Sklápěče do Norska – Na sever

Rozhodně se to nestává často, nicméně před časem zamířila těžká nákladní vozidla ze severomoravské Kopřivnice ke svému zákazníkovi do Norska. Značka Tatra tak zaznamenala sice drobný, ale přesto významný úspěch. 

Nebýt norského kolegy, fanouška všeho, co jezdí po silnicích a hlavně mimo ně, byli bychom o malý ale milý úspěch moderních vozidel Tatra 158 v Norsku prozatím ochuzeni. Podle mě osobně jde o velmi zajímavou referenci, která svým způsobem dokazuje, že kopřivnická vozidla mají šanci i na tak přeplněném trhu, jaký bychom ani ve skandinávském Norsku nečekali. Před dvěma lety, v době, kdy projekt Tatra 158 vznikl, se zdálo téměř nemožné, aby kopřivnické Tatry učinily obchodní průlom na trzích států západní Evropy. Řekněme si na rovinu, že plněpohonná nákladní vozidla s podvozkem tzv. „tatrovácké koncepce automobilu“ nacházela své zákazníky především ve státech bývalého Sovětského svazu, potažmo v asijských zemích. V tamních terénech a hlavně obchodních a zákaznických reáliích jsou „jako doma“. Nesmíme samozřejmě zapomínat na relativně solidní počet vozidel, která se každoročně prodávají v Česku, na Slovensku, v Polsku nebo například v Maďarsku. Ovšem právě modelová řada T 158, dílo vzniklé na základě obchodního vztahu se značkou DAF a ZF, osvědčuje své původní ambice prodejů v západní Evropě.

Se spací kabinou

Čtyřnápravová vozidla, ve kterých nalezl zalíbení norský zákazník, jsou prakticky standardní modely řady Tatra Phoenix v nejtěžším provedení o celkové hmotnosti 50 t. Hnací trakt disponuje výkonným motorem PACCAR MX 13 (375 kW/510 k) v emisní specifikaci Euro V, automatizovanou šestnáctistupňovou převodovkou AS-Tronic (ZF) – za připomínku stojí, že konstruktéři v Tatře ve spolupráci se specialisty z ZF vyvinuli a do sériového provedení dotáhli vlastní software řazení převodových stupňů odpovídající a vyhovující požadovaným jízdním vlastnostem plněpohonného vozidla v těžkém terénu – dvoustupňovým přídavkem Tatra, redukcemi v nábojích kol a pneumatikami 16.00 R20 na předních a 24 R21 na zadních nápravách (jednomontáž). Rozvory náprav odpovídají hodnotám: 2150 mm, 2560 mm a 1450 mm. Zajímavostí je tzv. spací kabina (sleeper). Že je to u sklápěče neobvyklé? No to bych řekl! Jenže, jiný kraj, jiný mrav a v Norsku je to tak trochu folklór, který snad může vycházet z místních zvyklostí. Dávám k zamyšlení jedno možné vysvětlení, dle mých osobních zkušeností: spánek je nejlepší formou odpočinku a relaxace, a oni dobří Norové vyznávají, alespoň vysoko na severu, jedno pravidlo – pokud máš pracovní stres, je dobré se jít vyspat či si alespoň schrupnout. Myslím, že v tomto ohledu jsou Noři chytřejší než my.

Převzato z časopisu

Fotogalerie