Škoda 1100 OHC (2. díl) – Nenaplněné ambice

Foto: Škoda AutoV roce 1959 přibyla ke dvěma spiderům Škoda 1100 OHC (viz AR 11/’24) dvě hliníková kupé. Ambice spojované s těmito čtyřmi vozy se však nikdy nenaplnily. Na domácích tratích sice získávaly ve slabé konkurenci povinná vítězství, časté poruchy jim však nedávaly šanci uspět ve vytrvalostních závodech.

Nová kupé Škoda 1100 OHC zhotovená v roce 1959 se na veřejnosti poprvé objevila počátkem dubna 1960 při exhibičních jízdách na silnici z ­Hrdlořez do Bělé na okraji Mladé Boleslavi, při příležitosti rychlostního závodu cestovních automobilů. Podvozek s prostorovým trubkovým rámem, nezávislým zavěšením všech čtyř kol, čtyřválcem 1089 cm3 se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě uloženým za přední nápravou a pětistupňovou převodovkou umístěnou vzadu v bloku se spojkou a rozvodovkou zůstal beze změny.

Foto: Škoda Auto

Jen původní karburátory Jikov byly, stejně jako mezitím u spiderů, nahrazeny dvěma dvojitými karburátory Weber. Výkon motoru se nadále pohyboval kolem 90 k (66 kW).

Zcela nový byl zevnějšek vozu, jehož tvary navrhl konstruktér AZNP Jaroslav Kindl (1928–2003). Dvoumístné kupé mělo karoserii ručně vyklepanou z hliníkového ­plechu tloušťky 0,8 mm, krátká zaoblená střecha byla k pontonu přišroubována. ­Panoramatické zadní sklo i posuvná boční okénka ve dveřích zhotovili z plexiskla.

Světlomety byly umístěny pod aerodynamickými kryty v předních blatnících, zadní blatníky zakončovala zvýšená „křídla“, do nichž byly zasazeny trojúhelníkové zadní svítilny. Kapota motoru se otvírala směrem kupředu, pod odklápěcím víkem v zádi bylo uložené náhradní kolo. Vodorovné otvory v zadním čele karoserie stejně jako u spideru odváděly vzduch od rozvodovky, převodovky a zadních brzd umístěných u výstupů hnacích hřídelů z rozvodovky. Na rozdíl od spideru nemělo kupé dvojici výfuků vyvedenou vpravo pod záď karoserie. Jedna výfuková trubka tentokrát ústila v pravém prahu před zadním kolem, druhá v pravém větracím otvoru v zadním čele karoserie.

Foto: Škoda Auto

Palivová nádrž uložená v rámu vlevo vedle motoru měla objem 50 l, patnáctipalcová drátová kola s duralovým ráfkem a centrální maticí nesla pneumatiky Barum Ideal rozměru 5,50 – 15.

Podle továrních záznamů vzrostla čelní plocha uzavřené karoserie na 1,47 m², zatímco u spideru činila podle provedení čelního skla 0,9 až 1,1 m². Kupé přitom vykazovalo příznivější součinitel čelního odporu vzduchu 0,371, u otevřeného vozu měl hodnotu 0,525 až 0,567.

Při rozvoru náprav 2200 mm a rozchodu kol 1220 mm vpředu a 1250 mm vzadu bylo kupé dlouhé 3940 mm, široké 1530 mm a vysoké 1230 mm. Vykazovalo pohotovostní hmotnost 618 kg, ve srovnání s otevřeným vozem s laminátovou karoserií bylo o 35 kg lehčí.

Podle vážení provedeného při zkouškách vozu připadalo z 618 kg pohotovostní hmotnosti kupé 327 kg na přední a 291 kg na zadní nápravu v poměru 53:47 %, u kupé obsazeného řidičem se tento poměr blížil ideálním 50:50 %.

Foto: Škoda Auto

Obě kupé měla původně modrou barvu, jež vznikla namořením povrchu karoserie. Při dešti a po přikrytí vozu igelitovou pláštěnkou se však povrchová úprava loupala a bylo nutné ji obnovovat. V roce 1962, v poslední závodní sezóně kupé, dostaly oba zavřené vozy červený zevnějšek se dvěma podélnými bílými pruhy. Dobové tovární záznamy prozrazují, že za deště měl jezdec v kupé problémy s nedostatečně účinným stěračem čelního skla a s pocením oken. Jezdci si také stěžovali na vysokou hladinu hluku uvnitř zavřeného vozu. Větší oblibě se tak u nich těšily otevřené vozy Škoda 1100 OHC, které se dočkaly i jednoho významného startu v zahraničí. O posledním srpnovém víkendu roku 1962 s nimi Miroslav Fousek a Jaroslav Bobek absolvovali dvoudenní mezinárodní závody „Něvské kolo“ v Leningradě (Petrohrad).

Bobkův spider měl při měřeném tréninku poruchu, a tak do sobotní jízdy startoval až z poslední řady. Nakonec se po předjetí dvou desítek soupeřů probojoval na čtvrté místo, zatímco Fousek v dešti a větru s přehledem zvítězil. V neděli byl v cíli první Bobek a za ním Fousek, takže v konečném pořadí obsadil Fousek první a Bobek druhou příčku.

Obě kupé Škoda 1100 OHC byla v roce 1966 odprodána soukromým zájemcům. Jeden z nich, pracovník vývoje AZNP, nahradil žíznivý závodní motor DOHC sério­vým čtyřválcem OHV z vozu Felicia, původní motor pak dlouhé roky vystavovali v učilišti automobilky.

Foto: Škoda Auto

Další majitelé s vozy havarovali a kupé tak prakticky zmizela ze světa. Jedno se ale dočkalo znovuzrození. Už před pětadvaceti lety se z Národního technického muzea v Praze vrátila do tovární sbírky zadní náprava s blokem spojky, rozvodovky a pětistupňové převodovky.

Před deseti lety odkoupilo Škoda Muzeum od soukromého sběratele rám kupé, sice rozřezaný na tři kusy, ale s kompletní přední nápravou. A koncem roku 2015 byl zrenovovaný podvozek zkompletován.

Po řadě dalších let se podařilo uskutečnit projekt opakované stavby hliníkové karoserie podle původní tovární dokumentace. Na jeho realizaci se podíleli pracovníci renovátorské dílny Škoda Muzea a centra stavby prototypů automobilky. Znovuzrozené červené kupé bylo poprvé představeno v únoru 2022 (viz AR 4/’22). Mladoboleslavské Škoda Muzeum se tak dnes může pochlubit nejen originálním spiderem Škoda 1100 OHC z roku 1957, ale i pečlivě obnoveným kupé. A oba vzácné exponáty jsou plně provozuschopné.

Převzato z časopisu

Fotogalerie