T 460.

Sedadlo Recaro s integrovanými pásy (červené, takže můžete mít i černé tričko a jsou vidět) a opěrkami hlavy mě nadchlo. Takže první pochvala a druhá následuje poté, co si můžu opravdu perfektně nastavit volant ve třech směrech. Volič převodovky je pod volantem vpravo, tam kde jej očekávám, stejně tak ovládání oken a bočních zpětných zrcátek. Všechny spínače a tlačítka jsou v dobrém dosahu ve střední části palubní desky, mírně otočené k řidiči. Startuji, zasunuji kartu do tachografu a konečně jedeme. Ze servisu importéra v Čestlicích u dálnice D1 najíždím přes tři kruhové objezdy velmi rychle na dálnici směr Brno. Bohužel hustota provozu a činnost údržby v úseku do Mirošovic prakticky znemožňují využít možnosti motoru, takže až před odbočením na Benešov (I/3) se odpoutávám z kolony vozidel a mohu rozjet soupravu na limit 85 km/h. Také aktivuji adaptivní tempovat (vypnul jsem jej ale před Benešovem a jel dál tzv. „na nohu“). Chválím rozměr a upevnění soustavy vnějších zpětných zrcátek. I na „kruháči“ dobře vidím šikmo vlevo, tzv. „mrtvý úhel“ je minimalizován. Převodovka řadí plynule, velmi svižně jedu na dvanáctý rychlostní stupeň. Na nižší rychlostní stupeň podřazuje při cca 980 min^-1. Pokud jde o brzdy, tak tu provozní jsem použil pouze při výjezdu ze servisu. Stále si „vystačím“ s motorovou brzdou. První stoupání v Mirošovicích – vzhledem k hustotě provozu jsem neměl možnost soupravu rozjet – absolvuji na desátý rychlostní stupeň, ale na vrcholu velmi rychle automat“ řadí na dvanáctý stupeň. A jakmile dám nohu „z plynu“, ihned krásně plachtíme. To je výhoda systému Optiroll, stačí ale lehounký dotek na pedálu brzdy či plynu a okamžitě je zařazen rychlostní stupeň. Míjíme Benešov (omezení rychlosti pečlivě dodržuji) a míříme směr Votice. Ano, na v zimě obávaný „votičák“ se těším. Naštěstí se na silnici trochu „uvolnilo“, takže soupravu rozjíždím na 85 km/h. Pravda, v polovině stoupání již „peláším“ pod 70 km/h a rychlost ještě klesne, ale nejnižší rychlostní stupeň je ten devátý. V Miličně odstavuji soupravu na parkovišti. Průměrná rychlost 73 km/h, průměrná spotřeba paliva 40,1 l/100 km. Otáčím a zvolna šplháme z obce zpět ku Praze. Provoz umožňuje velmi plynulou jízdu, nicméně pečlivě dodržuji předepsanou rychlost a respektuji i úseky s výrazně sníženou rychlostí. V závěru testu tak dosahuji na celé trase spotřebu 37,3 l/100 km. Ovšem instruktor konstatuje, že kdybych více využíval adaptivní tempovat, mohlo to být ještě lepší. Pokud jde o motor a převodovku, tak pochvala. Interiér nabízí přece jenom více místa než předchozí generace Premium Route, s Magnumem to ale „prohrává“. Pracoviště řidiče je ergonomicky kvalitní, sedadlo a možnost nastavení volantu opravdu vyhoví každému řidiči. Na některé nové elektronické systémy, či spíše na jejich ovládání i využití, si musí řidič zvyknout a vše si ozkoušet. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie