AUDI/Kia/Peugeot – Manažerská kombi

Jsou země, kde by manažer nemohl mít jako služební vůz s jinou karoserií než sedan. U nás to ale klidně může být i kombi.

Až 76 % prodaných osobních vozidel jsou vozy firemní neboli „služební“. Kolik z toho jsou manažerské automobily, statistika už neříká, ale teoreticky vzato, by to mohla být většina těch luxusních a dražších, s výjimkou drahých sportovních vozů, které jsou za firemní vydávány kvůli odpočtu DPH. Dnes se podíváme na tři prémiové vozy kombi, které mají jedno společné. Vedle karoserie i pohon pouze klasickým spalovacím motorem. Žádné baterie, žádné hybridní systémy. Buď nafta, nebo benzin.

Audi A4 Avanat

Základem modelové řady Audi A4 je karoserie sedan. Karoserie kombi přišla do výroby krátce poté, a tak tomu je vždy po každé modernizaci. A hned podotýkám, že karoserie kombi v šedém metalickém laku vypadá velmi elegantně a při pohledu z dálky si „malou čtyřku“ lehce spletete s větším modelem A6. Konkrétní vozidlo mělo výbavu Design a velmi komfortní vybavení. Jenže při pohledu do specifikace jsem zjistil, že sériová výbava zas až tak bohatá není. V základní výbavě s motorem 110 kW je startovací cena na 1 025 900 Kč s DPH. Ovšem testovaný Avant měl dlouhý seznam příplatkových doplňků, které zvyšovaly buď komfort, nebo bezpečnost, případně jízdní vlastnosti podvozku, takže konečná cena se vyšplhala na 1 496 400 s DPH. Pokud jde o vnější design, Audi A4 Avant patří mezi zastánce spíše klasické až konzervativní elegance, bez zbytečných výstřelků, nadbytku chromovaných prvků apod. I zadní zaoblení karoserie naznačuje, že nejde o praktický „chalupářský kombík“, ale o sportovně laděný vůz. Na druhou stranu základní objem zavazadlového prostoru pod krycí roletkou je 505 litrů a po sklopení druhé řady sedadel získáte využitelný objem (měřeno až do stropu) 1,5 m³. Ale nedovedu si takto naložené Audi Avant představit ani ve snu.

Usedám za volant. Sedadlo řidiče je elektricky seřiditelné, volant jde nastavit ve dvou rovinách. Sedadlo má prodlužovací přední díl, takže stehna jsou výborně podepřena, což oceníte při dlouhých cestách. Samozřejmostí jsou všechna boční okna elektricky ovladatelná, stejně tak i zpětná zrcátka. Tradičně mi v ideálním výhledu od volantu vadí vnitřní zpětné zrcátko s dešťovým senzorem. Palubní deska je hlavně praktická, přehledná. Přístrojový štít je virtuální s velkým displejem a je tedy na řidiči, jakou variantu si zvolí. Já si vybral dva klasické kruhové přístroje. Ve střední části palubní desky je rozměrný dotykový displej multimediálního systému. Je výborně čitelný, v dobré výšce očí a tak jedinou chybu vidím v tom, že jej po vypnutí nelze zasunout do palubní desky. Osobně bych uvítal o něco užší středový tunel, který nabízí odkládací místa pro dva kelímky s kávou (případně „popelnici“ pro kuřáky), řadicí páku manuální šestistupňové převodovky, spínač elektrické parkovací brzdy a kruhový volič menu multimediálního systému. Tříramenný volant obšitý kůží – kožený interiér s Alcantarou je za příplatek 46 700 Kč – má přiměřené množství satelitních ovladačů na vodorovné příčce. Vlastně si uvědomuji až zpětně, že všechny spínače, vypínače a tlačítka jsem našel vždy na místě, kde jsem je automaticky očekával, tj. tak, jak je znám z užitkových Volkswagenů. Dokonce nechyběl ani systém Stop/Start.

Druhá řada sedadel je formálně třímístná, ale na delší cestu se pohodlně vedle sebe usadí dvě osoby. A jak jsem si vyzkoušel, sám za sebe (měřím 195 cm) se vejdu jenom obtížně. Zavazadlový prostor je přístupný buď po zmáčknutí tlačítka ve vozidle, nebo díky signálu z dálkového ovládání. Takže se otevírá pomocí elektromotorku. Základní objem 505 litrů není oslňující, ale pro manažerské vozidlo je dostatečný. Byl jsem potěšen, že jsem pod jeho podlahou našel dojezdovou rezervu, kterou tak často postrádám u celé řady vozidel SUV. Po sklopení opěradel druhé řady získáte využitelný objem až 1,5 m³ s délkou 170 mm. A snad jenom k výbavě vozidla. Pokud jde o komfort, nechybělo nic, včetně dvouzónové klimatizace. Stejně tak v rámci příplatkové výbavy byla namontována doslova „přehršle“ bezpečnostních asistenčních systémů, podvozek dostal sportovní úpravu s nastavitelnými tlumiči, nádrž dostala zvětšený objem na 54 l (?) a přední sedadla i vyhřívání. Ano, tak nějak má být pro pracovní činnost „vyzbrojené“ manažerské vozidlo střední třídy.

Pod kapotou byl motor 2.0 TDi s výkonem 110 kW/150 k a manuálně řazená šestistupňová převodovka. Poháněná byla pouze přední kola. Uspěchaný manažer by měl být s tímto motorem v Audi A4 Avanat  spokojen. Maximální rychlost 215 km/h, sportovně tuhý podvozek a odpovídající brzdy, to je základ pro bezpečný a přitom rychlý způsob dopravy z bodu A do bodu B. Ale platí jenom pro německé dálnice a to ještě ne pro všechny úseky. Na dálnici D5 z Prahy do Nýřan jsem si nastavil tempomat na 133 km/h a na otočce ukázal palubní počítač průměrnou spotřebu 4,7 l/100 km. Na redakčním testovacím okruhu po venkovských cestách nižších tříd jsem dokázal spotřebu ještě o nějaké to „deci“ snížit, ale pod 4,3 l/100 km jsem se už nedostal. V Praze v centru, v době vrcholící dopravní špičky jsem ustálil spotřebu na 7,1 l/100 km. Vznětový motor je velmi pečlivě odhlučněn, řazení přesné. 

KIA Optima SW 2.0T-GDI GT

Prostorné kombi rozšířilo v loňském roce nabídku řady Kia Optima. V nabídce motorů vedle vznětového přeplňovaného agregátu 1.7 CRDi s výkonem 104 kW (může být jak s manuální šestistupňovou převodovkou, nebo se sedmistupňovou automatickou), je i zážehový motor 2.0 CVVL s manuální šestistupňovou převodovkou s výkonem 120 kW, případně jeho silnější verze T-GDU GT/180 kW s šestistupňovým automatem. Značka Kia se na našich stránkách objevuje sporadicky a to hlavně s modely SUV. Tentokrát jsem převzal k redakčnímu testu manažerský model střední třídy Optima. Kombi se zážehovým motorem vypadá velmi dobře, a to ještě nikdo netuší, že pod kapotou je motor s výkonem 180 kW/245 k. Netvrdím, že právě verze GT je to „pravé manažerské ořechové“, vždyť vznětový motor 1,7 CRDI nabízí plně dostačujících 104 kW/340 Nm a maximální rychlost 200 km/h, zatím co verze GT má maximálku „jenom“ o 32 km/h lepší. Ale zážehový motor má větší šance, že bez problému odolá tlaku politiků v některých zemích či městech, kde se chystají vyhlásit otevřený boj proti moderním vznětovým agregátům. Jen tak mimochodem, „nafťák“ 1.7 CRDI má při kombinované spotřebě 4,4 l/100 km emise CO₂ 113 g/km, zatímco „benzin“ 2.0 T-GDI má kombinovanou spotřebu 8,2 l/100 km a emise 191 g/km. Ale zpět k testu.

Design kombi Optima SW je věc osobního vkusu, mi se líbí a oceňuji, že karoserie je „evropská“ a nevnucuje nám žádné asijské ozdůbky a kudrlinky. Verze GT navíc i při čelním, pohledu vypadá docela dravě, a že bude rychlá, avizuje i malý spoiler nad zadním sklem. Po usednutí za volant – v dolní části je zploštělý – mě potěšila překvapivě střídmě navržená palubní deska s dobře umístěným displejem multimediálního systému ve střední části. Pod výdechy větrání je řada klasických tlačítkových spínačů a ještě o „jedno patro“ níže se ovládá větrání a dvouzónová klimatizace. Takže pochvala. Méně nadšen jsem byl z množství satelitních ovladačů na vodorovné příčce kůží obšitého volantu. Dva kruhové analogové přístroje jsou dobře čitelné, mezi nimi je umístěn displej palubního počítače, který po přepnutí do sportovního režimu jízdy promění grafiku na ukazatel plnicího tlaku turbodmychadla a aktuálně dostupný točivý moment. A to už jsme u automatické šestistupňové převodovky, jejíž volič je na středovém tunelu. Páka ve tvaru „T“ sedne do dlaně „jak ulitá“ a vedle standardního jízdního režimu nabízí spořivý mod ECO, nebo naopak sportovní režim. Umožňuje manuální řazení pádly pod volantem. Sportovní režim nejen řadí jednotlivé rychlostní stupně při vyšších otáčkách, ale také „přituhnou“ tlumiče a zmohutní zvuková kulisa linoucí se ze dvou výfuků. Až máte chvilkami pocit, že pod kapotou musí být robustní šestiválec. Omyl, dravý zvuk zajišťuje Active Sound Systém (ASS). Imaginární český manažer ale nemusí jezdit „jako k ohni“, ale může sice svižně, ale přesto úsporněji jet se zvoleným modem ECO. Přitom může využít pohodlí kožených, dobře tvarovaných sedadel, která nabízejí nejen vyhřívání, ale i větrání. Audiosystém zajistí velmi solidní ozvučení.

V první řadě sedadel je místa opravdu dostatek a potěšilo mne, že jsem si pohodlně mohl sednout i do druhé řady, tj. „sám za sebe“. A to už jsme u zavazadlového prostoru. Otevírá se elektricky. V základu nabídne objem 552 litrů, po sklopení druhé řady sedadel až 1,7 m³. V této výbavě obsahuje i dvě kolejnice s posuvným držákem přepravovaných zavazadel a pod podlahou ještě jedno, očím ukryté patro, kde je lepicí sada a předepsaná výbava. Po sklopení opěradel v druhé řadě získáte přepravní prostor o délce až 1700 mm. Ačkoliv Optima SW nese označení GT, nejde o sportovní nářadí. Ono GT spíše odpovídá dříve používanému významu této zkratky a to bylo „Grand Turismo“. Tedy vozidlo na dlouhé cesty. Tomu odpovídá komfort v interiéru – výbava je opravdu bohatá – výkon motoru i jízdní vlastnosti podvozku. A co spotřeba? Dálničních 133 km/h nastavených na tempomatu vytáhlo ručičku otáčkoměru na hodnotu 2200 min^-1 a na otočce v Liberci palubní počítač ukázal průměr 8 l/100 km. Popojíždění v centru Prahy mimo dopravní špičku si vzalo 9,7 l/100 km Klasický venkovský testovací okruh pak Kia Optima SW 2.0 T-GDI GT zvládla za 7,4 l/100 km.           

Peugeot 508 RXH

Francouzský švihák, celý v bílém vjíždí na scénu. Model 508 v provedení kombi s označením RXH je opravdu na pohled elegantní vozidlo a plastové ochranné prvky avizují, že by mohl i mimo zpevněné vozovky. Přiznejme si rovnou, že nemohl. Světlá výška 184 mm vypadá sice docela slibně, ale chybí pohon všech kol. Takže zůstaňme na pevné silnici a u manažerského kombi střední třídy. Ano, byl tady stejný model s hybridním pohonem diesel/elektromotor, ale byl hodně těžký a neměl konkurenceschopnou spotřebu. Takže „pětsetosmička“ prošla lehkou modernizací a k redakčnímu testu přijela se vznětovým dvoulitrovým motorem BlueHDI pod kapotou. Navíc byla namontována i šestistupňová automatická převodovka TipTronic, kterou Peugeot kupuje od Porsche.  

Když má Peugeot pod kapotou motor s označením BlueHDI a u voliče převodovky tlačítko ECO, musí mít i systém Stop/Start. A manažerské kombi navíc v interiéru nabídne kompletní sestavu asistenčních systémů, doplněnou o rozsáhlou sadu komfortních prvků. Počínaje elektricky ovládanými okny a zrcátky, přes vyhřívaná sedadla vpředu, dvouzónovou klimatizaci, adaptivní tempomat, couvací kameru, multimediální systém, bez klíčkového zapalování atd. Volant lze nastavit ve dvou rovinách a sedadlo řidiče elektricky seřídit i výškově. Ovšem když jsme u volantu, konstatuji, že je doslova překrmen satelitními spínači, pod ním jsou dvě standardní ovládací páčky, ale nechybí zde ani dvě „pádla“ na manuální řazení rychlostí. Celkem vzato, když je něčeho moc, je toho až příliš. Klasicky pojaté a solidně čitelné přístroje jsou doplněny „lízátkem“ na palubní desce před řidičem, na kterém je zobrazována aktuální rychlost vozidla. Pěkné, ale pro řidiče vyššího 180 cm nečitelné. Málem bych zapomněl na elektrickou parkovací brzdu, jejíž spínač není na středovém tunelu u voliče jízdních režimů, ale vlevo od volantu na palubní desce. Zdá se vám, že moc kritizuji? Tak to jsem ještě zapomněl na obrovské střešní okno. Na místě řidiče mi nevadilo, v okamžiku kdy jsem si sednul do druhé řady – tzv. sám za sebe, místa dost – už jsem se hlavou dotýkal stropu. Naopak musím pochválit pohodlné sedadlo s posuvným sedákem, takže jsem měl dobře podepřená stehna.

Druhá řada sedadel je homologována pro tři osoby, ale na delší cesty bude ideální obsazení dva dospělí cestující. Zavazadlový prostor má základní objem 550 litrů, což je plně konkurenceschopné, po složení opěradel v druhé řadě získáte kolem 1,5 m³ s využitelnou délkou až 1850 mm. Opěradla jdou sklopit pomocí krátké páčky v zavazadlovém prostoru. Do něj se dostanete pomocí tlačítka na dálkovém ovládání a nebo tlačítkem u místa řidiče. Zavazadlový prostor je dvoupatrový. V tom dolním patře je uložena dojezdová rezerva, což opravdu chválím. Konkrétní vozidlo mělo ve výbavě i síťku na drobná zavazadla. A jdeme za volant. Zrcátka a sedadlo nastavíme elektricky, volant manuálně a jedeme. V zrcátkách je umístěn systém sledování mrtvých úhlů, při rozjezdu do kopce pomůže asistenční systém. Velká 18“ kola a zřejmě i tvrději odpružený podvozek jsou sice dobrá mimo asfalt, ale já jsem čekal spíše francouzsky měkké pohodlí manažerského vozu. Výkon motoru 133 kW/180 k je dostatečný, převodovka řadí svižně a bez trhání či rázů. Dálniční test po D4 do Příbrami a zpět – takže kopcovitá trasa – při tempomatu nastaveném na 133 km/h, si vyžádal průměrnou spotřebu 6,0 l/100 km. Venkovský testovací okruh jsem bez nějakého extra omezování zvládnul za 5,4 l/100 km a celková spotřeba za celý týdenní test byla – dle palubního počítače – 6,0 l/100 km. To je velmi dobré, přitom na vozidle byly ještě zimní pneumatiky. Povedený design, slušné jízdní vlastnosti, solidní spotřeba. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie