Mercedes-Benz - Dělník v modrém

Jsou vozidla, která hrají na veřejnosti prim, a jsou vozidla, která svoji slávu skrývají. Výdrží a „pracovitostí“ se však podílí na atraktivitě těch prvních. Právě k takovým patří i transportéry závodních automobilů Mercedes-Benz řady Lo z třicátých let 20. století.

Přesto, že těchto modrých nákladních vozidel svého času brázdilo silnice Evropy poměrně hodně, do dnešních dní se žádný originál nedochoval. A proto se v rámci oslav 75. výročí zrodu pojmu Silber Pfeile – Stříbrné šípy rozhodli ve Stuttgartu postavit věrnou kopii.Pracovníci Mercedes-Benz Classic Center přivedli k „životu“ kopii originálního přepravníku závodních vozů třicátých let během šesti měsíců. Použili k tomu nákladní vůz Mercedes-Benz Lo 2750 vyrobený v roce 1936 a osazený zážehovým motorem o maximálním výkonu 51 kW/70 k. Díky relativně nízké stavbě rámu byla vozidla Lo 2000, Lo 2500 stejně jako i Lo 3750 velmi vhodnou volbou pro použití k transportu nizoučkých závodních speciálů. Nově postavený transportér Stříbrných šípů byl ohromující při dopravě muzejních exponátů na okruh Nürburgring v roce 2009 stejně jako při premiéře závodního W 25 dne 9. června 1934 tamtéž.

Transportér pro legendy
Před 75 roky se právě na okruhu kolem hradu Nürburg zrodila legenda Stříbrných šípů. V první čtvrtině dvacátého století měly jednotlivé národy poměrně striktně rozděleny barvy svých závodních strojů. Francouzské byly modré, italské červené, anglické zelené a německé bílé. Závodit pro vlajku či pro barvu – to se tehdy, v těch dobách bohémských jezdců a strojů, ještě velmi nosilo. Pro návrat značky Mercedes-Benz po letech půstu do kolotoče Velkých cen byl podle nové váhové formule o 750 kg postaven skvělý závodní vůz W 25. Ten předznamenal nadvládu Stuttgartské automobilky na dalších dvacet let.

Traduje se historka, že po trénincích na závod Eifel na Nürburgringu vedení sportovního oddělení automobilky zjistilo, že W 25 je o téměř jedem kilogram těžší než povolují regule. S návrhem řešení prý přišel Manfred von Brauchitsch, jeden z mercedesovských mohykánů: „nechme seškrábat vnější lak vozu a uvidíme“. Pokyn k realizaci tak šíleného nápadu mohl však dát pouze největší guru automobilového sportu Ing. Alfred Neubauer. Do rána se tak stalo – na startovní čáře se ve slunečních paprscích leskly „vyslečené W 25 do naha“ čistého hliníkového plechu Rudolfa Caraccioly, Luigiho Fagioliho a Manfreda von Brauchitsche. Celé záležitosti se chytla média a pojmenování Stříbrné šípy byl na světě.A tak, zatímco závodní vozy W 25, W 125 nebo například W 154 si vydobyly svoji slávu na závodních tratích, jejich větší a hlavně nákladní bratři, řady Lo jezdily v ústraní. Vždy však spolehlivě dopravily svůj drahocenný náklad do závodního zázemí. Dokonce bývaly občas používány jako piedestal pro vítězné vozy. Fanoušci a obdivovatelé značky je tak mohli spatřit v úloze jakýchsi alegorických vozů. A tak tedy na ně nezapomeňme, vždyť i jim patří kousek slávy z úspěšného projektu Stříbrné šípy.


Zdroj: Trucker 02/11
Autor: Milan Olšanský

Fotogalerie