MAN S-Concept - Studie bořící mýty v aerodynamice

Jedním z největších překvapení zářijového autosalonu IAA v Hannoveru byl bezesporu koncept tahače budoucnosti MAN Concept S. Je předobrazem další generace nákladních vozidel MAN, nebo jen prostředkem k upoutání pozornosti široké veřejnosti a médií?

Koncepční studie jsou zvláště v segmentu nákladních automobilů poměrně vzácné, alespoň ve srovnání s osobními automobily, kde se již staly jakýmsi koloritem autosalonů. Nepředstavíte-li na věhlasné autoshow zcela nový automobil nebo alespoň studii, jako byste tam ani nebyli. Na druhou stranu studie, které na silnici nikdy neuvidíte, ale paradoxně plní stránky všech motoristických titulů i deníků. Svět nákladních automobilů ovšem touto snahou ohromit za každou cenu bohudíky netrpí. Nebo snad ano? Troufám si říci, že nikoliv. Každý koncept se soustředí na několik důležitých směrů, ať už je to pohodlí řidiče, aerodynamika a s ní spojená redukce spotřeby paliva nebo zkoumání nových stylistických řešení. Takřka každé smělejší řešení si však bere svou daň. Současná podoba kabin je totiž výsledkem dlouholetých zkušeností konstruktérů i uživatelů. Ostatně stačí jen mírný sklon čelního skla a interiér je chudší o několik cenných centimetrů životního prostoru. Současná řešení také do velké míry vycházejí z legislativy (povolená délka soupravy, a tedy snaha o co nejdelší ložnou plochu návěsu), dostupné techniky (využíváme sice dokonalejší, ale principiálně stejnou techniku jako před padesáti lety) atd. Dá se tedy říci, že současný tvar kabin je v mnoha ohledech ideální. Mají tedy studie tahačů budoucnosti vůbec nějaký smysl? Možná že to bude znít jako fráze, ale rozhodně otevírají diskusi na důležitá témata. Vzpomenout můžeme například kapotové studie od Scanie, které naznačily, že i pár centimetrů přídě ukrývající deformační zónu může znamenat hodně. I když se zatím v tomto ohledu nic nezměnilo a délky souprav jsou pořád stejné, za pár let může takovýto výzkum vést k něčemu novému.

Zlepšení proudění vzduchu
Studie od MANu se zaměřila na problematiku spotřeby paliva, a to prostřednictvím lepší aerodynamiky. Možná, že další generace nákladních vozů MAN nebudou vypadat takto, ale zcela jistě se poznatky z vývoje konceptu projeví i na sériových vozech. Velmi důležitý je i poznatek, že kabina dálkového tahače má v aerodynamice rozhodně velké limity a navzdory své velikosti dokáže dosáhnout stejného součinitele odporu vzduchu, jakého donedávna dosahovaly pouze osobní automobily, a sice Cd 0,3.

Koncept ovšem nepočítá pouze s tvarem tahače, ale i návěsu, který se na proudění vzduchu kolem soupravy podílí velkou mírou, zejména pak jeho záď. V podobě, jakou navrhuje MAN, aerodynamické zlepšení přináší úsporu paliva až o 25 % a stejné množství emisí CO2. „Náš koncept S ve spojení s aerodynamicky optimalizovaným návěsem je stejně efektivní jako moderní osobní automobil. V aerodynamickém tunelu jsme prokázali, že úspory ve spotřebě paliva jsou naprosto realistické,“ říká Holger Koos, vedoucí designu MAN Nutzfahrzeuge. MAN Concept S je pokračováním vývoje takzvaného delfínovitého tvaru, který byl prezentován jako model na autosalonu IAA v roce 2008. Na tomto modelu, jehož design vycházel ze znalostí o proudění vody kolem těla delfína, prezentoval MAN maximální aerodynamický potenciál trucku.

Designéři záměrně ignorovali existující evropskou infrastrukturu, truck překračoval platnou povolenou výšku o 20 centimetrů. Přesto by si vůz poradil i se stávajícími mosty, podchody a tunely. Nová studie však již splňuje i legislativní předpis na povolenou výšku, tedy 4 m a přitom stále přináší 25procentní úsporu paliva a CO2. Toho bylo dosaženo dalším zjednodušením tvaru. Rám studie a komponenty, jakými je například dvojice palivových nádrží, byly začleněny do vnějšího designu karoserie, kde napomáhají proudění vzduchu. Marně byste hledali i klasická zpětná zrcátka, jejich funkci převzaly kamery zabudované do úchytu s profilem křídla, spolu se směrovými světly. Důležitým prvkem je také elektronicky nastavitelný spoiler, který je součástí střechy. MAN Concept S přispívá k současné společensko-politické diskusi o možných reformách v dálkově dopravě, včetně zákonného omezení délky soupravy. Studie MANu potvrzuje dřívější poznatky, že dosažení lepší aerodynamiky, a tím i spotřeby paliva je možné, ovšem při současném prodloužení celkové délky. Tedy v případě, že má být zachován vnitřní prostor jako u stávajících tahačů. Zároveň ukazuje, že změny v infrastruktuře nebudou nutné.    

Energie k překonání odporu
Aerodnymika má stále velmi velký potenciál pro snížení spotřeby paliva a emisí CO2. Dnešní 40tunová souprava při rychlosti 85 km/h využívá 40 %vyvinuté energie pouze k překonání odporu vzduchu. Nová řada vozidel TGS a TGX dokázala proti předchozí TGA snížit odpor vzduchu o 4 %, přičemž základní struktura kabiny nebyla změněna. Ovšem jak odborníci tvrdí, součinitel odporu vzduchu 0,5 je u klasického tvaru kabiny limitem. Dalšího zlepšení lze dosáhnout pouze povolením větší délky. Sečteno a podtrženo – povolení větší délky by přineslo nejen hospodárnost dálkové dopravy, ale i snížení jejího vlivu na životní prostředí. Pokud si dokážeme představit, že delší příď by ukrývala i vyspělou deformační zónu, jakou navrhoval Crash Concept od Scanie, máme před sebou nákladní automobil, který splňuje to, o čem dnes pouze všichni sní. Vše ovšem stojí a padá na těch pár desítkách centimetrů. Také si myslíte, že o metr delší soupravy by vedly k silničnímu kolapsu a jejich řízení by bylo velmi problematické? 


Zdroj: Trucker 11/10
Autor: Boris Dacko

Fotogalerie