Mercedes-Benz/Peugeot – Komfortní velké MPV

Zatímco běžné osobní modely MPV se zvolna proměňují v SUV, zájem zákazníků se přesouvá k osobní verzím lehkých užitkových vozidel.

Všichni importéři LUV na českém trhu mají v nabídce i osobní provedení s vyšší úrovní výbavy a s vyšší kvalitou materiálů v interiéru. Někdy mívají i jinak řešenou zadní nápravu, či upravené odpružení. Pro dnešní test je ovšem podstatné i to, že obě vozidla mají samočinnou převodovku a vznětový přeplňovaný motor. Navíc nabízejí dostatečně variabilní interiér.

Mercedes-Benz V 250 d 4 Matic

Dříve Viano, dnes „V klasse“, ale ve své podstatě již od roku 2014 Mercedes pro osobní velké MPV používá zcela samostatné označení, aby zdůraznil jeho výjimečnost. To ale nic nemění na faktu, že u užitkového modelu Vito jsou k dispozici osobní verze, ale s výrazně menším komfortem uvnitř i chudší výbavou. M. B. V 250d patří do kategorie velmi komfortních vozidel (konkurenci tvoří hlavně VW Multivana a nyní také Pueogeot Traveller ve výbavě Business VIP) určených k přepravě náročné klientely na velké vzdálenosti. Tradičně nabízí elegantní karoserii, kvalitní dílenské zpracování, konečně také (snad) nekorodující karoserii, výborné jízdní vlastnosti a komfortní interiér. „V klase“ je k dispozici ve třech délkách s označením K (4895 mm), L (5140 mm) a XL (5370 mm). Pokud jde o design karoserie, tak už při prvním pohledu zjistíte, že opravdu nejde o „derivát LUV“, ale zcela svébytné a elegantní vozidlo, které má společných s užitkovým Vitem jen několik proporcí.

Pokud jde o motory, z nabídky zmizel výkonný šestiválec a tak musíte vzít „za vděk“ spíše úspornými čtyřválci. A měl bych také připomenout, že k dispozici je i pohon všech kol 4Matic. Ačkoliv základní výbava je docela bohatá, zákazník si může za příplatek „zušlechtit“ vozidlo celou řadou komfortních prvků či „paketů“ s asistenčními systémy. Tím pádem je vozidlo doplněno o řadu čidel, radarů, minikamer či ultrazvukových senzorů vedených ve firemním seznamu pod označením ‚‚Mercedes-Benz Intelligent Drive“. K redakčnímu testu jsem získal Mercedes-Benz V 250 d BlueTec 4Matic, což znamená, že pod dlouhou kapotou byl uložen vznětový přeplňovaný čtyřválec o zdvihovém objemu 2143 cm³ s výkonem 140 kW/440 Nm. Standardně je tento motor montován se sedmistupňovou samočinnou převodovkou 7G-Tronic Plus, s voličem Direct Select s možností manuálního řazení rychlostí páčkami pod volantem. A lze také naprogramovat jeden ze čtyř nabízených jízdních režimů: ekonomický, komfortní, sportovní a manuální. „Chytrá“ elektronika samočinné převodovky podle toho přizpůsobí řazení rychlostních stupňů. A aby toho nebylo málo, vozidlo bylo vybaveno i pohonem všech kol 4Matic. V letních dnech jsem jej ale nevyužil, bylo sucho. Nicméně s jiným vozidlem jsem měl možnost si zajezdit na sněhu a na pohon všech kol nedám dopustit, zvláště u nenaloženého auta významně pomáhá zdolávat zasněžené silnice ve stoupáních apod.

Konkrétní testované „véčko“ mělo v interiéru konfiguraci sedadel 2 + 3 + 2, což bylo velmi komfortní co do prostoru pro posádku. Navíc sedadla v druhé a třetí řadě jsou ukotvena v lištách namontovaných v podlaze, takže si můžete zvolit šířku mezer mezi řadami, jednotlivá sedadla sklápět či zcela samostatně vyjmout. Velká variabilita interiéru tak podporuje všestranné využití vozidla. Ale s ohledem na čalounění nedoporučuji demontovat kompletní druhou a třetí řadu a vozidlo využít jako dodávku. Zmínil jsem standardní výbavu, zahrnující elektricky nastavitelná zrcátka, stahování oken, seřizování sedadel vpředu, couvací kameru, multimediální systém s navigací, klimatizaci dvouzónovou, vyhřívání předních sedadel atd. Nejen v dálničním provozu oceníte asistenční systém pro jízdu v bočním větru, systém sledování únavy řidiče, v konkrétním voze byl i parkovací asistent, kamerový systém s rozsahem 360o, adaptivní tempomat doplněný o asistenta prevence kolizí, systém sledování dopravních značek, hlídání jízdy v jízdním pruhu a další bezpečnostní systémy. 

Osobně jsem ocenil solidní a všestranně seřiditelné sedadlo řidiče a dostatečně nastavitelný volant. Tradičně mě nepotěšilo vnitřní zpětné zrcátko a mohutný dešťový senzor, který mi omezil lehce výhled. Na kruhových objezdech pak mírně vadil ve výhledu mohutný „A“ sloupek vlevo. Přístrojový štít je výborně čitelný a přehledný, palubní deska s rozměrným dotykovým displejem naštěstí nepostrádá lištu s tlačítky pro obsluhu vytápění/větrání. Na ovládání celého multimediálního systému a zvláště pak navigace je potřeba si zvyknout, či nejlépe někde na parkovišti vše nacvičit. Pokud jde o zavazadlový prostor, v základu není příliš veliký. Zadní stěna má vyklápění elektrické, lze ovšem také otevřít jenom zadní okno. Chválím řazení samočinné převodovky. Jezdil jsem v režimu ECO, a zkusil jsem si také manuál-ní řazení, ovšem ukázalo se, že jsem byl – co do spotřeby – dokonce horší než „automat“. Pro dálkové cesty ale ideální režim Comfort. Jízdní vlastnost chválím, s polovičním zatížením – tj. 3 osoby a zavazadla – jsem se spíše musel hlídat, abych dodržoval rychlostní limity. A jak dopadla spotřeba? Tradiční testovací okruh pro kamiony po dálnici D4 na Příbram a zpět jsem zvládnul – tempomat nastaven na 133 km/h – za průměr 7,4 l/100 km. Venkovský testovací okruh po suché vozovce vyhodnotil palubní počítač průměrnou spotřebou 6,6 l/100 km. 

Peugeot Traveler Standard 2.0 HDI Business 

Od poloviny roku 2016 je zcela v nabídce koncernu PSA nová generace modelu Citroën Jumpy/Peugeot Expert. A nezůstalo jenom u toho. Obě značky navíc názvem oddělily osobní verze od těch užitkových. Ty se jmenují SpaceTourer a Traveller. Ale v průběhu loňského roku jsme o této novince na stránkách DaS několikrát psali, takže se můžeme podívat hned na vozidlo, které jsme převzali k testu. Oba modely PSA v obou verzích respektive i třetí model Toyota ProAce (sjíždí ze stejné výrobní linky) se velmi rychle zabydlely na evropském trhu a přinutili výrobce hned po rozjezdu výroby pracovat na tři směny, aby byla uspokojena poptávka po nových vozidlech. To svědčí o tom, že nová generace LUV skupiny PSA se povedla a je o ní stále zájem. Peugeot Traveller, tedy osobní verze postavená na základě LUV Expert, patří do skupiny osobních verzí LUV, u kterých došlo k úpravě i zadní nápravy. Ta má v tomto případě nezávislé zavěšení a komfortní, variabilní odpružení v závislosti na zatížení. Pokud jde o rozměry, pak jsou k dispozici verze Compact (L1), Standard (L2) a Long (L3). Pozor, jde o délky karoserie, nikoliv rozvor či úroveň výbavy. Rozvory jsou v nabídce pouze dva: 2925 mm a 3275 mm. Délky karoserií pak tři: 4606 mm, 4956 mm a 5308 mm. Testované vozidlo bylo v provedení Standard L2, tj. s rozvorem 3275 mm a s délkou karoserie 4956 mm. Motory jsou na výběr dva. První je 1.6 BlueHDI s výkonem 85 kW/115 k. Druhý motor je 2.0 BlueHDi a můžete si vybrat z výkonových verzí 110 kW/150 k, nebo 130 kW/177 k. Všechny motory mají systém Stop/Start. Pro motor 1.6 HDi je určena pouze přímo řazená šestistupňová převodovka, pro nejvýkonnější agregát 2.0 HDI/130 kW je k dispozici i samočinná převodovka EAT6. Standardem je pohon přední nápravy, za příplatek pak je možné získat pohon 4x4 z produkce společnosti Dangel. A málem bych zapomněl na úroveň výbavy. Základní je Active, vyšší je Allure, následuje Business resp. Business VIP. 

K redakčnímu testu byl připraven Peugeot Traveller Standard 2.0 Blue HDI 130 kW v rozměru L2 (jde o délku karoserie nikoliv o rozvor) v úrovni výbavy Business. Vozidlo s rozvorem 3175 mm mělo karoserii dlouhou 4956 mm s šířkou 2204 mm a se standardní výškou shodnou pro všechny verze do 1905 mm. Provedení bylo osmimístné (2 + 3 + 3) a posuvné dveře na obou bocích karoserie tak umožňovaly velmi dobrý přístup na sedadla z obou stran karoserie. A když už jsme u sedadel, tak ve druhé a třetí řadě byla vždy dvoumístná lavice a jedno samostatné sedadlo. Důležité je, že sedadla byla uchycena v kolejnicích, tudíž byla posuvná a dala se tak nastavit větší či menší mezera mezi řadami. Opěradla jsou sklopná a hlavně, samostatně šly tyto díly sedadel i vyjmout. Tím bylo dosaženo nesmírné variability interiéru. Občas u francouzských vozidel narazím na přemíru invence v designu na úkor praktičnosti. To ale neplatí o nové řadě Peugeot Expert/Traveller. Pojďme nejdříve do interiéru. Palubní deska je překvapivě jednoduše, ale elegantně řešená

A je příkladně přehledná. První co jsem po usednutí za volant ocenil, byla možnost jeho solidního nastavení. Kožená sedadla jsou automaticky spojena s kůží obšitým volantem, který tím pádem má i příjemně silný věnec. A když kůže, tak i vyhřívání předních sedadel. To řidičovo jde dobře nastavit ve všech směrech pomocí elektromotorků. Nechybí elektricky ovládaná okna, boční zpětná zrcátka. Ale uvítal bych o pár centimetrů delší sedák. Ve střední části palubní desky je umístěn displej audiosystému s navigací a kompletním ovládáním celé řady systémů vozidla přes dotykovou obrazovku. Takže přes dotykovou obrazovku můžete např. deaktivovat systém Stop/Start. Ještě že klimatizace a větrání mají samostatnou ovládací lištu pod displejem. Satelitní spínače k audio systému jsou také na volantu, tempomat má svůj satelitní ovladač PSA vlevo pod volantem. Usadil jsem se za volantem, nastavil volant, sedadlo i zrcátka a hned jsem musel konstatovat, že mi ve výhledu tradičně vadí vnitřní zpětné zrcátko s dešťovým senzorem. Volant jsem pochválil, ale vlastně po celou dobu testu jsem si musel dávat pozor na to, že pod volantem jsou ještě řadicí „pádla“ a potom dvě standardní ovládací páčky. Je to poněkud nepřehledné a zvláště v kritických situacích to může vést k řidičské chybě. Množství spínačů na vodorovné příčce volantu je „akorát“. 

Otáčím klíčkem ve spínací skříňce. I nezahřátý motor je dobře odhlučněn a po zahřátí provozních kapalin je jen velmi málo slyšet. V oblasti u pravého kolene ve středu palubní desky je kruhový volič jízdních režimů. Je velmi podobný obdobně velikému kruhovému voliči Gripp Control, ale tímto systémem testované MPV vybaveno nebylo. Samočinná převodovka mě v průběhu testu potěšila. Řadí dost rychle a je dobře odstupňována. Umožňuje také manuální řazení. Ovšem „nemá ráda“ pokus o sportovní styl jízdy. To občas chybně či pozdě podřadí. Ale při běžném provozu mimo dálnice drží motor otáčky zhruba 1500 min-1, tedy v ekonomicky výhodné oblasti. Vyzkoušel jsem si také jízdu na zadních sedadlech a konstatuji, že nezávislé zavěšení zadních kol s proměnlivým účinkem tlumičů je pro cestující výrazně příjemnější, než klasická tuhá náprava. Ovšem právě na zadních sedadlech bych v zimních dnech uvítal nezávislé topení (dodáváno za příplatek). V druhé a třetí řadě je dostatek místa jak pro nohy, tak i na šířku. Dvouzónová klimatizace pak zvládá za běžných teplot temperovat či větrat i zadní řadu. Přístup na sedadla třetí řady je možný z obou stran vozidla. Pro osm osob ve vozidle, cestujících na delší cestu, nebo jedoucí z letiště do hotelu, je základní zavazadlový prostor veliký „tak akorát“. „Třešničkou na dortu“ v ovládání vozidla je elektrické otevírání/zavírání posuvných dveří na obou stranách karoserie.

Jízdní vlastnosti z poloviny naloženého vozidla jsou velmi příjemné, zatímco při zatížení jenom řidičem je občas na nerovném povrchu znát, že je „vše ve předu“. Na suchém povrchu zadní náprava dobře držela stopu i bez zatížení cestujícími. Výkon motoru je více než dostatečný, odstupňování převodovky velmi dobré, a tak mě zajímala spotřeba. Na dálkové trase po dálnici D 10 Praha – Liberec – Praha byla průměrná spotřeba 6,8 l/100 km. Jel jsem svižným, nikoliv ale sportovním tempem a dodržoval jsem platné rychlostní limity. Na standardním redakčním testovacím okruhu jihozápadně od Prahy, vedeném hlavně po venkovských okreskách jsem dokázal snížit spotřebu na 6,1 l/100 km. Ovšem trasu dobře znám a bylo dobré počasí, suché silnice. Městský provoz v době ranní špičky si vyžádal spotřebu 7,4 l/100 km, aniž bych přitom deaktivoval systém Stop/Start. Potěšilo velmi dobré dílenské zpracování, kvalita materiálů použitých v interiéru i jeho výborné odhlučnění. Ale i tady platí že: „nechci slevu zadarmo“! Samočinná převodovka nabízí větší komfort pro řízení vozidla, menší únavu a v podstatě shodnou spotřebu paliva jako stejné vozidlo s manuálním řazením. Ovšem Peugeot Traveller s výkonnějším motorem a samočinnou převodovkou je ve stejné výbavě Business o 70 000 Kč bez DPH vyšší. Zdáli se váženému čtenáři, že jsem vynechal v testu informace o asistenčních systémech, pak se omlouvám. Testované vozidlo jich mělo celou „přehršel“. Vedle standardních a dnes již povinných ABS, ESP nechyběl systém sledování bdělosti (Coffee Break Alert) resp. Driver  Attention ASlert, což je sofistikovanější systém dodávaný za příplatek, systém sledování jízdních pruhů, automatického přepínání světlometů, adaptivní tempomat a Active Safet Brake.

Převzato z časopisu

Fotogalerie