Peugeot – Malý truck s velkou plachtou

Na našem trhu patří mezi oblíbená lehká užitková vozidla „trojčata“ Fiat Ducato, Citroën Jumper a Peugeot Boxer. A nejen s karoserií furgon.

Běžný řidič si toho v ulicích měst ani nevšimne, ale karosářských variant této řady vozidel je u nás v provozu neuvěřitelná řada a ty tam jsou časy, kdy jsme potkávali – sice v různých velikostech – prakticky jenom furgony. Zákazníci se už naučili vybírat karoserii či nástavbu i u malých trucků opravdu podle svých potřeb, a tak vedle furgonů/vanů tu jezdí mnoho valníků či sklápěčů ať už s jednoduchou či dvojitou kabinou a pak také velké množství podvozků doplněných o skříňovou velkou nástavbu (chladírenskou, potravinářskou apod.). A vlastně až díky testovanému vozidlu jsem si všimnul i kolik na našich silnicích jezdí těchto malých trucků v provedení valník s plachtou s celním uzávěrem. A u poslední generace řady Jumper/Boxer/Ducato je ještě jeden skoro „neviditelný“ moment. Celková hmotnost už nekončí na hranici 3500 kg, ale u podvozků určených k dostavbě na limitu 4350  kg! K redakčnímu testu jsem převzal právě zástupce této karosářské varianty a to Peugeot Boxer v provedení valník s plachtou.

S ohledem na novinářské testy se jednalo o verzi N1, ale od většího (co do hmotnosti) provedení se vlastně testovaný vůz lišil jenom formálně, tj. Technickým průkazem. Kompletní nástavbu postavila karosárna Montex a to dle požadavku zákazníka, takže celková výška vozidla nepřekročila 2900 mm. Objednavatel ale udělal „drobnou chybičku“ (i ta se někdy vloudí) a tak v rámci úspory investic neobjednal na vozidlo nejen boční spoilery (límce), ale ani ten nejdůležitější, střešní. Za ten týden, co vozidlo bylo v redakci, jsem potkal na silnicích stovky podobných valníků s plachtou, ale všechny měly alespoň střešní spoiler, některé i spací nástavbu Pony Fantasy případně boční „límce“. Celkem logicky tyto spolilery přinášejí jednak výraznou úsporu pohonných hmot, ale také snižují namáhání nosné konstrukce plachty, resp. čelní plochy plachty a tak prodlužují její životnost. Zdánlivé maličkosti, ale z provozního hlediska velmi důležité. Pokud jde o podvozek, základ tvořil Peugeot Boxer L3 s motorem 2.2 HDI/88 kW/120 k s rozvorem 4035 mm se zadním převisem o délce 960 mm, takže celková délka vozidla byla 6903 mm. Ano, je to už docela velké vozidlo, a je dobré na to myslet při výběru místa na parkování. Ocelová korba s hliníkovými bočnicemi o rozměrech 3800x2150x400 mm, nabízí dost velkou ložnou plochu, na každé straně doplněnou o čtyři upevňovací oka.

S plachtou pak je k dispozici využitelný objem 17 m³! To už je opravdu velký objem ale u testovaného vozidla s užitečnou hmotností „jenom“ 1140 kg. Otázka tedy byla, jak plně naloženému vozidlu, zvláště takhle nešťastně „oplachtěnému“, bude vyhovovat relativně malý motor o výkonu 88 kW/120 k resp. 320 Nm. Jen pro úplnost dodávám, že v nabídce je ještě motor 3.0 HDI s výkonem 115 kW/400 Nm. A aby byl test ještě o něco náročnější, v polovině ledna, kdy jsem vozidlo převzal, chybělo do „pořádného sněhu“ této sezony jenom pár dní. Takže po celou dobu testu bylo nejdříve mokro, pak hodně deštivo a dojížděl jsem už na sněhu, i když nikoliv v horských oblastech. Horší ale bylo, že stále foukal vítr a tak většina dálkových cest byla „proti větru tam“ a „po větru zpět“. Při jízdě proti větru dostávala opravdu „zabrat“ plachta a motor točil na plný výkon. Ano, když jsem se vracel po stejné silnici a vítr mezi tím nezměnil směr, naopak se motor nemusel tolik namáhat. A jaké byly výsledky spotřeby? Při imitované rozvážce zboží po okraji Prahy, vesměs po běžných komunikacích (nikoliv dálničního charakteru) a při dodržování rychlostních limitů, se průměrná spotřeba (dle palubního počítače) držela na 7,8 l/100 km. Při cestě s cílem západně od Plzně, kdy jsem plně využil dálnici, ale nepřekročil jsem max. rychlost 110 km/h, jsem jednu cestu trápil agregát jízdou proti větru, druhou jsem naopak „plachtil“ s větrem v zádech. Ne vždy jsem ale mohl mít zařazený šestý rychlostní stupeň, při „křižování“ proti větru často byla zařazená „pětka“. Ano, v opačném směru naopak i mírné kopce zvládala „šestka“. Průměrná spotřeba na konci jízdy byla 10 l/100 km, nicméně jsem ale přesvědčen, že střešní spoiler by dokázal snížit spotřebu minimálně o 1 l/100 km. Asi bych se měl také zmínit o pracovišti řidiče, i když jsem přesvědčen, že kabina Peugeotu Boxer je všem velmi dobře známá.

Výbava byla bohatší, jak už u předváděcích vozidel bývá. Nechybělo el. ovládání bočních oken a zpětných zrcátek, centrální zamykání, palubní počítač, polička nad čelním sklem, volant seřiditelný „pouze“ v jedné rovině, sedadlo řidiče s výškovým nastavením a el. systémy ASR+ABS+REF a ESP. Zajímavostí, u testovaných užitkových vozidel čím dál častější, je tzv. nekuřácká výbava. Ve vozidle není popelník ani zapalovač, nechybí ale zásuvka 12 V/180W. Z hlediska prostoru i ergonomie jsem byl spokojen, snad jenom v určitých chvílích, např. na kruhovém objezdu, levý přední sloupek svými rozměry omezoval lehce výhled od volantu. Potěšil mne asistent rozjezdu do kopce, který po odbrždění ještě několik sekund vozidlo „podrží“, což jsem ocenil zvláště u naloženého trucku. Příjemné je, že v kabině má řidič k dispozici dostatek odkládacích míst a opěradlo prostředního spolujezdce po sklopení může využít ať už jako plochu pro psaní, či pro odložení dokladů k nákladu (k dispozici je klipsna). Další nastavitelná plocha s klipsnou je pak na horní části palubní desky. Řazení šestistupňové převodovky bylo přesné a výkon motoru zcela vyhovuje regionálnímu rozvozu zboží. Na dálkové „štreky“ bych ale asi zvolil výkonnější „třílitr“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie