Automobilové klenotnice

Kde hledat tyto automobilové pokladnice? Napovíme a poradíme dnes, podrobně představíme v seriálu v dalších číslech. Tento úvod i následující články mohou být i inspirací k tomu, jak si zpestřit zahraniční i domácí cesty a výlety. Poklady z historie automobilismu totiž nejsou jen v zahraničí, nýbrž díky bohaté české automobilové tradici a ohromnému množství zapálených sběratelů veteránů máme i u nás množství automobilových a motocyklových pokladů. Mnohé lze vidět i třeba ve filmech a na srazech veteránů, jiné v státních nebo i soukromých sbírkách.

České cíle

Nejslavnějším domácím cílem obdivovatelů technické zdatnosti předků je Národní technické muzeum v Praze na Letné. Jeho velké plus představuje komplexnost nabídky, vedle automobilů si tu lze prohlédnout velké množství exponátů ze všech oblastí techniky a zvídavý návštěvník může doplnit pohled na exponáty také studiem dobových dokumentů v knihovně.

Mezi nejcennější exponáty náleží Benz Victoria z roku 1893, NW Präsident z Kopřivnice (1898), Bugatti 13, dále nejstarší dochované Audi z roku 1909. Sportovním trumfem je Caracciollův Mercedes-Benz W154/163 s výkonem 357 kW a maximální rychlostí 320 km/h. Mercedes za něj mnohokrát nabízel hodně miliónů. Historii jednotlivých značek lze sledovat zejména v podnikových muzeích.

V Mladé Boleslavi (Škoda) současné vedení společnosti nejen doplňuje někdejší základ sbírky, nýbrž pečuje i o citlivou rekonstrukci a údržbu. Obdivovány tu jsou nejen staré laurinky. Bohatou sbírkou se chlubí dnes již méně úspěšná Tatra.

Kopřivnické muzeum přitahuje mj. vozy připomínajícími legendární cesty dvojice Hanzelka-Zikmund a samozřejmě replikou prvního tuzemského automobilu NW Präsident na českých silnicích. Originální původ má soukromé muzeum Praga ve Zbuzanech u Prahy. Zakladatelem a majitelem je Emil Příhoda, který shromáždil nejen desítky vozů, ale dokázal zachránit i takřka kompletní archiv továrny!

Mezi velké soukromé sbírky lze zařadit i muzea v Nové Pace, Lánech (sportovní modely), Zlíně (sbírka bývalého závodníka a nyní podnikatele Samohýla). Menších muzeí je v České republice kolem dvaceti – včetně motocyklových. Jihočeské motocyklové muzeum se nachází nedaleko centra Českých Budějovic a soutěží co do počtu exponátů se sbírkou v Lesné u Znojma. A co se takhle podívat na půdu domu č. 12 na náměstí v Kašperských horách? Vejde se tam na 60 motocyklů.

Německá nabídka

Mezi „mekky“ českých milovníků automobilové historie i relativně nedávné současnosti náleží nejen z hlediska dostupnosti Německo. Kniha mapující automobilová muzea v této zemi a střední Evropě jich v Německu uvádí čtyřicet.

Na první z nich může český cestovatel narazit na tradiční „výpadovce“ do západní Evropy, která vede přes Norimberk na Heilbronn. U města Sinsheim lze vidět i z dálnice ohromný areál, který má sice širší záběr, ale automobily zde hrají významnou roli.

Velký zážitek nabízejí německé firemní sbírky. Pro Mercedes-Benz ji založili dokonce již pánové Gottlieb Daimler a Karl Benz. Muzeum existuje od roku 1936. Ve Stuttgartu má muzeum i Porsche, BMW Muzeum je v Mnichově. Opel Live se nachází v Rüsselsheimu, takže svou sbírku nemá z velkých výrobců současnosti v Německu jen Ford. Koncern Volkswagen se pyšní novinkou zvanou Autostadt ve Wolfsburku, kde prokombinoval automobilové exponáty s moderním muzejním pojetím a komplexním představením celého koncernu.

Bohatou tradici má i automobilový průmysl v nových spolkových zemích, tedy na území někdejší NDR, kde kdysi bylo na sto samostatných výrobců. Signalizují to i Verkehrsmuseum v Drážďanech přímo proti slavnému dostavovanému dómu, kde kromě slavné Benzovy tříkolky lze nalézt také exponáty připomínající českou historii, mj. prototyp společného vozu Škoda a Wartburg. I zde je nabídka širší, kromě automobilů, lokomotiv a dalších dopravních strojů jsou tu i další exponáty spojené s automobily – například původní taxíky či čerpací stanice.

Ve Cvikově připomíná slavnou značku muzeum August Horch, v Chemnitzu je zase muzeum věnované saskému automobilovému průmyslu. Automuzeum je například i na zámku Langenburg. Technická muzea se nacházejí v Berlíně, Mnichově i dalších městech. Výjimečnou tradici a velké osobnosti konstruktérů připomíná specializované muzeum EFA v Amerangu. Rakousko má sice již hodně muzeí, ovšem o něco méně nabitých poklady. Za zhlédnutí stojí zejména muzeum ve Gmündu s velkou sbírkou vozů Porsche.

V zemích průkopníků

Mezi průkopníky automobilismu na starém kontinentu náleží samozřejmě Francie a Velká Británie. Národní automobilové muzeum se nachází v Mylhúzách, kde bratři Schlumpfové zbankrotovali také díky shromažďování závodních a sportovních vozů Bugatti. Sbírku převzal stát a počet exponátů (automobilů) přesáhl již půl tisícovky. Další vrchol představuje sbírka H. Malartreho na zámku Rochetaillé.

V Remeši designér shromáždil hlavně francouzskou produkci, v Le Mans kupodivu nejsou jen sportovní vozy, ale v zákulisí stojí i Trabant a naše Tatra. Paříž nabízí hned dvě muzea (La Defénse, Motobécane v Pantinu). Ke slávě pomáhá automobilovému muzeu de la Sarthe jeho umístění v Le Mans.

Za kanálem La Manche byla, je a možná bude nesmírně různorodá výroba, kterou uchovává na 60 muzeí i velký počet soukromých sběratelů. Národní automobilové muzeum v Beaulieu v jižní Anglii vzniklo ze soukromé sbírky lorda Montaga a jeho originalitami jsou automobily z bojů o rychlostní rekordy, mj. i Malcolma a Donalda Campbella (Bluebird – 648,6 km/h v roce 1964). Jedinečná sbírka závodních okruhových vozů je v Doningtonu u Derby.

Historii anglické automobilové výroby prezentuje nejlépe muzeum automobilky Rover (dědice tradice mnoha zaniklých značek) v Heritage Motor Centre ve středoanglickém Gaydonu. Dalším klenotem je Dopravní muzeum v Coventry, kde se kromě sériových výrobků nachází i Thurst II, v němž Richard Noble jel po zemi rychlostí 1019 km/h. V Cheltenhamu jsou jenom bugatky, muzea najdeme i na ostrovech Jersey a Man.

V Shakespearově Stratfordu je unikátní kolekce morrisů a rolls-royců. Jednu typickou anglickou sbírku najdete ve skotském Dunsu – malé muzeum tu připomíná rodáka a legendu formule 1 Jima Clarka. Rovněž bohatou, ale málo známou tradici skotských automobilek nabízí Muzeum dopravy v Glasgowě. Také lze odskočit na irský ostrov – třeba do muzea závodních vozů na okruhu Mondellopark u Dublinu.

Zpět na kontinent

Ve Švýcarsku kromě ženevského muzea, jehož proslulosti pomáhá i sousedství s areálem výstaviště Palexpo, a tudíž každoročním přílivem návštěvníků v rámci známého autosalónu. Velmi dobře stylizované a moderní je Verkehrsmuseum v Lucernu a mezi vyhledávané cíle náleží například Oldtimer Galerie v Toffenu.

Mezi automobilové velmoci patří od vynalezení auta Apeninský poloostrov. Centrem autoprůmyslu byl vždy sever Itálie a tam také hledejte muzea. Proslulé vozy Ferrari nejsou jen v Maranellu, nýbrž i San Marinu, do Modeny zase přitahuje Maserati. Tovární muzea mají Fiat v Turínu i Alfa Romeo na milánském předměstí Arese, ovšem vše podstatné nabídne zejména turínské muzeum Carla Biscarettiho di Ruffia. Ve vývojovém centru Pininfarina v Cambianu lze sledovat vývoj proslulého italského designu a vlastní muzeum má i areál v Monze.

Nesmíme zapomenout ani na Španělsko, vždyť Hispano Suiza vyráběli licenčně v Plzni jako reprezentativní limuzíny Škoda. Originály jsou k vidění v Barceloně, další muzea mají například Madrid, Girona a rovněž maličká Andorra.

Severskou pouť lze začít v Dánsku, které se sice nijak zvlášť do automobilové historie nezapsalo, ovšem nabízí hned několik sbírek. Zvlášť zajímavé je i umístěním na vodním zámku Egeskov muzeum, které současně nabízí i exponáty letecké, hasičské, motocyklové i další stroje. Nejstarším veteránem je první americký sériově vyráběný automobil Oldsmobile Curved Dash (1903). Americká produkce tu je zastoupena hojně a je starší výroby, zatímco evropské výrobky nesou mladší datum narození. Nalezne se tu i několik originalit – třeba elektromobil Milburn Light Electric Car (1914) či dánské pokusy o návrat mezi výrobce automobilů (elektrický miniautomobil Ellert).

Tradici automobilky Volvo perfektně prezentuje muzeum značky u Göteborgu, Saab má svou sbírku přímo u fabriky v Trollhättanu.

Zámořské poklady

Pokud se zatouláte do dalekého zámoří, tak americká nabídka je takřka nevyčerpatelná. Detroit kromě muzea automobilky Ford nabízí Historical museum se souborem nejrůznějších značek a Hall of Fame Motorsport (Novi – předměstí Detroitu), motocykly Harley-Davidson najdete v Yorku v Pennsylvánii a ohromné je muzeum Billa Harraha v Renu. Ale to je jen vrcholek ledovce.

Japonský automobilismus je mladšího data, ale úspěšný. Pořádkumilovní Japonci dokumentují svůj bouřlivý vývoj v podnikových muzeích: Toyota v Tokiu, Mazda v Hirošimě, Nissan v Yokohamě. Jeden příklad za všechny. Moderní tovární muzeum Honda vzniklo k půlstoletí firmy v areálu závodního okruhu Twin Ring Motegi a odráží širokou škálu produktů, tedy například stomiliónovou produkci motocyklů. Automobily tu jsou od monopostů F1 až po nejznámější sériové modely.

Kam tedy za automobilovými poklady? Nabídka bohatá, téměř jakákoliv domácí či zahraniční cesta může být doplněna exkurzí do automobilové klenotnice. Pokud na to nenaleznete čas, tak stačí nahlédnout na stránky autoRatingu. Tam se s automobilovými poklady setkáte pravidelně.

text: Tomáš pudil

Foto: Tom Hyan

zdroj: Auto rating 5/2003